Článek
Vítejte v prvohorách
Vraťme se o cca 354 milionů let nazpět. Nacházíme se v době karbonu, období, pro jehož počátek bylo charakteristické teplé klima, ale postupem času se ochlazovalo. Byla to doba, kdy se rozrůstala bohatá fauna, rozvíjely se koráli, mechovky, řasy, vznikají rozsáhlá uhelná ložiska.
Některé části kontinentů jsou pokryty stromy a nejrůznější bylinnou flórou, která se předtím na Zemi neobjevila. Zastoupeny jsou hlavně plavuně a přesličky, stromy dosahovaly výšky až 30 metrů. Dochází k rozvoji suchozemských „obyvatel“, nejčastěji se jedná o pavouky, štíry, stonožky a hmyz. Po „mořské stránce“ se rozšiřují trnoploutvé ryby, zastoupeni jsou i žraloci, nastává konec pancéřnatých ryb.
Zkrátka a dobře, na planetě se hojně rozvíjela rostlinná a živočišná fauna, každý druh měl svůj vymezený čas. Některé druhy vymíraly, byly zastoupeny novými formami života. A jednou z forem života zde měla Meganeura, obří vážka, která byla nepřehlédnutelná. A slovem „obří“ jsou myšleny opravdu velké rozměry. Žádný hmyz, který by vám přistál na ruce, a ještě by měl luxusní prostor. Tato vážka by se do ruky ani nevešla.
Před 300 miliony let brázdila vzduch tato obří pravážka, nazývaná Meganeura. Rozpětí křídel bylo zhruba do 75 cm, vážit mohla až půl kilogramu. Díky většímu množství kyslíku, který byl v prvohorách, byl umožněn zvětšený růst tohoto hmyzu, procentuálně ho bylo daleko víc, než je dnes. Větší obsah kyslíku byl také příčinou toho, že se mohla Meganeura vznést do vzduchu. My si stěžujeme v současné době na komáry, ale potkat tohle, rázem bychom byli za otravný létající „pidi hmyz“ ještě rádi.
Jídelníček měla Meganeura pestrý, lidem, trpícím arachnofobií by udělala radost, jelikož se živila pavouky a dalším hmyzem. Chutě jí ovšem dělali i menší obojživelníci a malí plazi. Vzbuzovala respekt a strach, nikdo jí nechtěl „padnout do zobáku“.
Kde všude byla k nalezení
Mnoho pozůstatků tohoto tvora bylo nalezeno na území dnešní Francie, Velké Británie a USA. Je ale více než pravděpodobné, že byla rozšířena po celém světě, jen třeba v menší míře. Stejně jako dnešní vážky i Meganeura měla docela velké oči na to, jak měla velké tělo. Dle zjištěných poznatků se také ví, že hůř snášela vyšší teploty, byla citlivá na přehřátí.
Jelikož na Zemi už nikdy zřejmě více procent kyslíku nebude, je pravděpodobné, že Meganeura je asi tou největší pravážkou, která kralovala vzduchu.
Zdroje: