Výstup na horu Inari: Cesta skrz 10 000 oranžových bran Torii

Kdykoliv jsem v Kjótu, jedno místo mě fascinuje úplně pokaždé – Fushimi Inari Taisha. Možná to zní jako klišé, ale tahle slavná šintoistická svatyně je úplně jiný svět. Není to jen turistický spot, kde si vyfotíte první dvě brány a jdete dál. Výstup na horu Inari je duchovní cesta plná symbolů, historie a neuvěřitelného klidu, který začnete cítit, jakmile minete první dav lidí. Natočil jsem o tom celé video, takže pokud chcete, najdete ho ZDE.

Hlavní svatyně dole je skoro nonstop přeplněna turisty a i přesto je nádherná, to bez debat, ale skutečné kouzlo začíná až ve chvíli, kdy projdete pod prvními obřími branami Torii a vstoupíte do takřka nekonečného tunelu oranžových bran.

Tohle místo je zasvěcené božstvu Inari – ochránci rýže, úrody, obchodu a prosperity. A právě proto tady stojí víc než 10 000 bran, z nichž každá má svého dárce. Na zadní straně najdete jeho jméno i datum věnování. Není to jen architektura; každá brána je vlastně modlitba.

Jakmile se pustíte do výstupu, rychle vám dojde, proč se říká, že většina lidí zvládne jen prvních pár set metrů. Dole je to doslova turistický masakr, ale stačí přejít zhruba 500 až 1000 bran a svět se změní. Najednou jste jen vy, ticho, les, liščí sošky a brány Torii sahající až k obloze. Cesta není jednoduchá – je tu hodně schodů a stoupání, bez ohledu na to, co naznačuje mapka. A ano, i ceny pití stoupají s nadmořskou výškou. Dokonce i na této hoře máte automaty s pitím i obchůdky se suvenýry.

Čím výš stoupáte, tím víc začnete vnímat duchovní stránku celého místa. Inari je jedno z nejflexibilnějších japonských božstev – může mít podobu muže, ženy nebo dokonce trojjediného božstva. Jeho posly jsou lišky (kicune), které potkáváte na každém kroku. Všimněte si také dřevěných ema ve tvaru lišek, na které návštěvníci kreslí tváře podle své nálady. Tahle kombinace tradice, lesa a barev vytváří atmosféru, kterou jinde v Japonsku nezažijete.

V polovině trasy narazíte na krásné vyhlídky, ideální na fotky. Mnoho lidí to má jako cíl, ale pokud půjdete dál, čeká vás ještě delší okruh kolem samotného vrcholu. Paradoxně tam už výhled není, ale najdete tam další svatyně a místo, kde budete už skoro sami.

Dole u svatyně si můžete koupit i onu oranžovou bránu v mnoha velikostech, napíšete na ni své jméno a přání, pověsíte ji na určené místo a kněží ji později rituálně odevzdají božstvu. Staré brány se nakonec spalují při obřadech, aby přání mohly symbolicky odejít do světa kami.

Fushimi Inari Taisha má jednu obrovskou výhodu – je přístupná 24 hodin denně. To znamená, že sem můžete přijít kdykoliv, třeba i v noci (hrozí však setkání s divočáky). A věřte mi, noční atmosféra mezi jemně osvětlenými branami je něco úplně jiného. Minimum lidí, šustění lesa, světla lampionů… skoro jako byste kráčeli mezi dvěma světy. A pokud chcete udělat hezké fotky, nezapomeňte se otočit zády ke sloupům – na vnitřní straně bran jsou krásné nápisy dárce, které fotce dodají autentický detail.

Nahoru jsem v životě vylezl již pětkrát a poprvé to bylo v době, kdy o ní zbytek cesta ještě nevěděl (2009), od té doby je to jedno z mých nejoblíbenějších míst v Kjótu i přes všechny ty turisty – přeci jen, sám tam turistou jsem…

A jedna rada na závěr, na tomto místě je spoustu turistů v půjčených kimonech, pokud chcete mít fotku s někým v kimonu, toto je ideální místo, já jsem jich tu ulovil hned několik.

Celý video VLOG o mé návštěvě Fushimi Inari najdete v tomto videu.