Článek
Na začátku pěvecké kariéry
Narodila se 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích otci lékaři MUDr. Janu Kubišovi a matce Martě, která nejprve byla ženou v domácnosti, později prodávala gramofonové desky. Po 10 letech se z Budějovic přestěhovala rodina do Poděbrad, kde její otec získal zaměstnání na pozici primáře.
Kvůli rodinné minulosti, kdy její otec měl udržované kontakty se skupinou bratrů Mašínů a později údajně provedl sabotáž a byl zatčen, se Marta nedostala na vysokou školu a začala pracovat ve sklárnách. Rodinné štěstí dlouho nevydrželo a její rodiče se později rozvedli.
Marta se učila v dětství hrát na klavír, což jí dopomohlo ke kariéře, když jí slyšel muzikant při hře zpívat a pochopil, že před ním vystoupila budoucí hvězda. Klavír Martu tolik netáhl, ovšem zpěv, to byl jiný level. Začala vystupovat s taneční kapelou a dostala se do finále pěvecké soutěže.
Rozjíždí se umělecká kariéra
Díky svým kontaktům se dostala do Divadla Rokoko, kde vystupovala a později se začala objevovat v televizi. Navázala také spolupráci v roce 1965 s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou, připravovali vystoupení Čekání na slávu. Rok poté vyhrála Zlatého slavíka s písněmi ,,Depeše“ nebo ,,Nepiš dál“, za nimiž stály legendy jako Karel Svoboda, Karel Gott, Ladislav Štaidl a další. Další ocenění jí přinesl rok 1967, kdy vystoupila s Waldemarem Matuškou.
Následovaly další hity, díky kterým sbírala ocenění jedno za druhým, vstoupila do podvědomí posluchačů a byla oceňovanou zpěvačkou. Roku 1968, kdy v srpnu nastala okupace vojsky Varšavské smlouvy, se její píseň ,,Modlitba pro Martu“ stala symbolem národního odporu. V listopadu již vzniklo výše jmenované Golden Kids, které Václava Neckáře, Helenu Vondráčkovou a Martu Kubišovou ,,vystřelilo“ mezi hvězdy. To ale nemělo dlouhého trvání.
Fotky s erotickým obsahem? Zákaz zpěvu
Když mělo Golden Kids jet na Slovensko na vystoupení, už byl odjezd zakázán. Důvodem pro zákaz vystoupení a postupný úpadek vysílání a zákaz zpěvu Marty byly fotky erotického rázu, na kterých měla být Marta vyfocena nahá s politikem Alexandrem Dubčekem. Marta fotografie ani neviděla, její totožnost měl potvrdit Václav Neckář. Ten však nic takového neudělal, odkázal všechny na manžela Marty, Jana Němce, který jediný mohl říct, zda se na fotkách opravdu vyskytuje jeho manželka.
Toho se ale nikdo nezeptal a Martě (stejně jako jiným zpěvákům) byl zpěv zkrátka zakázán. I když mohla vystupovat dál, pokud by vyjádřila podporu normalizačnímu režimu, jehož dokumenty měla podepsat, neudělala to. Režim nebyl něco, s čím by souhlasila a odmítala jej přijmout. Zpěvačka také zažalovala ředitele Pragokoncertu, Františka Hrabala, který ji účelově s fotografiemi pomluvil. Žalobu vyhrála, ovšem fotografická pomluva stačila na to, aby měla vypovězeno několik smluv.
Konec se zpěvem? Jen na nějakou dobu
Ačkoliv Martě bylo zakázáno vystupovat, neznamenalo to pro ni úplný konec. Musela ale dlouho čekat, než režim, který pro ni znamenal omezení, padl. Mezitím se živila jinými zaměstnáními, např. lepila sáčky na hračky. Ovšem to by nebylo jen tak, aby měla klid. Práci si vozila domů, slepené sáčky odevzdala a dostala peníze, jenže si tím vydělala 2.500-3.000 Kč, což nebylo režimu po chuti. Tohle byla částka, na kterou jen tak někdo nedosáhl, tehdy byl průměr 800 Kč. A tak se s prací musela rozloučit, v jejím zaměstnání bylo nařízeno, že ona už žádné sáčky slepovat nebude. Začala tedy s montáží hraček, ale už si nevydělala tolik, co předtím. Život si pro ni připravil další překážky, jednu v podobě potratu, druhou v podobě klinické smrti. Nějakou dobu se na ni neusmálo štěstí a žila i jako nezaměstnaná. Její manžel později odešel do USA, Marta se pak později vdala za režiséra Jana Moravce. Aby té politiky neměla v životě málo, její pronásledování režimem a stíhání se prohloubilo, když podepsala Chartu 77 (iniciativa, kritizující politickou a státní moc, utlačování lidských práv).
Osmdesátá léta znamenala pro Martu práci referentky zásobování a po delší době také vystoupení na povolené demonstraci k příležitosti 40. výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv. Zde zazpívala československou hymnu. Postupně začala vystupovat na dalších akcích a vracela se ke své původní profesi – zpěvu. S Golden Kids ji čekalo společné vystoupení a později jí byla udělena Čestná medaile T.G. Masaryka.
Nadále vystupovala, natáčela desky a těšila se posluchačské přízni. V průběhu let 2002-2017 vydala nové hity, účinkovala v muzikálech, byly o ní natočeny i dokumenty. První listopad 2017 pro ni představoval konec kariéry, kdy profesně odehrála svůj poslední koncert v Českých Budějovicích. Poté již jen příležitostně vystupovala na pódiích jako host.
Nyní žije v ústraní, a slávu, o kterou ani příliš nestála, nechává u ledu. Má ráda svůj klid.
Anketa
Zdroje: