Článek
Vítejte u mořského krbu
Kdo jste v dětství a případně i teď někdy sledovali dokumenty o pravěku a éře dinosaurů, jistě jste ho někde v kapitole o podmořském životě zaregistrovali. Ne, že by tedy byl hlavní zástupce nejznámějších podmořských živočichů z tohoto období, jako byli např. plesiosaurus (dnešní podoba tajemné Loch Ness), anebo Liupleurodon, ale nějaké to místo také zaujímá.
No, k jejich mořskému krbu – jak vlastně vypadá životní prostředí amonita? Nežil vyloženě u mořského dna, ani ho nijak nevyhledával, stejně jako hladinu. V oblibě měl spíš střed moří, jako většina dalších amonitů. Ovšem byli takoví, co u dna setrvávali. Byli to dobři plavci, takže pohyb pro ně nebyl problém.
K jídelníčku – obživou byl převážně plankton, tedy různé larvy měkkýšů a korýšů.
Tělesný vzhled amonita
Obvykle měli amonité plošně vinutou schránku, ovšem někteří měli šroubovitou schránku. Dříve dorůstali do velikosti 23 cm, v pozdějším období mohli dosáhnout i 50 cm. Druhy šlo rozlišit dle reliéfů na schránce. Někteří měli jen lehké ornamenty, jiní již měli více znaků. Vzhledově proto připomínají loděnky. Schránka také připomínala stočené beraní rohy.

Indický amonit
Bylo možné je rozlišovat podle přepážek, jejich spoji a sifonové trubice.
Přepážky měli v určitém tvaru zprohýbané a vypouklé. Spoje mohli mít buď goniatitové, což znamenalo, že další laloky a sedla neměli oddělené. To bylo typické pro prvohorní amonity. Dále mohl být spoj ceratitový, kdy do hry vstupovalo lehké ozubení, anebo amonitový, kde hrálo roli další složité členění.

Loděnka
Potomstvo amonitů
Stejně jako jejich dnešní příbuzní i amonité měli podobnou strategii rozmnožování a předávání genů do dalších generací. Ke konci svého životního cyklu bylo v jednom „vrhu“ nakladeno obrovské množství vajíček.
Ovšem ke konci jejich života, kdy udeřil na Zemi meteorit, který zapříčinil vyhubení dinosaurů, se s životem loučili i oni, nebyla šance na přežití. Část z nich mohla smrt potkat už ve vajíčku, která plavala při hladině a meteorit je zničil. Také byli potravou pro jiné obří mořské živočichy.
Valná většina jejich rodu vymřela, ovšem někteří z nich přežilo tuto událost a nějakou dobu ještě obývali moře. Alespoň takto jsou dochované důkazy o jejich existenci z doby po křídě.
Součást kultury
I když žili před dávnými a dávnými časy, jejich fosilie pomohly vědcům v detailech popisu podmořského života. Kromě toho také fosiliím jsou připisovány různé zásluhy, např. odvracení blesků od stavení či boj proti uhranutí, případně se užívají jako dekorace.
Anketa
Zdroje: