Článek
Mořský T-Rex v hlubinách
V období křídy, 125 milionů let dozadu, brázdili hlubiny moře jiní, stejně strašliví predátoři, jako dnes. Jen ta velikost byla trochu jiná. Budili hrůzu, ostatní se před nimi měli na pozoru, aby se z nich nestaly chuťové položky na jejich jídelníčku. Jedním z mořských děsivých obyvatel je Kronosaurus. Rozšířený byl hlavně u dnešní Austrálie, v oblasti před 125 miliony let tu ovšem bylo mělké moře, které bylo ideálním prostředím pro tohoto mořského krále. Částečně žil také v oblasti dnešní Kolumbie.
Moře v té době bylo mělké, teplé, žily zde menší druhy pliosaurů a plesiosaurů, také hlavonožci a další mořští živočichové. O potravu tak měl Kronosaurus postaráno. Hodně rozšířený byl plankton, kterým se živily některé druhy živočichů.
Kronosaurus byl až 12 metrů dlouhý, vážil téměř 11 tun. Měl dlouhou lebku, odhaduje se až 2,5 metru. Obratný a rychlý pohyb mu zajišťovaly 4 ploutve, dvě na každé straně, díky čemuž by pod vodou klidně mohl absolvovat závody v rychlosti. A samozřejmě měl krátký krk, takže kořist mohl rychleji a silněji udeřit.
Ilustrovaný útok Kronosaura
Způsob Kronosaurova lovu byl podobný stylu lovů třeba u kosatek nebo krokodýlů. Tedy náhlý útok, napadení kořisti, silný úder a její rozdrcení. Pokud kořist disponovala třeba silným panceřem, který měla například želva, pro Kronosaura to nebyl problém. Ne nadarmo dostal toto jméno po mytologickém Kronovi z řeckých bájí a pověstí, který pojídal své děti. Jemu v pojídání také nic nebránilo.
I když se někteří obyvatelé stávali jeho svačinou, přece jen tu byli i živočichové, kteří se tak snadno bez boje nevzdali. Minimálně s ním soupeřili o potravu. Byli tu mořští žraloci, kteří si troufli na Kronosaurova mláďata, plesiosauři, kteří s Kornosaurem sdíleli prostředí, anebo obří mořská želva Leviathanochelys, která soupeřila o potravu a dávala se s ním i do boje.
Tady vládnu já
Zuby měl tento predátor velké až 30 cm, s potravou si jeho čelisti tak hravě poradily. Se svými ploutvemi se obratně pohyboval, takže mohl rychle útočit, což z něj činilo opravdu děsivého dravce. Pro lepší představu – lebka mohla být dlouhá jako dospělý člověk, takže šlo o pořádného velikána.
Své geny předával mláďatům v těle, nekladl vejce. Mláďata přicházela na svět pod vodou již vyvinutá. Kronosaurus nebyl žádný pečovatel, shánění potravy pro mláďata rozhodně neobstarával. Mohl ale krátkou dobu po narození mladým zajistit ochranu.
I když byl Kronosaurus něčím, co by nikdo z podmořských obyvatel potkat, ani on neměl vyhráno. Hrozbu pro něj představovala především změna prostředí, kdy se moře ochlazovala, postupně ustupovala a přicházeli později jiní dravci. Se změnou prostředí také souvisel nedostatek potravy, ubývala zdejší fauna, což pro Kronosaura představovalo náročnější hledání něčeho na zub. Jelikož Kronosaurus byl přizpůsoben teplejšímu prostředí a určitým druhům živočichů, změna mořských vod, proudů a fauny pro něj byla nepřijatelná, nedokázal se adaptovat jako jiní.
Zdroje
