Článek
Jedním z nejznámějších případů údajné reinkarnace na Západě je příběh amerického chlapce Jamese Leiningera. Ten od útlého dětství tvrdil, že si pamatuje svůj předchozí život – a to ne jako kdokoli, ale jako vojenský pilot, který padl během druhé světové války.
Noční můry malého dítěte
James se narodil v dubnu 1998 v Louisianě. Zpočátku se zdál být úplně obyčejným chlapcem, ale už kolem dvou let se u něj začaly objevovat podivné a velmi intenzivní noční můry. Probouzel se z nich s výkřiky: „Letadlo hoří! Nemůžu ven!“ a přitom kopal nohama a rukama, jako by se snažil dostat z úzkého prostoru. Jeho rodiče, Andrea a Bruce, si nejprve mysleli, že jde jen o běžné dětské sny, ale intenzita i pravidelnost těchto epizod je brzy přesvědčila, že se děje něco zvláštního.
Postupem času začal James mluvit i během dne o věcech, které do jeho věku vůbec nezapadaly. Tvrdil, že létal na letadle, které sám nazýval „Corsair“, a že byl sestřelen Japonci. Jeho rodiče byli zmatení – jak by dvouleté dítě mohlo znát typ historického bojového letounu?
Zvláštní znalosti a první stopy
Kromě nočních můr si James začal hrát způsobem, který se výrazně lišil od jiných dětí. Neustále si kreslil letadla, přičemž na obrázcích nechyběly exploze, hořící stroje padající do moře ani kulky. Zajímavé bylo, že své kresby často podepisoval „James 3“. Když se ho matka zeptala, proč přidává číslo tři, odpověděl bez zaváhání: „Protože já jsem třetí James. Byl jsem James Huston.“
Jeho otec, který byl původně skeptik a k jakýmkoli paranormálním vysvětlením měl daleko, si začal zapisovat vše, co syn říká. Postupně zjistil, že James nejen mluví o letadle Corsair, ale zmiňuje také konkrétní jména. Mluvil například o muži jménem Jack Larsen a také o lodi, z níž letouny startovaly. Vyslovoval přitom jméno „Natoma“. Když se otec později pustil do pátrání, zjistil, že opravdu existovala letadlová loď USS Natoma Bay, která působila v Pacifiku během druhé světové války.
Hledání pravdy
Pátrání dovedlo Bruce Leiningera k veteránům, kteří na lodi sloužili. Ti mu potvrdili, že na palubě skutečně létal pilot jménem Jack Larsen – tedy přesně to jméno, které jeho malý syn opakovaně vyslovoval. A nejen to. Zjistilo se, že během bojů u ostrova Iwo Jima padl pilot jménem James Huston Jr. Jeho letoun byl zasažen protiletadlovou palbou, vzplanul a zřítil se do moře. Huston byl posledním pilotem, kterého jednotka ztratila.
Když se otec dozvěděl tyto údaje, pocítil, že dětské noční můry dostávají zcela nový rozměr. Detaily, které jeho syn sdílel, nebylo možné vysvětlit náhodou – dítě nejenže znalo jména a názvy, ale také technické detaily letounu. Například když dostal hračku Corsair, okamžitě poznamenal, že „kola jsou špatně“, protože u skutečných Corsairů se přistávací zařízení často lámalo. Takové věci by se sotva mohl naučit z televize či knih, obzvlášť když o letectví v rodině nikdy nepadlo ani slovo.
Setkání s minulou rodinou
Příběh pokračoval ještě dál. James si totiž vzpomínal i na svou rodinu z minulého života. Tvrdil, že měl sestru Annie a že jeho rodiče se jmenovali tak a tak. Rodiče Leiningerovi se nakonec odhodlali a vyhledali skutečné příbuzné Jamese Hustona. Ukázalo se, že Huston opravdu měl sestru jménem Anne, které bylo tehdy přes osmdesát let. Když se James s touto ženou setkal, údajně ji poznal a dokázal jí sdělit intimní detaily ze života, které si pamatovala jen ona.
Setkání bylo pro rodinu velmi emotivní. Anne Barronová později řekla, že malý chlapec věděl věci, které nemohl zjistit od nikoho jiného. To v ní posílilo přesvědčení, že její bratr James se skutečně nějakým způsobem vrátil.
Odborný zájem a reakce veřejnosti
Případ Jamese Leiningera se rychle dostal do médií. Jeho rodiče o něm napsali knihu s názvem Soul Survivor: The Reincarnation of a World War II Fighter Pilot, která se stala bestsellerem. Zároveň se příběh dostal do hledáčku vědců z University of Virginia, kteří se dlouhodobě zabývají vzpomínkami dětí na údajné minulé životy. Psychiatr Jim Tucker, nástupce slavného výzkumníka Iana Stevensona, uvedl, že jde o jeden z nejlépe zdokumentovaných případů v západním světě.
Skeptici samozřejmě přicházeli s vysvětlením, že rodiče mohli nevědomě dítěti podsouvat informace, nebo že šlo o kombinaci náhody a dětské fantazie. Jenže souhra konkrétních jmen, míst a detailů činí tento případ výjimečným. Především skutečnost, že se mnoho informací potvrdilo až zpětně, když rodiče začali pátrat v archivech a mezi veterány, je pro kritiky těžko vysvětlitelná.
Dědictví příběhu
James dnes žije klidný život a o svých dětských zážitcích už nemluví tolik jako dřív. Vzpomínky se časem vytrácely, jak to bývá i u jiných dětí s podobnými příběhy. To je zajímavý vzor, který výzkumníci pozorují opakovaně – děti si vzpomínají živě do určitého věku, obvykle kolem šesti či sedmi let, a pak vzpomínky pomalu mizí.
Případ Jamese Leiningera tak zůstává jedním z nejsilnějších moderních příběhů, který se dotýká hranic mezi vědou a tajemstvím lidského vědomí. Ať už jde o důkaz reinkarnace, nebo o dosud nevysvětlený psychologický fenomén, jeho vyprávění dodnes fascinuje miliony lidí a nutí k zamyšlení nad tím, zda smrt skutečně znamená definitivní konec.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADpad_Jamese_Leiningera
Záznamy z médií: ABC News, CNN a dokumentární pořady věnované případu Jamese Leiningera
Bruce a Andrea Leininger, Soul Survivor: The Reincarnation of a World War II Fighter Pilot, 2009.
Jim B. Tucker, Return to Life: Extraordinary Cases of Children Who Remember Past Lives, 2013
