Článek
Příběhy zážitků na hranici života a smrti fascinují lidstvo od nepaměti. Lidé, kteří se vrátili z klinické smrti, často hovoří o světle, pocitu bezpodmínečné lásky nebo setkání s bytostmi, které přesahují naši běžnou realitu. Většina svědectví pochází od laiků a hluboce věřících osob.
Hlavní postavou tohoto příběhu byl Dr. Eben Alexander, uznávaný americký neurochirurg, který strávil více než dvacet let na prestižních univerzitách a klinikách. Jeho život se orientoval čistě na vědu a byl zapřisáhlý ateista. A právě on zažil hlubokou zkušenost blízké smrti (NDE), která změnila jeho život i pohled na vědomí.
Lékař, který věřil jen vědě
Eben Alexander se narodil roku 1953 a vystudoval medicínu na Duke University. Pracoval jako neurochirurg na Harvard Medical School a působil v několika renomovaných nemocnicích. Po většinu své kariéry byl zastáncem přísně materialistického pohledu na svět – vědomí považoval za produkt mozku a všechny zprávy o zážitcích posmrtného života odmítal jako iluzi či halucinaci.
„Pokud by mi někdo vyprávěl o setkání s anděly nebo o cestě tunelem ke světlu,“ přiznal později, „přičítal bych to fantazii nebo chemickým procesům v mozku.“
Nemoc, která změnila vše
V roce 2008 byl jeho život obrácen vzhůru nohama. Dr. Alexander náhle onemocněl vzácnou a těžkou formou bakteriální meningitidy. Infekce zasáhla jeho mozkovou kůru natolik, že během několika hodin upadl do hlubokého kómatu. Lékaři mu nedávali žádnou šanci na přežití, natož na uzdravení bez těžkých následků.
Podle medicíny měl jeho mozek v tu dobu přestat fungovat. EEG vykazovalo téměř nulovou aktivitu v oblastech zodpovědných za vědomí. A právě tehdy, v okamžicích, kdy jeho tělo leželo nehybně napojené na přístroje, začala jeho neobyčejná cesta.
Cesta za hranice života
Dr. Alexander později popsal svou zkušenost jako nepopsatelně živou a reálnější než cokoli, co kdy prožil. Zpočátku se ocitl v temném prostoru, který připomínal „bahnitý podsvětní svět“. Brzy byl však vytažen do nádherné říše plné světla a barev, které lidská řeč sotva dokáže popsat.
Vyprávěl o tom, že cestoval na obrovském motýlím křídle, po jehož boku seděla mladá dívka vyzařující radost a lásku. Později ji identifikoval jako svou biologickou sestru, o jejíž existenci tehdy nevěděl – byla adoptována a zemřela dříve, než ji mohl poznat.
Popisoval také bytost, kterou nazýval „Božství“ nebo „Stvořitel“. Nešlo o lidskou postavu, ale o nekonečný zdroj světla, lásky a vědění. V jeho přítomnosti cítil absolutní přijetí a bezpodmínečnou lásku, která přesahovala vše, co si kdy dokázal představit.
Návrat do života
Po sedmi dnech v kómatu se stal zázrak. Lékaři už připravovali rodinu na to, že přístroje odpojí, protože neviděli žádnou naději. V tu chvíli se však jeho stav začal zlepšovat a Alexander se probudil. Ještě několik dní byl dezorientovaný, ale jeho vědomí se postupně vracelo a k úžasu kolegů se uzdravil téměř bez následků.
Pro samotného lékaře to byl šok. Vždyť podle veškerých znalostí medicíny neměl být schopen prožívat cokoli, když jeho mozková kůra byla kompletně vyřazena z činnosti. Přesto měl zážitek, který byl realističtější než běžný život.
Kniha, která obletěla svět
Své zkušenosti se rozhodl sepsat a v roce 2012 vydal knihu „Proof of Heaven“ (Důkaz nebe). Publikace se okamžitě stala bestsellerem a byla přeložena do desítek jazyků. V knize Alexander nejen popisuje své putování mimo tělo, ale také se snaží ukázat, že vědomí není pouhým produktem mozku. Podle něj existuje nezávisle a pokračuje i po smrti fyzického těla.
Kniha vzbudila obrovskou pozornost – nejen mezi čtenáři, ale i mezi odborníky. Část vědecké obce ji přijala s otevřeností, jiní ji kritizovali s tím, že jeho zkušenost lze vysvětlit halucinacemi, které mohou nastat i při minimální mozkové aktivitě.
Kritika a debaty
Skeptici, včetně některých lékařů, tvrdili, že Alexanderův mozek mohl přesto generovat halucinace, ať už vlivem zbytkové aktivity nebo chemických procesů během selhání orgánů. Někteří dokonce upozorňovali na možné nesrovnalosti v jeho zdravotní dokumentaci.
Alexander se však proti těmto tvrzením ohradil. Podle něj byl jeho mozek v takovém stavu, že žádná forma vědomého prožívání nebyla možná. Právě proto považuje svou zkušenost za důkaz toho, že vědomí může existovat nezávisle na hmotném těle.
Poselství zkušenosti
Od té doby se Eben Alexander věnuje nejen medicíně, ale i šíření poselství, které podle něj z onoho „druhého světa“ přinesl. Přednáší po celém světě, spolupracuje s vědci i duchovními a snaží se propojit moderní neurovědu s hlubokými otázkami spirituality.
Jeho hlavní vzkaz je jednoduchý, ale zároveň zásadní: smrt není koncem. Všichni jsme součástí větší reality, kde vládne láska a vědomí pokračuje dál. Tato zkušenost změnila jeho život i způsob, jakým přistupuje k pacientům, a inspirovala miliony lidí po celém světě, aby přehodnotili své představy o lidské existenci.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Eben_Alexander_(author)
Eben Alexander, Proof of Heaven: A Neurosurgeon’s Journey into the Afterlife, 2012.
Eben Alexander, The Map of Heaven: How Science, Religion, and Ordinary People Are Proving the Afterlife, 2014.
Rozhovory s Ebenem Alexandrem pro časopisy Newsweek, Esquire a televizi Oprah Winfrey Network.
University of Virginia, Division of Perceptual Studies – odborné materiály o zážitcích blízkých smrti.
Kritické analýzy publikované v Scientific American a Esquire (2013).
