Článek
Rodinná hrobka, kde byl narušen klid mrtvých
Příběh začíná roku 1807, kdy si plantážník Thomas Chase koupil rodinnou hrobku na hřbitově u kostela sv. Jiří v oblasti Christ Church na jihu Barbadosu. Kamenná hrobka byla částečně zapuštěná do země a uzavřená těžkým mramorovým kvádrem, který bylo možné zvednout jen s pomocí několika mužů.
První, kdo zde našel odpočinek, byla příbuzná rodu, paní Goddardová. O rok později zde byla pohřbena Thomasova dvouletá dcera Mary Anna Chase. Malá holčička byla do hrobky uložena v olověné rakvi. Bohužel ji v roce 1812 následovala jeho druhá dcera Dorcas. Když krátce poté, asi o měsíc později, zemřel i samotný Thomas Chase, bylo rozhodnuto uložit jeho rakev k ostatním. A tehdy začalo něco podivného.
Když dělníci otevřeli hrobku odstraněním silné mramorové desky, která utěsňovala vchod do hrobky, zjistili, že tři rakve uvnitř byly násilně poházeny a stály u stěn hrobky v očividném nepořádku, přestože vchod byl pevně uzavřen a těsně utěsněn maltou. Podezření na rabování se rychle rozplynulo — nebyly nalezeny žádné známky vniknutí. Rakve byly jednoduše „přemístěny“ zevnitř.
Hrůza, zvědavost i bezradnost
O několik let později, když byla krypta znovu otevřena, aby se do hrobky přidalo další tělo, zjistili, že rakve byly znovu přeházeny a ležely všude po obvodu krypty.
Zprávy o pohybujících se rakvích se po ostrově šířily rychlostí blesku. Když do hrobky přibyla další těla, dělo se to znovu. Těžké rakve se samy přeskládaly, jako by je někdo nebo něco vevnitř posouvalo. Obyvatelé Barbadosu začali mluvit o duších, které nenašly klid kvůli Thomasově krutosti — Chase byl prý tyranem, který trýznil své otroky i rodinu.
Napětí dosáhlo vrcholu roku 1819, kdy byl do hrobky pohřben další člen rodiny. Tentokrát se na pohřeb rozhodl osobně dohlédnout guvernér Barbadosu lord Combermere, známý pro svou racionalitu a smysl pro pořádek.
Před opětovným uzavřením zdánlivě vodotěsného a neproniknutelného prostoru byla na podlahu položena vrstva písku a na dveře umístil svou pečeť z vosku, aby se v případě opětovného návratu viníků našly stopy.
Poslední otevření: záhada, která nemá vysvětlení
O necelý rok později, 18. dubna 1820, se z hrobky ozýval podivný lomoz. Guvernér osobně přikázal kryptu znovu otevřít — a výjev, který se naskytl, všechny přítomné šokoval.
Těžké olověné rakve, z nichž některé vážily i přes 200 kilogramů, byly rozházené po celé komoře. Jedna z nich dokonce poškodila kamennou stěnu. Naopak vosková pečeť na dveřích byla neporušená. Žádné známky vniknutí, žádné stopy po závalu či záplavě. Jen nepochopitelně rozházené rakve v uzavřeném prostoru.
Zděšený guvernér nařídil, aby byly všechny rakve vyjmuty a pohřbeny jednotlivě mimo kryptu. Od té doby hrobka zůstala prázdná — a znovu se již nikdy neotevřela.
Hypotézy vědců i lovců záhad
Záhada nepokojných rakví dodnes fascinuje historiky i milovníky záhad. Vysvětlení se nabízí mnoho — od přírodních jevů až po paranormální síly.
Někteří badatelé se domnívají, že za pohybem mohly stát zemětřesení či pohyb podzemní vody, která mohla nadzvednout těžké rakve. Jiní upozorňují, že olověné rakve mohou být při dlouhodobém vlhku nestabilní a klouzat po hladké kamenné podlaze.
Skeptici poukazují i na možnost že se jedná o pouhou městskou legendu a že se tento příběh vůbec nestal tak, jak se traduje.
Naopak vyznavači nadpřirozena v tom vidí projev neklidných duší — duchů, kteří byli v životě utlačováni a po smrti se bouřili proti svému trýzniteli.
Ať už byla pravda jakákoli, případ nepokojných rakví z Barbadosu se stal legendou, která přežila staletí. A i když věda nabízí racionální vysvětlení, skutečnost, že ani jeden z tehdejších svědků nenašel uspokojivou odpověď, dodává příběhu dodnes mrazivou sílu.
Zdroje:
kniha Almanach Tajemna (1995)
https://en.wikipedia.org/wiki/Chase_Vault
webové stránky Thelittlehouseofhorrors
webové stránky The lineup
