Běžte na samoobslužnou kasu, budete mít nákup dřív vyřízen. Ne, já nebudu dělat práci pokladních

Trend samoobslužných pokladen

Doby, kdy pokladnu ovládal pouze obchodní personál, jsou pomalu pryč. Se zdokonalováním technologií a snad i snahou nahradit pracovní činnosti lidských zdrojů strojem jsou v obchodech k dispozici samoobslužné pokladny. Nabízela by se tu, mimochodem, otázka toho, zda by se lidé neměli začít obávat o zaměstnání, protože je nahradí stroje? Ovšem už není domyšleno, co bude, až se stroje zhroutí.

Každopádně dnes má možnost každý, kdo je trochu technicky zdatný a nebojí se, dojít se obsloužit k samoobslužné pokladně. Jinými slovy: načti si, zaplať a odejdi. Pro některé lidi je taková možnost vítána, neočekává se od nich interakce s personálem (kromě případného pozdravu obsluhují prodavačky, když nastane okamžik, že kasa nechce něco načíst, anebo je vyžadována její asistence). V klidu si vše namarkují, zaplatí buď hotově, anebo kartou, vezmou si nákup a odejdou. Pakliže nastane problém, nikoho tím tolik nezdržují, protože kromě kasy, kterou obsadili, je k dispozici ještě několik dalších, takže se nemusí nervovat s tím, že by za nimi stála dlouhá fronta zákazníků, mrmlající si něco o neschopnosti dotyčného něco namarkovat.

Samozřejmě jsou ale stále lidé, kteří využívají klasickou pokladnu. Není se co divit, ne každý s kasou umí, a nechce se obtěžovat s technickými problémy. Osobně chodím na samoobslužnou kasu, jak jen to jde, ale pokud chci platit stravenkami, jdu na klasickou kasu. Přivolávat obsluhu proto, že chci platit cennými papíry, to se mi opravdu nechce.

Já na samoobslužnou pokladnu nejdu, to není moje práce

Kromě (ne)technické zdatnosti a strachu z toho, že s kasou něco provedete, je tu pak ještě jeden důvod, kvůli kterému někteří chodí vyloženě na klasické kasy. Tím důvodem je fakt, že osobní namarkování nákupu berou jako výkon práce za jiné lidi, kteří jsou od toho placení. Co na tom, že si může vše namarkovat a nemusí čekat ve frontě. Ne, tu frontu si radši vyčeká, nezapomene si přitom zanadávat, jak je vše pomalé, a když se dostane na řadu, tváří se jako bůh pomsty. Už se mi stalo, že jsem čekala ve frontě, pán za mnou s menším nákupem byl vyzván, že jestli má zájem, může jít na samoobsluhu, aby nemusel čekat. Jeho reakcí bylo: ,,Ani náhodou, já si počkám. Nebudu dělat práci za druhé.“

Rozumím tomu, že ne každý chce samoobslužnou pokladnu využívat. Ale když si markuji svůj nákup, neberu to jako výkon práce za jiné. Personál při problémech pomůže, poradí (někdy si říkám, že na rady budu už reagovat – zadávám počet rohlíků, kasa se zasekne, chvíli musím počkat a mezitím mi prodavač říká: ,,To jsou rohlíky, děvenko, najděte si pečivo a tam ikonku rohlíků“. To vím i bez něj). Klasickou kasu využívám v případě, že kupuju alkohol, abych nemusela čekat na obsluhu, které připraveným občanským průkazem potvrdím, že i když vypadám pomalu na 15 let, tak už jsem nějaký ten rok plnoletá. I když vyžádání ,,občanky“ mi, přiznávám se, polichotí. A kór, když se mi za to ještě omlouvají, že musí ověřit věk. To vyvolá vždycky úsměv na obličeji.

Sice mě štve, že u některých položek u mě pokladna neustále vyžaduje asistenci personálu, několikrát jsem upozorněna, ať dám zboží na váhu vedle, ačkoliv už tam leží. A stav ideál, když potřebujete asistenci, ale poblíž nikdo není. Nu, co vám budu povídat, někdy to je k povolení nervů, ale s tím rizikem do toho jdu, že to nepůjde tak, jak bych si představovala.

Zdroj:

Osobní názor autorky