Článek
Začínáme.. špatné držení těla, těžká břemena na jednom rameni
Namísto toho, abychom si ulevili vsedě, jednu nohu pokrčíme a zůstaneme frajersky stát. Nebo místo narovnaných ramen polevíme, ramena uvolníme a ani nám nepřijde, že už nestojíme rovně. Ovšem jiní už vnímají, že stojíme poněkud nakřivo a na zádech nám vzniká jakýsi hrb. Ne nadarmo člověk slýchá od svých prarodičů ,,Nehrb se, narovnej ta záda“. Ruku na srdce, kdo to někdy neslyšel?
Můžu říct, že jsem tuhle větu slyšela od svých prarodičů a rodičů několikrát. A jsem jedna z těch, která ramena polevovala, aniž by si uvědomila, že nemá ten rovný postoj, jaký by měl být, aby nevznikly zdravotní problémy. Ty vznikly už na základní škole, kdy mi ortopedka řekla po prohlídce zad a nohou, že mám jednu nohu kratší. Fakt, to může být? Ani jsem to ve svém věku moc nechápala, jak jako jedna noha kratší? No, na vysvětlování bude čas později, nyní běh na dlouhou trať a sice rehabilitace. Takže cvičení, studené lehátko, gymnastický míč a malý míček pod záda (pokud nemáš malý míček, postačí i žínka se sáčkem rýže). A cvičit, nebo bude hrozit korzet.
Aha, takže na to, že jsem ve sportovní třídě, tak nyní zjišťuju, že jedna noha je u mě kratší a mám skoliózu páteře. Pominu tu nechtěnou pozornost, kdy se mě všichni ve třídě ptali, co to je skolióza a jestli to bolí. Naštěstí to nebolí, ale zřejmě bude, když se s tím něco neudělá. Moje představa skoliózy po vysvětlení, že jde o zakřivení páteře, byla ta, že člověk se skoliózou musí být všelijak zkroucený, nemá tu páteř rovně. Ovšem rentgenový snímek, který jsem dostala poté, co jsem byla odeslaná do nemocnice, mi ukázal i lehčí formu skoliózy, a to s nepatrným vybočením. Nic drastického, ale podcenit se to nesmí.
Křivá páteř
Takže je potřeba změnit totálně přístup ke všemu. Žádné nošení tašky na jednom rameni (jak já to měla ráda v době, kdy to tak nosili všichni okolo a nošení na obou ramenech bylo těžce ,,out“). Sport samozřejmě nadále provozovat, ale nic náročnějšího na záda, což ve sportovní třídě bylo těžší. Jelikož ze začátku jsem byla docela lempl na cvičení páteře, pohrozila mi zdravotní sestřička na rehabilitacích korzetem, což už na mě mělo efekt. Domů jsem si pořídila gymnastický míč, a s příležitostným dohledem mamky, která si to hlídala, jsem se snažila cvičit tak, aby se zádům ulevilo.
Cvičení zabralo, ale musíš pokračovat
Dohled rodičů se vyplatil a záda se více rovnala. Korzet nebyl potřeba, ale bylo nutné dál ve cvičeních pokračovat. Byly mi ukázány cviky, které můžu doma dělat, ideálně tak půl hodiny. Od klasických cviků až po cviky na míči. Tak tedy dobrá, cvičila jsem, příležitostné kontroly a rentgen ukázaly, že se skolióza nehorší, spíše zůstává stejná, zlepšení již pak nebylo tak vidět.
To mi ostatně občas záda připomněla, když jsem v průběhu let občas zašla na ortopedii s tím, že záda bolí. Někdy to ale „chytlo“ někde úplně jinde než tam, kde bych bolest očekávala, takže ortoped se rozhodl pro jinou pomůcku a hurá na mě s obstřikem. Prosím? Injekci? Než jsem se nadála, měla jsem ji v sobě. Ne, že by ji moje tělo opěvovalo, ale trochu polevila ta nenáviděná bolest. Každopádně moje další kroky vedly opět na rehabilitaci, kde jsem si zopakovala cviky a byly mi předvedeny i další. Kromě toho jsem ale objevila díky sestřičkám novou metodu boje proti skolióze, a sice míčkování. Pěnové míčky, kterými vás masírují na zádech, na těch správných místech, to je potom něco tak dokonalého, že by člověk nejradši sunul a jen si to užíval.
Netrvalo dlouho a sama jsem byla majitelkou těch několika pěnových zázraků. A můžu vám říct, že projíždět jimi po těle je slast. Sem tam se promasírovat i hřejivou mastičkou, to člověk na všechno zapomene. Kromě míčkování, gymnastických pomůcek a cvičení je také možnost pořídit si podpatěnku pro danou nohu, která je kratší, aby záda byla souměrná. A pořád cvičit, aby se ve stáří záda znovu neozvala. Co sama důrazně doporučuju – nenosit nic těžkého na jednom rameni, protože to poté není jen o zhoršení skoliózy, ale i o blokaci krční páteře a motání hlavy, a věřte mi, není to nic příjemného, když se při rovné chůzi motáte.
Pokud trpíte na skoliózu zad, co vám při ní nejvíce pomáhá?
Zdroj:
osobní zkušenost autorky
