Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Komodští jedovatí draci cítí mršinu až na několik kilometrů. Samice se rozmnoží i bez samce

Foto: Danadi Sutjianto, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Nejtěžší ještěr žijící na indonéských ostrovech umí dosáhnout rychlosti až 20 km/hod. a je velice vytrvalý. Kromě toho má skvěle vyvinutý čich. K potomstvu není zapotřebí vždy obou pohlaví.

Článek

Varanní hodina tělocviku

Při vyslovení pojmu ,,varan komodský“ (latinsky Varanus komodoensis) se všem vybaví velký ještěr, obývající souostroví Malé Sundy. Nikde jinde na světě je nelze nalézt, pokud se tedy bavíme přímo o varanech komodských. Domovem jim jsou tropické savanové lesy, ale když chtějí, projdou se i po plážích a jiném terénu.

Kromě ,,pomalé chůze“ se ovšem varan dokáže proměnit v pořádného sportovce. I když na to možná nevypadá, je schopen vyvinout rychlost až 20 km za hodinu v krátké vzdálenosti. Také má velkou výdrž, za potravou se nachodí spoustu kilometrů. Mimo to mu nedělá problém ani voda, je výborným plavcem, potopí se do hloubky až 4 metrů. Výdrž, rychlost a potápění mají u varanů na svědomí pozměněné geny, které z něj dělají ukázkového atleta – díky vyššímu výkonu srdce a svalů se hned neunaví a je rychlý.

Vytrvalost se varanu komodskému dost hodí při hledání potravy. Ať už se jedná o živá zvířata, která loví, nebo o mrtvá těla zvířat, která jsou schopni ucítit na vzdálenost až cca 10 km. Jako potrava jim na začátku života slouží menší hlodavci, malé ještěrky, hmyz a ptáci. Po pěti letech života už se jim jídelníček rozrůstá o větší savce, jako opice, divoká prasata, nebo jeleni, kteří jsou pro ně obzvlášť velkou pochoutkou. V případě, že je již někde hnijící tělo zvěře, varan ji ucítí už ve 4 kilometrech.

Při shánění potravy varan vidí na vzdálenost 300 metrů. Ačkoliv rozezná barvy, v šeru se špatně orientuje. Také sluch nemá tak vyvinutý, takže neuslyší tišší hlas nebo výkřik. Při lovu mu pomáhá také rozeklaný jazyk, kterým ,,ochutnává“ vzduch. Jakmile jazyk zasune zpět do tlamy, detektory, které má umístěné na horním patře, rozpoznají z jazyka molekuly zvířete, které by se ocitlo někde poblíž. V případě, že např. na pravé straně jazyka bude zachyceno větší molekulární stopa daného zvířete, varan bude vědět, že směrem doprava se nachází jeho budoucí kořist.

Foto: Freepik

Varan komodský

Mami, kdo je můj otec?

Varani komodští sice neoplývají rodnými listy, zato jejich schopnost rozmnožování je velice zajímavá pro fakt, že ke stvoření nové generace samice varanů nepotřebují protějšek. Partenogeneze, jak se tento jev nazývá (tedy vyvinutí mláděte ze samičího vajíčka bez přítomnosti samčí pohlavní buňky), byla u varana komodského zaznamenána ve Velké Británii, kde žily dvě samice tohoto druhu.

Partogeneze byla zaznamenána také v Tennessee u varaní samice Charlie, která přivedla na svět tři mláďata bez samce. Dala by se tu použít věta z Jurského parku - ,,Život už si najde cestu.“

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz