24. leden - Objev zlata v Kalifornii a vypuknutí zlaté horečky

V odlehlé krajině pracoval tesař James Wilson Marshall na stavbě vodního náhonu pro pilu, která měla zásobovat dřevem nově vznikající osadu Johna Suttera. Když toho dne kontroloval proud vody, všiml si na dně kanálu drobného záblesku. Zvedl jej ze země a rychle pochopil, že drží v ruce zlato.

V tu chvíli se nic dramatického nestalo. Žádné davy, žádné fanfáry, žádný okamžitý život v luxusu. A přesto právě tento nenápadný objev spustil události, které během několika let zásadně proměnily Spojené státy americké i životy statisíců lidí po celém světě.

Byl to počátek největší zlaté horečky v historii Spojených států — události, jež ovlivnila demografii, ekonomiku i společenský vývoj nového kontinentu.

Sutter a Marshall se nejprve snažili svůj nález udržet v tajnosti. Sutter věřil, že pokud se zpráva dostane ven, zničí mu to jeho plán vybudovat soběstačnou kolonii v údolí Sacramenta. Tajemství ale nemělo šanci vytrvat.

Zvěsti se šířily ústně, prostřednictvím novin i lodí, které připlouvaly do přístavů na východním pobřeží. Když americký prezident James K. Polk koncem roku 1848 oficiálně potvrdil existenci zlata v Kalifornii, bylo rozhodnuto.

Zprávy o snadno dostupném zlatě v Kalifornii vyvolaly masivní vlnu migrace. Do konce roku 1849 se do Kalifornie vydaly desetitisíce dobrodruhů. Cesty do Kalifornie byly nelehkým dobrodružstvím — někteří volili úmornou cestu přes nehostinné pohoří a prérie, jiní riskovali plavbu přes oceán a šíji Panamy nebo obeplutí celé Jižní Ameriky kolem mysu Horn.

Kalifornská populace se během pouhých několika let dramaticky změnila. Z dříve téměř opuštěného, rozdrobeného území se stalo chaotické, ale živé místo plné obchodníků, zlatokopů, podnikatelů, žen i rodin — všech s vírou v rychlé zbohatnutí. Nárůst obyvatelstva umožnil Kalifornii rychlý vstup mezi státy Unie už v roce 1850.

Každá mince má však dvě strany. Pro původní obyvatele — domorodé Američany — to znamenalo katastrofu. Nemoci, hlad a násilí přispěly k dramatickému úbytku jejich populace. Tradiční způsob života byl téměř zničen náhlým nástupem kolonizace a neúprosným přetížením jejich území.

Ironií bylo, že ani Marshall, ani Sutter na tomto objevu nezbohatli. Marshall, který na počátku uzavřel partnerství se Sutterem na výstavbu pily, který dohlížel na její stavbu a provoz a který nalezl první zlato, se rozhodně nestal bohatým mužem. Jeho pila se zhroutila, když všichni zdatní muži v oblasti opustili vše, aby hledali zlato. Zanedlouho ho hordy zlatokopů vyhnaly z jeho pozemku a Marshall oblast brzy opustil.

Také Sutterův majetek a majetek jeho mlýna byl brzy zcela pohlcen přílivem zlatokopů, kteří jeho pozemky doslova přetvořili v dočasná tábořiště, chatrče a doly. Do roku 1852 ztratil Sutter téměř vše, co vybudoval.

Sutter strávil zbytek života snahou přimět vládu, aby mu zaplatila za jeho ztráty, ale bez úspěchu. Neustále žádal Kongres o restituci. 16. června 1880 Kongres opět odročil své zasedání, aniž by projednal návrh zákona, který by Sutterovi přinesl 50 000 amerických dolarů. O dva dny později Sutter zemřel v hotelu Mades ve Washingtonu a nikdy se náhrady nedočkal.

Zlato nakonec obohatilo hlavně ty, kteří prodávali nářadí, potraviny, oblečení a služby — nikoli ty, kteří ho skutečně hledali nebo objevili.

*

Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:

Britannica.com (https://www.britannica.com/event/California-Gold-Rush)

Wikipedia (https://en.wikipedia.org/wiki/California_gold_rush)

Wikipedia (https://en.wikipedia.org/wiki/James_W._Marshall)

Wikipedia (https://en.wikipedia.org/wiki/John_Sutter)

Youtube.com (https://www.youtube.com/watch?v=KaGb37Dke78)