Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Amonit – předchůdce dnešních hlavonožců

Foto: Nobu Tamura, Creative Commons Attribution 3.0 Unported license

Obýval moře v období křídy, tvarem jejich schránka připomínala schránku hlemýždě. Evolučně je tomuto živočichovi nejblíže chobotnice, oliheň, či sépie, ačkoliv mu vzhledově jsou nejvíce podobné loděnky.

Článek

Vítejte u mořského krbu

Kdo jste v dětství a případně i teď někdy sledovali dokumenty o pravěku a éře dinosaurů, jistě jste ho někde v kapitole o podmořském životě zaregistrovali. Ne, že by tedy byl hlavní zástupce nejznámějších podmořských živočichů z tohoto období, jako byli např. plesiosaurus (dnešní podoba tajemné Loch Ness), anebo Liupleurodon, ale nějaké to místo také zaujímá.

No, k jejich mořskému krbu – jak vlastně vypadá životní prostředí amonita? Nežil vyloženě u mořského dna, ani ho nijak nevyhledával, stejně jako hladinu. V oblibě měl spíš střed moří, jako většina dalších amonitů. Ovšem byli takoví, co u dna setrvávali. Byli to dobři plavci, takže pohyb pro ně nebyl problém.

K jídelníčku – obživou byl převážně plankton, tedy různé larvy měkkýšů a korýšů.

Tělesný vzhled amonita

Obvykle měli amonité plošně vinutou schránku, ovšem někteří měli šroubovitou schránku. Dříve dorůstali do velikosti 23 cm, v pozdějším období mohli dosáhnout i 50 cm. Druhy šlo rozlišit dle reliéfů na schránce. Někteří měli jen lehké ornamenty, jiní již měli více znaků. Vzhledově proto připomínají loděnky. Schránka také připomínala stočené beraní rohy.

Foto: Topi Pigula, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license

Indický amonit

Bylo možné je rozlišovat podle přepážek, jejich spoji a sifonové trubice.

Přepážky měli v určitém tvaru zprohýbané a vypouklé. Spoje mohli mít buď goniatitové, což znamenalo, že další laloky a sedla neměli oddělené. To bylo typické pro prvohorní amonity. Dále mohl být spoj ceratitový, kdy do hry vstupovalo lehké ozubení, anebo amonitový, kde hrálo roli další složité členění.

Foto: Profberger, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license

Loděnka

Potomstvo amonitů

Stejně jako jejich dnešní příbuzní i amonité měli podobnou strategii rozmnožování a předávání genů do dalších generací. Ke konci svého životního cyklu bylo v jednom „vrhu“ nakladeno obrovské množství vajíček.

Ovšem ke konci jejich života, kdy udeřil na Zemi meteorit, který zapříčinil vyhubení dinosaurů, se s životem loučili i oni, nebyla šance na přežití. Část z nich mohla smrt potkat už ve vajíčku, která plavala při hladině a meteorit je zničil. Také byli potravou pro jiné obří mořské živočichy.

Valná většina jejich rodu vymřela, ovšem někteří z nich přežilo tuto událost a nějakou dobu ještě obývali moře. Alespoň takto jsou dochované důkazy o jejich existenci z doby po křídě.

Součást kultury

I když žili před dávnými a dávnými časy, jejich fosilie pomohly vědcům v detailech popisu podmořského života. Kromě toho také fosiliím jsou připisovány různé zásluhy, např. odvracení blesků od stavení či boj proti uhranutí, případně se užívají jako dekorace.

Anketa

Slyšeli jste už o amonitech, nebo vám jejich název nic neříká?
Ano, už jsem o nich slyšel/a a viděl/a jsem i dokument.
89,5 %
Ne, název mi nic neříká.
7 %
Něco jsem slyšel/a, ale nijak detailně.
3,5 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 171 čtenářů.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz