Článek
Postupem let se v našem státě změnilo mnohé. I k týrání zvířat se začalo přistupovat přísněji, než to bylo v minulosti. Bohužel ne vždy je ale týrání vyhodnoceno správně a tyran zvířete z postihu vyvázne. V některých případech někdo tvrdí, že tresty za týrání jsou zase moc přísné a neadekvátní. Takovým běžným krokem, když má někdo pocit, že dochází k týrání nebo neadekvátní péči o zvíře, informuje člověk KVS (krajskou veterinární správu). Určitě je to dobrá cesta. Kdyby ze strany lidí, kteří o týrání nějakého zvířete ví, docházelo častěji k informování patřičných orgánů, mohlo by se případnému týrání, které vede až k úhynu zvířete, předejít. Tady však přichází velké „ALE“. Krajská veterinární správa by měla řešit každou stížnost, která je podána. Bohužel ale další krok není zcela šťastný. Kontrola KVS se totiž dost často hlásí předem.
Tady pak přichází zcela jednoduchá rovnice. Člověk, který má svá zvířata v nevhodných podmínkách nebo u něj dokonce dochází k týrání, dostane informaci, že ho navštíví kontrola. Co se pak asi stane? Může se na kontrolu připravit. Uklidí výběhy, odstraní nepořádek, dá dostatek vody, přidá krmivo, a tak se na první pohled zdá, že je vše v pořádku. A takový člověk pak většinou unikne další pozornosti. Kontrola by měla vždy přicházet neohlášeně. Jinak to podle mého názoru postrádá význam. Někdo by mohl namítat, že tam kontrola může přijet v době, kdy tam nikoho nezastihne. To se určitě stát může, ale není to právě ideální situace, kdy je možné pořídit fotografie z místa? Pochopitelně pokud je to možné.
Tady by bylo asi vhodné, kdyby člověk, který hlásí problém, rovnou poskytnul fotografie z místa, kde k týrání či zanedbání péče dochází. U takových případů by se dle mého názoru KVS hlásit vůbec neměla a měla by rovnou konat. Určitě je mnoho případů, kde k týrání nedochází, ale občan situaci vyhodnotí špatně a ohlásí i takové místo. Známá takovou situaci sama prožila. Měla velmi starou kobylku, která byla nemocná. Byla již poměrně dost hubená a zvažovalo se uspání. V této době kobylku viděl náhodný kolemjdoucí a nahlásil toto místo, že zde dochází k týrání. Než však kontrola přijela, kobylka byla veterinárním lékařem uspána. Nicméně je správné, že kontrola na takové místo přijede a kontrolu provede. I když to majiteli není příjemné, protože zrovna přišel o svého miláčka.
Je mnoho krutých případů, kdy majitel své zvíře týráním usmrtí. Otřesný případ, který se stal nedávno, měl naštěstí dobrý konec. Pán, který venčil poblíž skládky hlíny svého psa, si všimnul poraněného a zbídačeného pejska. Pejsek jménem Benny, který byl několikrát střelen z bezprostřední blízkosti broky do hlavy i tlamy a byl zahrabán zaživa do země v Libině na Šumpersku, přežil opravdu zázrakem. Naprosto nepochopitelné. Majitelku díky čipu bylo možné dohledat. Kdo ale dokáže, co se vlastně stalo? Pejsek mohl utéct a někdo si na něm naprosto surovým způsobem vybil svoji agresivitu. Možností, proč se tak stalo mohlo být opravdu hodně. Unie práv zvířat, z.s., celou situaci nahlásila na policii a budou požadovat, aby se tento případ dotáhl do konce. A určitě by za toto měl být někdo zodpovědný.
V naší republice se považuje za týrání několik situací, které jsou rozdělené tak, že se hodnotí buď jako přestupek, nebo jako trestný čin. Bohužel i některé případy, kdy zákonodárce vyhodnotí, že se jedná o „průměrnou“ intenzitu týrání zvířete, končí pouze jako přestupek. A to i v případě, že je zvířeti způsobována bolest. Za sebe říkám NEAKCEPTOVATELNÉ. Pokud někdo způsobuje úmyslně bolest, jedná se jednoznačně o bolest a nemělo by hrát roli, zda se jedná o nějakou průměrnou či neprůměrnou intenzitu.
Zvíře je živý tvor stejně jako člověk. Cítí bolest naprosto stejně. Samo si o pomoc ale neřekne. Člověk má možnost zavolat si pomoc. To, že případy, které jsou hodnocené jako trestný čin, jsou trestány i odnětím svobody až na šest let, vysokou pokutou a zákazem chovu je zcela v pořádku. Nicméně to nemění nic na tom, že by se jakékoliv týrání zvířete mělo trestat a nestát se pouhým „přestupkem“. Z jakého důvodu by měl být skutek týrání až surovým způsobem týrání, aby se stal trestným činem?
Zákon obsahuje několik možných situací, které se považují za týrání.
- pokud nepřiměřená bolest způsobená týráním vede k usmrcení
- pokud se se zvířetem zachází tak, že mu způsobuje nepřiměřenou bolest nebo
utrpení
- pokud je zvíře omezováno na potravě, což mu způsobuje problémy
Takových bodů je mnohem více, ale opět nastává otázka, kdo určuje, co je přiměřená bolest a co nepřiměřená? Řekne nám snad zvíře, že toto ho bolelo málo, nebo zase hodně? Pochopitelně se pořád bavíme o úmyslném chování, které zvířeti způsobuje bolest.
V některých případech, kdy dochází k týrání zvířat, dostane majitel pouze peněžitou pokutu, ale zvířata mu nadále zůstávají. Proč by měla zvířata, která prožívají hlad, mlácení, jsou bez vody a v nevhodných podmínkách, u takového člověka zůstat? Musí prožívat neuvěřitelná muka a stres. Nejsem kdovíjak „americký“ člověk, ale líbí se mi jejich řešení takových kauz. Pokud někdo provede kontrolu (nečekanou) a zjistí například, že je pes na zahradě a nemá k dispozici úkryt, či nemá k dispozici vodu nebo je uvázaný na řetězu, řeší situaci samosoudce. Ten dle závažnosti určí, jakou pokutu majitel zvířete dostane. Dál také dostane nějaký čas na nápravu a kontrola proběhne znovu. V případě, že se nic neděje nebo dochází jednoznačně k týrání, jsou zvířata okamžitě odebrána, umístěna do útulku a ve většině případů nabídnuta k adopci.
To si myslím, že je naprosto správné chování k ochraně zvířat před špatným zacházením. Znáte ve svém okolí někoho, kdo má svá zvířata v naprosto nevhodných podmínkách, a přesto dále chová? Jaký k tomu máte postoj?
Anketa
Zdroje:
https://azlegal.cz/za-tyrani-zvirat-hrozi-trest-az-sest-let-odneti-svobody/
https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/3591-2017_ZZ_18_final.pdf
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/tyrani-pes-libina-strelba-vzduchovka-benny-unie.A240205_120458_olomouc-zpravy_dmk
