Článek
den jednoho z nejznámějších gangsterských zločinů 20. století. Událost, která vstoupila do historie pod názvem Masakr na Den svatého Valentýna, se stala symbolem brutality americké prohibiční éry a definitivně změnila pohled veřejnosti na organizovaný zločin.
Město, kde vládl alkohol a kulky
Chicago dvacátých let bylo městem kontrastů. Na jedné straně jazz, tančírny a moderní velkoměstský život, na straně druhé chudoba, korupce a násilí. Roku 1920 vstoupila v platnost prohibice – celostátní zákaz výroby a prodeje alkoholu. Záměr byl morální a reformní, výsledek však opačný. Nelegální obchod s alkoholem, tzv. bootlegging, se stal zlatým dolem pro organizovaný zločin.
O kontrolu nad chicagským podsvětím soupeřily především dva gangy. Jižní část města ovládal italský boss Al Capone, zatímco severní stranu kontroloval irský gangster George Moran, známý jako „Bugs“. Jejich rivalita nebyla jen obchodní – byla osobní, plná msty, přestřelek a atentátů. Každý výpad znamenal další krev na ulicích.
Ráno masakru
Ve čtvrtek 14. února 1929 krátce po desáté hodině ranní se v garáži na North Clark Street v chicagské čtvrti Lincoln Park sešlo sedm mužů napojených na Moranův gang. Očekávali zásilku levného pašovaného alkoholu. Podobné transakce byly běžnou součástí jejich podnikání a nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o past.
Krátce nato před budovu zastavilo policejní auto. Dva muži v uniformách a dva v civilu vstoupili dovnitř. Svědci později vypověděli, že vše působilo jako běžná razie. Údajní policisté přikázali přítomným mužům, aby se postavili čelem ke zdi a zvedli ruce. Ti poslechli – domnívali se, že jde o další z častých kontrol.
Následovalo několik vteřin, které se staly legendou. Útočníci vytáhli samopaly Thompson, přezdívané „Tommy guns“, a bez varování spustili palbu. Více než sedmdesát výstřelů během několika okamžiků ukončilo životy sedmi mužů. Šest z nich zemřelo na místě, sedmý podlehl zraněním později v nemocnici. Garáž byla proměněna v krvavé popraviště.
Ironií osudu se mezi oběťmi nenacházel samotný Moran. Podle všeho zahlédl před budovou policejní vůz a rozhodl se nepřiblížit, čímž si nevědomky zachránil život.
Dokonalé alibi
Veřejnost i policie měly téměř okamžitě jasno, kdo za masakrem stojí. Hlavním podezřelým byl Al Capone. Motiv byl zřejmý – odstranění hlavního konkurenta a převzetí kontroly nad severní částí města. Capone však v době útoku pobýval na Floridě, kde měl neprůstřelné alibi. Přímé důkazy chyběly a nikdo nebyl za masakr nikdy odsouzen.
Přesto se tato událost stala bodem obratu. Fotografie těl srovnaných podél zdi obletěly noviny po celé zemi. Brutalita činu šokovala i ty, kteří do té doby gangsterské příběhy vnímali spíše romantizovaně. Masakr odkryl skutečnou tvář organizovaného zločinu – bez příkras, bez filmové stylizace.
Pohled na masakr zde. Jelikož je foto opravdu silné, nedávám do náhledu.
Konec iluzí o gangsterské slávě
Masakr na Den svatého Valentýna výrazně přispěl k tlaku federálních úřadů na potírání organizovaného zločinu. Administrativa prezidenta Herberta Hoovera posílila vyšetřování Caponových aktivit. Ačkoli nebyl nikdy usvědčen z přímé účasti na masakru, v roce 1931 byl odsouzen za daňové úniky. Paradoxně jej tedy nedostihla kulka ani svědectví, ale účetnictví.
Událost z 14. února 1929 dnes symbolizuje vrchol násilí prohibiční éry. Zůstává mementem doby, kdy zákaz alkoholu vytvořil paralelní svět, v němž o moc rozhodovaly samopaly a falešné policejní uniformy. Přestože od tragédie uplynulo téměř sto let, příběh krvavého Valentýna nadále fascinuje historiky, kriminalisty i filmaře.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:
EBSCO.com (https://www.ebsco.com/research-starters/history/saint-valentines-day-massacre)
Britannica.com (https://www.britannica.com/event/Saint-Valentines-Day-Massacre)
Wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_Valentine%27s_Day_Massacre)
g.cz (https://g.cz/masakr-na-svateho-valentyna-aneb-s-laskou-al-capone/)
