Hlavní obsah

Eryops megacephalus: Permský gigant a předchůdce dnešních obojživelníků budil respekt

Foto: Jakub Svatý Jan, Creative Commons Attribution 2.0 Generic

V období permu vládlo suché a polopouštní období. Vnitrozemí superkontinentu Pangea bylo daleko od moře. Na pobřeží a v nížinách bylo vlhko. V moři žili korýši, amoniti a primitivní plazi, na souši obojživelníci a předchůdci savců.

Článek

Permský král bažin

Za tímhle ,,bažinatým králem“ bychom museli cestovat na území dnešních Spojených států amerických, ovšem s tím, že by bylo třeba vrátit se tak o 290 milionů let zpět. Zhruba v té době se po tomto území procházel tento až dva metry dlouhý predátor, který v období své ,,vlády“ neměl téměř žádného konkurenta. Maximálně v boji o potravu, ale jinak si na něj nikdo netroufl.

Není se ani čemu divit. Tento statný obojživelník měřil na délku 2 až 3 metry a mohl vážit až 200 kilogramů, což je pořádná váha. Tělo měl pokryté pokožkou, která byla velice silná, navíc na ní byly hrbolky. Toto tělesné pokrytí mohlo Eryopsovi sloužit jako ochrana před jinými případnými predátory, kteří by si na něj troufli. Končetiny měl silné, mohl se jimi pohybovat po souši, ve vodě už to měl horší. Kraloval oblastem s bažinami, močály a řekami, kde měl k dispozici potravu, do které spadali menší obojživelníci a další vodní živočichové. Tlamu měl k lovu přizpůsobenou dokonale, disponoval ostrými a zakřivenými zuby, které mu umožnily kořist podržet, obzvlášť, když byla kluzká. Mohl proto kořist popadnout do tlamy a vtáhnout ji do sebe.

Foto: Nobu Tamura, Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported

Eryops - digitální podoba

Ocas mu sloužil jako stabilizační pomůcka, nepoužíval jej při lovu. Hlava mu tvořila třetinu celkového těla, měl ji opravdu velkou. Proto také název ,,Eryops megacephalus“, který v překladu znamená ,,velká hlava“. Na tohoto obojživelníka je to hodně výstižné. Ačkoliv se mohl pohybovat jak po souši, tak ve vodě, on sám dával přednost spíše životu na souši.

Evoluční prapředek žab, ropuch a mloků

Ačkoliv přímí předci Eryopsa neexistují, evolučně v současné době své ,,potomky“ má. Akorát v mnohem menším měřítku. Zpět ale k jeho životu. Své mladé kladl ve vejcích do vody, kde se z vajec vylíhly larvy. Ty pak postupně dorůstaly v dospělé jedince, schopné žít na souši.

Jak už bylo řečeno, Eryops neměl ve své době vyloženě konkurenta, který by se na něj vrhl a snažil se s ním skoncovat. Ovšem v boji o potravu se klidně do souboje s ním vrhl Dimetrodon, masožravý plaz.

Eryops kraloval ve svém období největší slávy zhruba 40 milionů let, než došlo k masivnímu vymírání mořských a suchozemských živočichů. Tato událost zároveň pro našeho ,,bažinatce“ znamenala oficiální konec, protože jeho druh vymřel úplně. Po skončení období permu nastává éra triasu. Podmínky k životu se nijak zásadně nezměnily, stále ve vnitrozemí zůstávala polopoušť, sucho. Objevovali se ale první dinosauři. Plazi a synapsidi stále ještě v tomto období žijí, ale postupně jejich počet klesá. Ovšem objevují se první ryby a plazi, jako např. ichtyosauři a plesiosauři.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz