Žije i v Česku, přesto ho většina lidí nikdy neviděla. Pestrokřídlec patří k pokladům naší přírody

Když uvidíte pestrokřídlece podražcového poprvé, pravděpodobně se na chvíli zarazíte. Není to nenápadný bělásek, kterého člověk přejde pohledem někde nad záhonem. Není to ani obyčejný hnědý motýl, který splyne se suchou trávou. Pestrokřídlec vypadá skoro jako malovaný. Na světlých, nažloutlých křídlech má černou kresbu, červené skvrny a drobné modravé prvky. Celý působí trochu exoticky, skoro neevropsky, jako by se do moravské krajiny zatoulal z nějakého teplejšího a divočejšího světa.

Jenže právě to je na něm krásné. Pestrokřídlec podražcový, latinsky Zerynthia polyxena, do evropské přírody skutečně patří. Je to denní motýl z čeledi otakárkovitých, tedy příbuzný známějšího otakárka fenyklového nebo otakárka ovocného. V české přírodě však patří k mnohem vzácnějším a citlivějším druhům. V Česku je znám hlavně z jižní Moravy, kde se vyskytuje lokálně, tedy ne plošně, ale na jednotlivých vhodných místech.

České jméno pestrokřídlec podražcový není jen popis vzhledu. „Pestrokřídlec“ sedí dokonale, protože jeho křídla opravdu působí jako pestrá mozaika. Druhá část jména je ale ještě důležitější. „Podražcový“ odkazuje na podražec, rostlinu rodu Aristolochia, bez níž by tento motýl nemohl existovat.

Dospělý motýl může sát nektar na různých květech, ale housenka je mnohem vybíravější. Vyvíjí se na podražcích. V Evropě jsou jako živné rostliny uváděny různé druhy podražců, například Aristolochia clematitis, Aristolochia rotunda nebo Aristolochia pallida, podle oblasti výskytu.

To je pro jeho život rozhodující. Motýl totiž nemůže jednoduše zmizet z jedné louky a usadit se na jiné jen proto, že tam roste hodně květin. Pokud tam není vhodný podražec, není to pro něj skutečný domov. Může se tam objevit dospělec, může tam přeletět, může se tam na chvíli zastavit, ale jeho potomstvo tam nepřežije.

Tahle závislost je krásná a zároveň nebezpečná. Krásná proto, že ukazuje přesnost přírodních vazeb. Nebezpečná proto, že stačí zničit porost podražce a z lokality časem zmizí i motýl.

Pestrokřídlec není motýl velkých sterilních trávníků, pravidelně vyholených příkopů ani intenzivních polí. Potřebuje teplejší stanoviště, kde se střídá otevřený prostor s vyšší vegetací, okraji, lemy a křovinami. Může se objevovat na okrajích luk, v údolích řek, podél lesních cest, v teplých křovinatých stráních, na mezích nebo kolem porostů, kde se daří podražci.

Právě taková místa dříve vznikala docela přirozeně v tradičně obhospodařované krajině. Nebyla ani úplně divoká, ani dokonale uklizená. Lidé sekali louky, pásli dobytek, udržovali cesty, ale zároveň všude nezmizely příkopy, lemy, zarostlé okraje a staré meze. Pro mnoho druhů hmyzu to byla ideální krajina. Pestrokřídlec je jedním z motýlů, kterým vyhovuje právě tahle mozaika.

Dnešní krajina je často rozdělená na dva extrémy. Na jedné straně intenzivní zemědělství, velké lány, chemie, hluboké zásahy do půdy a časté sečení. Na druhé straně opuštěná místa, která zarostou křovinami a později lesem. Ani jeden extrém nemusí pestrokřídleci vyhovovat. Potřebuje světlo, teplo a živnou rostlinu, ale zároveň ne krajinu udržovanou tak důkladně, že v ní nezůstane nic kromě krátkého trávníku.

Na jaře, když se oteplí a krajina se začne zelenat, se objevují dospělí motýli. Létají většinou v dubnu a květnu, někdy podle počasí a lokality i o něco déle. Nejsou to motýli, kteří by působili jako silní dálkoví letci. Jejich let bývá spíše pomalý, nízký, opatrný. Samci vyhledávají samice, samice zase vhodné rostliny pro kladení vajíček.

A tady se celý životní cyklus znovu zúží na podražec. Samice musí najít správnou rostlinu. Vajíčka klade na její listy nebo stonky, tedy přímo tam, kde budou mít vylíhlé housenky potravu. Kdyby je položila jinam, potomstvo by nemělo šanci.

Housenka pestrokřídlece je sama o sobě pozoruhodná. Není to nenápadný zelený váleček, kterého by si člověk sotva všiml. Má výrazné zbarvení a nápadné výrůstky. Vypadá skoro jako malý výstražný tvor. To není náhoda. Podražce obsahují silné chemické látky, mimo jiné aristolochové kyseliny, a housenky pestrokřídlece jsou na tuto chemickou obranu rostliny přizpůsobené. Dokážou se živit rostlinou, která by mnoha jiným býložravcům nevyhovovala. Zároveň z ní získávají ochranu, protože látky z potravy mohou přispívat k jejich nechutnosti pro predátory.

Tím se dá vysvětlit i nápadnost housenek a dospělců. V přírodě totiž neplatí vždy, že nejlepší je být nenápadný. Někdy je výhodnější křičet barvami - nejsem dobré sousto. Nezkoušej mě.

Dospělý pestrokřídlec nežije dlouho. Jeho viditelný život, tedy fáze motýla s křídly, je jen krátkou částí celého ročního cyklu. Pro člověka je to ta nejkrásnější fáze, protože právě tehdy ho může spatřit nad loukou. Pro samotný druh je to ale hlavně čas páření, kladení vajíček a založení nové generace.

Po období housenky přichází zakuklení. Kukla pak přečkává dlouhou část roku. Zatímco motýl je na světě jen krátce, kukla může v klidu přetrvat měsíce, včetně zimy. Teprve další jaro se z ní vylíhne nový dospělec.

Pestrokřídlec podražcový má v Evropě širší areál, ale v Česku se nachází blízko severní hranice svého rozšíření. To samo o sobě znamená, že zde nikdy nebyl druhem úplně běžným všude. Zdroje uvádějí rozšíření od východní Francie po jih evropské části Ruska a Malou Asii, přičemž severní hranice areálu vede přes Rakousko, Českou republiku a Slovensko.

V Česku je tedy odkázán hlavně na teplé oblasti, především jižní Moravu. Lokality mohou být od sebe izolované. A právě izolace je pro podobné druhy problém. Když jedna malá populace zanikne, nemusí být snadné, aby ji nahradili jedinci odjinud. Pestrokřídlec se sice může přesunovat, ale není to druh, který by běžně překonával velké vzdálenosti jako někteří tažní motýli.

Ohrožení navíc často nepřichází nápadně. Nemusí jít o to, že někdo úmyslně zničí vzácného motýla. Stačí změnit způsob péče o pozemek. Posekat celou lokalitu najednou ve špatnou dobu. Zlikvidovat porost podražce jako „plevel“. Zastavět mez. Rozorat okraj. Vyčistit příkop. Zalesnit nebo nechat zarůst slunné místo. Každý z těchto zásahů může vypadat malý, ale pro druh svázaný s konkrétní rostlinou může být zásadní.

Pestrokřídlec podražcový je druhem evropského významu. Evropská agentura pro životní prostředí ho uvádí jako druh chráněný směrnicí o stanovištích a také jako druh vázaný hlavně na travinné biotopy, vřesoviště a křovinaté porosty. V českém prostředí je veden jako chráněný druh.

Ochrana takového motýla ale nemůže spočívat jen v tom, že se napíše do seznamu. Musí se chránit jeho prostředí. A ještě přesněji - musí se chránit podmínky pro podražec a pro celý životní cyklus motýla.

Někde může pomoci mozaikové sečení, kdy se neseče všechno najednou. Jinde je důležité nechat část porostů stát, aby na rostlinách zůstala vajíčka nebo housenky. Na zarůstajících lokalitách může být nutné odstranit část náletových dřevin a vrátit místu světlo. Tam, kde podražec ustoupil, se v některých ochranářských projektech přistupuje i k podpoře nebo výsadbě živných rostlin. Slovenská ochranářská organizace BROZ například popisuje projekt, při němž se pro pestrokřídlece obnovují porosty podražců, protože bez nich se housenky nemohou vyvíjet.

Zní to jednoduše. Ve skutečnosti je to ale celé umění. Správná péče musí být načasovaná a přizpůsobená konkrétní lokalitě. Co pomůže na jednom místě, může na jiném uškodit.

Pestrokřídlec podražcový je tedy víc než jen krásný motýl. Je to živý důkaz, že i malý tvor může vyprávět velký příběh – o starých loukách, teplých stráních, ztracených mezích, lidské péči i lidské nepozornosti. A také o tom, že někdy stačí ponechat v krajině trochu prostoru pro rostlinu, která se nehodí do úhledného trávníku, aby s ní zůstalo i něco mnohem vzácnějšího.

Zdroje:

https://www.lepidoptera.cz/motyli/pestrokridlec-podrazcovy-zerynthia-polyxena-denis-schiffermueller-1775

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-jeho-velicenstvo-je-zpet-na-mikulovsko-se-vratil-vzacny-pestrokridlec-podrazcovy-40471579

https://www.biolib.cz/cz/taxon/id51284/

https://www.stoplusjednicka.cz/balet-letajicich-koberecku-pohadkovy-pestrokridlec-podrazcovy

https://portal.nature.cz/w/druh-31618#/