Článek
Měla nové džíny, které jí koupili rodiče, a chystala se do místního mládežnického klubu Pogo. Byla veselá, oblíbená a těšila se na večer s kamarády. Jenže domů už se nikdy nevrátila.
Dívka, která se nevrátila
Rodiče začali Andreu hledat ještě tu noc. Bylo neobvyklé, že by nepřišla včas. Policie zahájila rozsáhlé pátrání, ale bez výsledku. Dívka se doslova „vypařila“. Poslední, kdo ji viděl, byli dva chlapci z okolí – bylo jim teprve třináct a čtrnáct let. Tvrdili, že s ní chvíli mluvili před klubem, pak se rozešli. Vyšetřovatelé jejich výpovědi prověřili, ale bez důkazů nemohli nic podniknout.
Město se pomalu naučilo žít s její nepřítomností. Rodiče ale nikdy nepřestali doufat. Roky plynuly a případ se postupně dostal do složky „nevyřešené“.
Tělo nalezené po letech
Až o několik let později, v roce 2000, muž venčící psa učinil děsivý objev. Za opuštěným skladištěm poblíž Bad Belzigu narazil jeho zlatý retrívr na lidské ostatky. Analýza DNA potvrdila to, čeho se rodina bála nejvíc – šlo o Andreu Lohagen. Dívka byla zavražděna a tělo ukryto nedaleko místa, kde se naposledy bavila s kamarády.
Vyšetřovatelé se k případu vrátili, ale stopy byly staré a svědectví rozmlžená. Až po dalších šestnácti letech se ledy pohnuly.
Přiznání po smrti
V roce 2016 se policie díky novým metodám znovu dostala k dvojici tehdejších podezřelých. Jeden z nich – dnes už dospělý muž – zemřel krátce před tím, než mohl být vyslechnut. Před smrtí však svému okolí sdělil, že se na vraždě podílel. Ukázal přitom prstem na svého kamaráda, tehdy třináctiletého.
Druhý muž, nyní žijící v Rakousku, byl následně kontaktován policií. Krátce po výslechu spáchal sebevraždu. Vyšetřování se tím uzavřelo. Oba pachatelé byli mrtví – a s nimi zmizela i možnost spravedlivého procesu.
Nezodpovězené otázky
Ani po vyřešení případu nedokázala policie přesně říct, proč k vraždě došlo. Nebyl prokázán sexuální motiv ani plánovaný útok. Vyšetřovatelé se domnívají, že mohlo jít o krutý „žert“, který skončil tragicky. „Víme, kdo ji zabil,“ řekl tehdy policejní mluvčí. „Ale dodnes nevíme proč.“
Rodiče Andrey se po letech dočkali jen částečného klidu. Odpověď, kterou potřebovali – co se přesně stalo a proč právě jejich dceři – už se nikdy nedozví.
Město, které nezapomnělo
V Bad Belzigu na Andreu nezapomněli. Její příběh se stal varováním i připomínkou, že i v klidném městě může zmizet život bez jakéhokoli důvodu. Každý říjen lidé přinášejí na místo jejího nálezu květiny. „Byla to milá, laskavá dívka,“ řekla po letech jedna z jejích učitelek. „Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna jí se může něco takového stát.“
Ticho po třiceti letech
Případ Andrey Lohagen ukazuje nejen brutalitu činu, ale i hranice spravedlnosti. Pachatelé byli v době vraždy děti – jeden trestně neodpovědný, druhý sotva starší. A i když byli po letech odhaleni, k žádnému soudu už nedošlo. Pravda sice vyšla najevo, ale trest už nebyl možný.
Zůstal jen smutek rodiny a tichá vzpomínka na šestnáctiletou dívku, která se nikdy nevrátila domů.
Zdroje:
Berliner Zeitung (2016): Nach 23 Jahren: Mord an Andrea Lohagen endlich aufgeklärt
Berliner Zeitung (2016): Kinder töteten 16-jährige Andrea Lohagen
Diskuse r/SolvedCases: The Girl Who Was Found by a Golden Retriever – Andrea Lohagen (Solved after 23 Years)
