Článek
Každé tělo mělo být najednou o 21 gramů lehčí. MacDougall byl přesvědčený, že změřil něco, co do té doby patřilo jen víře – duši. A tak vznikla legenda, která přežila celé století.
Zní to až poeticky: okamžik smrti, neviditelná substance, která odchází z těla, a 21 gramů, které možná představují vše, čím jsme byli. Jenže – byla to skutečně duše, nebo jen zbožné přání, které se převléklo za vědu?
Pokus, který změnil mytologii vědy
MacDougallův experiment z roku 1907 měl dobrý úmysl: chtěl „vážit duši“. Jenže jeho metoda byla vším, jen ne přesná. Pacienti umírali v různých stavech, hmotnost se měnila v důsledku vydýchaného vzduchu, odpařování tekutin nebo uvolnění tělesných plynů.
Navíc – ze šesti pokusů mu „vyšel“ výsledek jen u jednoho. Ostatní data byla nejasná nebo zcela protichůdná. Přesto se právě to jedno číslo – 21 gramů – zapsalo do kulturní paměti.
Stačilo málo: záhadný výsledek, trochu odvahy a lidská touha po důkazu, že smrtí to nekončí.
Proč tomu chceme věřit?
Fyzika a biologie dnes tvrdí jasně: hmota se při smrti nikam neztrácí. Jen se přeskupuje. Ale lidská duše, ať už ji definujeme jakkoli, se vymyká fyzikálním rovnicím. Možná i proto nás MacDougallův experiment fascinuje dodnes. Není totiž o gramech, ale o naději.
Kdyby duše měla hmotnost, znamenalo by to, že je skutečná, měřitelná, hmatatelná. A pokud by mohla být hmotná, pak by se věda mohla dotknout něčeho, co dosud patřilo jen víře a mystice.
Jenže co když je to přesně naopak? Co když se naše podstata právě tím, že nemá hmotnost, stává nekonečnou?
Fyzika versus metafyzika
Moderní věda umí vysvětlit mnoho: co se děje s mozkem při umírání, jak se rozpadá vědomí, jak tělo postupně vypíná své funkce. Ale i ti nejracionálnější fyzici uznávají, že vědomí – to, co z nás dělá já – zatím neumíme přesně popsat.
Mluví se o kvantovém vědomí, o energetických polích, o fenoménech, které možná překračují hranice klasické fyziky. Takže i když MacDougall měřil něco, co bylo nejspíš fyziologické, paradoxně tím otevřel otázku:
Je lidské vědomí jen chemická reakce, nebo je to energie, která se po smrti prostě transformuje?
Možná nejde o číslo. Možná duše skutečně „neváží“ 21 gramů. Možná nemá žádnou hmotnost. Ale možná právě proto má nekonečnou hodnotu.
Ať už se jedná o metaforu, omyl, nebo skrytý důkaz, MacDougallův experiment připomíná něco důležitého: že i v době mikroskopů, algoritmů a neuronových sítí stále hledáme odpověď na stejnou starou otázku – co se stane, když zemřeme?
A možná, kdybychom to opravdu zjistili, ztratili bychom víc než těch 21 gramů – ztratili bychom tajemství, které nás dělá lidmi.
*
Zdroje:
MacDougall, Duncan: Hypothesis Concerning Soul Substance and Its Probable Relation to Gravitation, American Medicine, 1907
LiveScience: Did the Soul Weigh 21 Grams? The Legend and the Science (2023)
Scientific American: The Physics of Consciousness and the Mystery of Death (2024)
New Scientist: Why We Still Can’t Explain Consciousness (2025)
