Článek
Některé vesnice zmizely pod hladinou, jiné se staly obětmi války, nebo byly pohlceny industrií — nejčastěji těžbou uhlí… Tato místa připomínají, jak rychle se může měnit lidský svět.
Mušov – oběť přehrady a času
Jedním z nejdramatičtějších příkladů je bývalá moravská obec Mušov u řeky Dyje. Vesnice, která zde stála už od 13. století, byla v 70. letech 20. století zrušena kvůli výstavbě vodního díla Nové Mlýny. Její obyvatelé museli odejít a vesnice byla zatopena hladinou přehrady. Dnes připomíná starý Mušov především kostel sv. Linharta na malém ostrůvku v nádrži — symbol paměti po místě, který už neexistuje.
Zdroj: Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%A1ov)
Kostel svatého Liharta
Slezská Harta – Karlovec a okolní osady
Podobný osud potkal několik obcí při výstavbě vodní nádrže Slezská Harta v Moravskoslezském kraji. Z celkem šesti obcí, které v minulém století stály v údolí řeky Moravice, zmizel úplně Karlovec,stejně jako z minulého případu z něj zůstal jen kostel, zatímco vesnice jako Nová Pláň, Rázová, Dlouhá Stráň, Leskovec nad Moravicí a Roudno byly částečně zatopeny a jejich původní jádra se dnes nacházejí v hladině nádrže nebo podél jejích břehů.
Zdroj: Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovec)
Pohraničí a Sudety – vesnice ztracené po válce
Válečné události a poválečný odsun obyvatel změnily tvář českého pohraničí velmi znatelně. V důsledku odsunu německého obyvatelstva zůstalo mnoho obcí opuštěných a postupně zaniklo nebo bylo zbořeno. Patří sem například:
Lučina (Grafenried) na Domažlicku – vesnice opuštěná po odsunu, dnes z ní zůstaly jen zarostlé základy.
Pleš na Šumavě – po odsunu obyvatel a následném úbytku byla vesnice postupně opuštěna a její pozůstatky dnes leží skryté mezi stromy.
Pohoří na Šumavě – horská obec, která po odsunu obyvatel a zbourání významné části staveb zůstala ve stavu rozvalin a hřbitovů.
a mnoho jiných…
Tyto obce jsou často zcela zapomenuty v lesích nebo pod vrstvou času, jako tiché připomínky dramatických změn 20. století.
Zdroj: Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Lu%C4%8Dina_(Nemanice)), (https://cs.wikipedia.org/wiki/Poho%C5%99%C3%AD_na_%C5%A0umav%C4%9B); Šumavanet.cz (https://www.sumavanet.cz/ples.s-19281-MEM2)
pozůstatky obce Lučina
Těžba uhlí – zaniklé města a vesnice
Další skupinu zaniklých míst tvoří ty, které ustoupily těžbě uhlí nebo jiné těžbě surovin. Nejznámějším příkladem je starý Most, historické město, které bylo v 60. letech 20. století zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. V březnu 1964 padlo rozhodnutí, že původní město s více než sedmisetletou tradicí ustoupí gigantickým dolům. Dnes zůstal jen kostel Nanebevzetí Panny Marie – přesunut o stovky metrů – a zřícenina hradu Hněvín, zatímco nový Most vznikl jinde.
Podobně i v karvinském regionu uhlí změnilo podobu krajiny i sídel. Historická stará Karviná se prakticky rozplynula — původní centrum i většina starých domů zanikla a dnešní město nese jinou tvář. Řada původních čtvrtí ztratila svou identitu, dochované jsou jen některé detaily jako nakloněný kostel sv. Petra z Alcantary, jehož náklon byl ovlivněn poddolováním.
Další příklad je obec Libkovice, kterou režim nechal likvidovat kvůli těžbě uhlí koncem 20. století. Vesnice nad bohatým uhelným ložiskem postupně zanikla v letech 1991–1993 navzdory protestům obyvatel a ekologických aktivistů, kteří se snažili její záchranu prosadit.
V oblasti Sokolovska pak pět vesnic zaniklo při těžbě uhlí, když se doly rozšiřovaly a uhelné vrstvy byly těženy bez ohledu na původní osídlení. Patřily mezi ně Čistá u Svatavy, Dvory, Kolonie Hahnemannova, Kytlice a Lísková – dnes zcela zaniklé obce.
Nicméně po celé naši zemi takto zaniklo stovky vesnic.
Zdroje:
O energetice.cz (https://oenergetice.cz/uhli/v-breznu-1964-padlo-rozhodnuti-ze-historicky-most-musi-ustoupit-tezbe-uhli?utm_source=chatgpt.com)
Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Libkovice)
Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Petra_z_Alkantary_(Karvin%C3%A1)
Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Doly_(Karvin%C3%A1)
