Článek
Právě tato důvěra se však 3. února 1998 v italském Cavalese dramaticky zlomila.
Byl to obyčejný zimní den. Turisté se vraceli z hor, lyžařské svahy se pomalu vyprazdňovaly a kabina lanovky směřující z hory Cermis dolů do údolí vezla skupinu lidí, kteří netušili, že jejich cesta skončí během několika vteřin. V horách se v té chvíli neodehrávala bouře ani lavina. Příčina tragédie přišla ze vzduchu.
Let příliš nízko
Krátce po třetí hodině odpolední proletěl údolím vojenský letoun EA-6B Prowler americké námořní pěchoty. Šlo o stroj určený k hlídkovací misi nad Bosnou. Později už tento letoun neměl nad Itálií vzlétnout, a měl se druhý den se vrátit do USA. Aby se americká posádka vyhnula zákazu letu od italských úřadů, předložila jim falešný letový plán týkající se jiného letounu, stíhačky F-16. Ve 14.35 tedy stroj opět odstartoval, a to na nácvik letu v nízkých letových hladinách (méně než 300 m) – což i tak byla ignorace italských norem. Letoun se pohyboval extrémně nízko a vysokou rychlostí, hluboko pod povoleným limitem pro tento typ letu v horské oblasti.
V úzkém alpském údolí, kde se svahy prudce zvedají a lanovky jsou běžnou součástí krajiny, stačila jediná chyba. Pravé křídlo letadla zachytilo nosné lano lanovky, které se v mžiku přetrhlo. Kabina, zavěšená desítky metrů nad zemí, ztratila oporu a zřítila se do prázdna.
EA-6B Prowler
Pád bez šance
Pád z výšky přes 80 metrů byl okamžitý a fatální. Kabina se při dopadu rozlomila a rozpadla v zasněženém svahu pod sebou. Všech 20 lidí na palubě zahynulo. Mezi oběťmi byli muži i ženy různých národností: Němci, Belgičané, Italové, Rakušané, Poláci a jeden Nizozemec. Spojovalo je jediné - byli ve špatnou chvíli na špatném místě.
Záchranáři dorazili rychle, ale už při prvním pohledu bylo jasné, že žádní přeživší nejsou. Horský terén, sníh a rozptýlené trosky jen podtrhovaly bezmoc celé situace. Dolomity, jindy symbol klidu a krásy, se proměnily v místo hlubokého smutku.
Otázky bez odpovědí
Tragédie se rychle stala mezinárodním tématem. Itálie požadovala spravedlnost, rodiny obětí odpovědi a veřejnost jasné vyvození odpovědnosti. Posádka odmítla před italským soudem vypovídat a musela být na základě smluv NATO ponechána pod americkou vojenskou jurisdikcí. Piloti letounu tedy byli souzeni ve Spojených státech, nikoli v Itálii, což samo o sobě vyvolalo napětí.
Vyšetřování brzy odhalilo znepokojivá fakta. Letoun se pohyboval hluboko pod minimální povolenou výškou, piloti letěli rychleji, než bylo bezpečné, a navíc se ukázalo, že používali mapy, na nichž lanovka nebyla zakreslena.
Obhajoba však tvrdila, že pilot neměl lanovku zakreslenou na mapě, údajně mu nefungoval výškoměr a prý nevěděl o výškových omezeních letu. To však neospravedlňovalo porušení pravidel, jejichž smyslem je právě ochrana civilistů.
Soud, který zanechal hořkost
Americký vojenský soud nakonec oba hlavní aktéry zprostil obvinění z neúmyslného zabití. Byli odsouzeni pouze za maření vyšetřování — konkrétně za zničení videozáznamu z letu, který mohl objasnit okolnosti nehody. Oba piloti byli propuštěni z armády bez nároku na výsluhy, ale pro mnoho pozůstalých to nebylo dostatečné.
V Itálii zůstal pocit křivdy. Dvacet životů vyhaslo během několika vteřin a viníci, alespoň v očích veřejnosti, nikdy nenesli plnou odpovědnost. Navíc se z utajené vyšetřovací zprávy o 13 let později ukázalo, že výškoměr fungoval normálně, dále, že italská nařízení o minimální letové výšce a mapy se zakreslenou trasou lanovky byly americkým posádkám letadel předány již v dubnu 1997. Obálky s těmito pokyny a mapami byly nalezeny též v kabině dotyčného letounu, ovšem neotevřené.
Bohužel na jakoukoli nápravu již bylo pozdě.
Další tragédie lanovek
Katastrofa v Cavalese ovšem nebyla poslední. Přestože lanovky patří statisticky k nejbezpečnějším dopravním prostředkům, každé selhání má v horském prostředí fatální následky.
V roce 1999 došlo ve francouzském Saint-Étienne-en-Dévoluy k pádu kabiny lanovky, která sloužila k přepravě pracovníků na observatoř. Kabina se odpojila od tažného systému a zřítila se do údolí. Zahynulo všech 20 lidí na palubě. Vyšetřování poukázalo na chyby v údržbě a technické přetížení zařízení.
O více než dvacet let později, v roce 2021, otřásla Itálií další tragédie. Lanovka Stresa–Mottarone u jezera Lago Maggiore se zřítila poté, co selhal bezpečnostní mechanismus brzd. Čtrnáct lidí zemřelo, včetně rodin s dětmi. I zde se ukázalo, že lidské zásahy do bezpečnostních systémů a zanedbaná kontrola mohou mít katastrofální následky.
Tyto události připomínají, že i technologie, které považujeme za samozřejmé a bezpečné, vyžadují neustálou odpovědnost, kontrolu a pokoru. V horách totiž chyba neodpouští.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku
Wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/1998_Cavalese_cable_car_crash)
Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Nehoda_lanov%C3%A9_dr%C3%A1hy_v_Cavalese_(1998))
UPI.com (https://www.upi.com/Archives/1998/02/03/UPI-Focus-At-least-20-dead-in-cable-car-accident/6916886482000/)
idnes.cz (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cavalese-italie-dolomity-ea-6b-prowler-usa-letadlo-presekl-kabel-lanovky.A180202_093219_zahranicni_aha)
