Článek
Cílem byl Los Angeles, s plánovanými mezipřistáními v Puerto Vallarta a Mazatlán. Nic nenasvědčovalo tomu, že se tento let zapíše do historie jako nejhorší letecká katastrofa v dějinách Mexika.
Letadlo se právě vrátilo z Chicaga jako let číslo 185. Tento let proběhl prakticky bez problémů. Posádka však projevila jisté obavy ohledně součástí letadla. Mezi ně patřila chybějící tyč na brzdové sestavě, výškové rozdíly, silné chvění a dva další problémy. Problémy byly odstraněny personálem v Mexico City a letadlo bylo propuštěno do dalšího provozu.
První varování ignorováno
Podle záznamů posádka už během pojíždění cítila, že letadlo se chová nezvykle. Při vzletu bylo „těžší“ a zrychlovalo pomaleji, než by mělo. Kapitán proto nařídil zvýšit tah motorů na maximum. Letoun se nakonec odlepil od země – avšak později, než se očekávalo.
Byl to první signál problému. Signál, který mohl – ale nemusel – zachránit 167 životů.
Exploze ve vzduchu
Zhruba patnáct minut po startu, ve výšce téměř 9 kilometrů, otřásla letadlem silná exploze. Okamžitě nastala ztráta tlaku v kabině, kyslíkové masky spadly ze stropu a kokpit zaplavily alarmy.
Krátce poté přišla ještě děsivější zpráva: na palubě hoří.
Oheň se šířil z prostoru pod podlahou kabiny. Cestující v zadní části letadla byli přesouváni dopředu, zatímco posádka zoufale žádala o nouzové přistání zpět v Mexico City. Letoun se však začal stávat stále hůře ovladatelným.
Svědci na zemi později popsali, že z letadla šlehaly plameny a části konstrukce odpadávaly ještě před dopadem.
Čtyři minuty do zkázy
Od exploze po definitivní ztrátu kontroly uběhly pouhé čtyři minuty. Oheň, podporovaný prouděním vzduchu, fungoval jako komín – nasával kyslík a šířil se směrem k ocasu letadla.
Když se zadní část konstrukce oddělila, posádka už neměla žádnou šanci. Stroj narazil do horského masivu Sierra Madre Occidental. Nikdo nepřežil.
Oheň, který roztavil letadlo
Vyšetřování, na kterém se podílela i americká National Transportation Safety Board, odhalilo šokující realitu. Nešlo o bombu, jak se zpočátku spekulovalo. Nešlo ani o terorismus. Šlo o technickou závadu – banální, téměř neviditelnou.
Brzdový systém hlavního podvozku byl poškozený. Při rozjezdu způsoboval tření, které vedlo k extrémnímu přehřátí kola. Teplota vystoupala na stovky stupňů.
Po zatažení podvozku se rozpálené kolo ocitlo v uzavřeném prostoru bez dostatečného chlazení. Situaci ještě zhoršil fakt, že pneumatiky byly naplněny obyčejným vzduchem místo inertního dusíku. Ten by za normálních okolností zabránil vznícení.
Následoval výbuch.
Ten poškodil palivové a hydraulické potrubí. Palivo začalo unikat a okamžitě se vznítilo. Vznikl požár, jehož teplota přesáhla 1600 °C – dost na to, aby během několika minut roztavil část trupu letadla.
Letoun se doslova rozpadl ve vzduchu.
Řetězec malých chyb
Katastrofa letu 940 je dnes studována jako učebnicový příklad „řetězce selhání“. Žádná z jednotlivých chyb sama o sobě nemusela být fatální. Dohromady však vytvořily smrtící kombinaci:
- špatně fungující brzdy
- přehřátí podvozku
- nedostatečné chlazení
- použití nevhodného plynu v pneumatikách
- absence detekčních systémů
Vyšetřovatelé po nehodě doporučili zásadní změny v konstrukci i údržbě letadel – například povinné používání dusíku v pneumatikách nebo instalaci teplotních senzorů v podvozkových šachtách.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:
Wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/Mexicana_de_Aviaci%C3%B3n_Flight_940)
Aviati on file (https://www.aviationfile.com/mexicana-flight-940)
Evetything.explained (https://everything.explained.today/Mexicana_de_Aviaci%c3%b3n_Flight_940)
