Když české sklo našlo domov v Japonsku: Muzeum skla Toyama

Muzeum skleněného umění Toyama (Toyama Glass Art Museum) v centru města Toyama není jen významnou kulturní institucí Japonska – je to i jedno z nejdůležitějších míst, kde se potkává japonské a evropské umění skla. Budova, která vznikla jako součást moderního kulturního komplexu Toyama Kirari navrženého světově uznávaným architektem Kengo Kumou, přináší netradiční prostor pro výstavu skla a jeho interakci se světlem i architekturou.

Ve stálé sbírce muzea, která je prezentovaná především ve čtvrtém patře, se nachází řada děl, která dokumentují vývoj současného sklářského umění z celého světa. Toyama si za poslední dekádu postupně vytvořila pověst mezinárodního centra skla, což se odráží i ve výběru vystavených děl.

To, co však Muzeum skla Toyama skutečně odlišuje od jiných světových institucí, je silná česká stopa ve sbírce a v historii tvůrčích vazeb. Čeští tvůrci se zde neobjevují jen okrajově: sbírka obsahuje významná díla českých sklářských umělců a jejich vliv je patrný v řadě vystavených exponátů.

Celý seznam vystavených exponátů ZDE.

Mezi vystavenými pracemi ve sbírce „Vessels of Light: Exploring Forms of Expression through Glass“ najdeme mimo jiné díla Vladimíra Kleina (Messenger of Light I), Pavla Hlavy (Butterfly Gold), Pavla Trnky (from cycle “Spectrum”) a Mariana Karela (Cube with Pyramid). Tito umělci představují různé generace českého skla – od děl vznikajících v 90. letech až po práce vytvořené v novém tisíciletí.

Samostatnou kapitolou sbírky jsou práce legendárního dvojice Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová – průkopníků soklářské moderny, kteří ovlivnili generace sklářů po celém světě. Jejich průlomové experimenty s prostorem, světlem a řezaným sklem výrazně ovlivnily i koncept muzejní sbírky a jejich práce byly v Toyamě prezentovány i ve speciálních výstavách věnovaných právě jejich tvorbě.

Výstava děl Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové ZDE.

Význam českého vlivu v Toyamě není jen o objektech ve vitrínách. Čeští umělci se dlouhodobě podíleli i na pedagogickém a tvůrčím životě ve městě – například jako hostující profesoři na Toyama City Institute of Glass Art, instituci úzce propojené s muzeem. Tato historická spolupráce pomohla vytvořit most mezi českou a japonskou sklářskou tradicí, který je patrný ve sbírkách muzea dodnes.

Díky tomu může návštěvník v Muzeu skleněného umění Toyama objevovat jak japonské sklářské výrazy, tak díla českých tvůrců, která jsou součástí globální galerie skla. A právě tato mezinárodní a přitom výrazně česká stopa dělá z muzea v Toyamě jedinečné místo na světové umělecké mapě.

Zdroj a foto: CestoMichal