Hlavní obsah
Seberozvoj

Když vás vedoucí ponižuje aneb bossing na pracovišti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: StockSnap, www.pixabay.com

Dostáváte nesmyslné úkoly, termín odevzdání tak blízko, že je nereálné práci stihnout, jste kontrolováni, neustále jste upozorňováni na nedostatky a ponižují vás? Mějte se na pozoru, to je názorná ukázka bossingu.

Článek

Abychom dobře pochopili pojem bossing, je důležité si na úvod vysvětlit označení ,,mobbing“. Tento termín je používán pro formu šikany na pracovišti, která trvá alespoň půl roku. Jde o znepříjemňování pracovního prostředí, které normální jedinec nedokáže dlouho vydržet (pokud není masochista a nevyžívá se v urážení své osoby ze strany ostatních).

Pod mobbing spadá další neméně důležitý termín a sice bossing. Jedná se o projev šikany podřízeného pracovníka nadřízeným. Ať už je podřízený ponižován, zesměšňován před ostatními, anebo je mu zadávána nesmyslná práce. Tato forma šikany se časem začne stupňovat a vrcholí většinou odchodem daného zaměstnance. V lepším případě do jiné práce, v horším třeba na psychiatrii.

Co vlastně k bossingu vede

Důvody mohou být různé. Podřízený pracovník má lepší postavení ve firmě, má lepší ohodnocení, je oblíbený, získává lepší zakázky než ostatní, zkrátka vyniká nad ostatní. V normálním kolektivu by tu byl spíše důvod se od něj něco třeba naučit, vzít si poučení z jeho kroků, abychom zlepšili svůj výkon. Zkrátka pracovat na osobním rozvoji. Ovšem jsou tací, kteří toto využijí proti podřízenému, aby ho více poškodili a znepříjemnili mu život.

Jak se může bossing projevit na životě šikanovaného

Pokud dotyčný nemá dost síly, aby se snažil situaci řešit, podepíše se na něm toto chování hlavně po psychosomatické stránce. Může začít trpět úzkostmi, nespavostí, nechutí do práce. Ráno bude mít problém se vstáváním, protože samotný fakt, že přijde do kanceláře a budou ho tam čekat další šílenosti, o setkání se šikanátorem ani nemluvě, ho bude děsit a nebude schopný ničeho. A když už se do zaměstnání dostaví, tak patrně nebude moct normálně fungovat. Bude se stranit kolegům, sebemenší kontakt s ostatními ho bude děsit, nebude schopen jíst, pít, bude na nejlepší cestě k používání léků na zklidnění.

Mám kamarádku, která pracovala v nejmenované organizaci, práce ji naplňovala, pomáhala druhým. Ze začátku šlo všechno celkem dobře, učila se novým věcem, snažila se svou práci odvést tak, jak měla. Když byly na její práci odhaleny chyby, byla upozorněna a snažila se je napravit. Měla ale vedoucího, který si zakládal na precizní práci, ideálně s tím, aby měla v malíčku všechny vědomosti, které člověk může mít. Což není ani možné, i když se snažila si k daným problematikám spoustu věcí nastudovat. Při administrativní práci byla vedoucím ponižována, urážena, bazírovalo se na každé maličkosti. Ze začátku si toho nevšímala, obviňovala se, že neumí odvést práci tak, jak má. Později však začala kritika její práce stoupat, práci neodváděla tak jak měla, měla hrůzu z každého setkání s vedoucím. Ačkoliv se ozvala, nebylo jí to moc platné, vždy se našel argument, na který nedokázala patřičně zareagovat. Do práce se bála chodit, přes den se snažila ,,přežít“, těšila se na večer a víkendy. Ale i o víkendech myslela na to, co ji bude čekat následující den v zaměstnání. Její tělo se nedokázalo smířit s tím, co zažívala a reagovalo po svém. V tomto případě to znamenalo po večerech nervové záchvaty a snaha se zklidnit byla úplně marná, nešlo to. Kamarádka si stále myslela, že to zvládne, že je odolná vůči takovým ,,nervovým záležitostem“, ale přišla na to, že si to opravdu jen myslela. Netrvalo dlouho, a kromě nervových záchvatů se začala sebepoškozovat, brala to jako únik z reality, nesmyslný trest za to, že neodvádí pořádně svou práci. Nakonec se svěřila rodině a blízké kamarádce. Po všech probraných možnostech nakonec v zaměstnání skončila a našla si jinou, lepší práci. A přízeň osudu tomu chtěla, že v nové práci měla i svou blízkou kamarádku, takže se vše v dobré obrátilo.

Jak se dá mobbingu/bossingu bránit

Nejdříve je potřeba pochopit, že jste opravdu obětí bossingu. Stejně jako to udělala kamarádka z textu, je důležité se někomu svěřit, ideálně svým nejbližším, kteří vás pochopí. Bude dobré, když si promluvíte i s kolegy, kteří jsou s vámi v zaměstnání. Můžou evidovat náznaky bossingu, takže zkuste promluvit o tom, jak situaci vidíte. Vcelku odvážnou možností je bránit se právní cestou, ale tady je to nejisté. Nařčení z bossingu je závažná věc, která se bude prošetřovat v celém kolektivu, což znamená výpovědi od kolegů. A tady bude kámen úrazu, protože zřejmě se budou všichni strachovat o své pracovní místo a nebudou svědčit proti vedoucímu. Lepším řešením pro vás bude hledání nového zaměstnání. Rozšíříte si znalosti, poznáte nové lidi a budete mít opět svůj klid.

Anketa

Zažil/a jste bossing na pracovišti? Jak jste situaci vyřešil/a?
Ano, zažil/a jsem, řešil/a přes pracovní inspekci. Nikdo se mě ale nezastal, i když o tom věděl, takže jsem musel/a odejít.
27,3 %
Ano, zažil/a jsem, řešil/a to změnou zaměstnání.
63,6 %
Ne, naštěstí jsem tohle nezažil/a.
9,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 11 čtenářů.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz