Článek
Hluboké a pro některé možná i děsivé
Na délku zhruba 2550 km a široké asi 70 km. Takové rozměry má údolí v Tichém oceánu, známé jako Mariánský příkop. Hloubka činí zhruba 10 994 m. Pro normální lidi respektovaná hloubka, do které se nikdy neponoří (i kvůli velice nízké teplotě), pro podmořské badatele v ponorkách výzva. Výzva pro objevení nových míst nejhlubšího místa na planetě, kde se mohou setkat s novými živočišnými druhy.
Asi každý někdy přemýšlel (alespoň v dětství poté, co viděl dobrodružné filmy), jak to asi vypadá tam hluboko dole pod mořskou hladinou. Co tam dole žije? Je tam vůbec něco? Všude je tma, nikdo nemůže vidět před sebe, navíc obrovský tlak, kterému jen tak něco nemůže odolat. Ale i tlaku tam dole dokážou některé ryby odolat. Ovšem opravdu jen některé, takže je nemožné, aby tam žilo všechno. Tudíž je i komplikované se tam dole v případě některých živočichů uživit.
V dětské fantazii může vládnout představa kdejakých děsivých podmořských nestvůr, krakenů, obřích ryb a dalších fantasy stvoření. Co si budeme říkat, ponorky občas zachytí podezřelé pohyby něčeho, co okolo nich v té tmavé hloubce plave, někdy zachytí neskutečné obrazy nových druhů ryb, anebo je může na samém dně překvapit nějaký ten žralok, který se přizpůsobí tmě. Ovšem tady už hraje roli také kladení návnady, aby byla nějaká ta podmořská fauna nalákána. A někdy si až člověk přeje, aby návnada nevyšla.
Ponory na dno temného území
To by nebyl člověk, aby se nejal v rámci získávání nových poznatků ponořit na taková místa, kam lidská noha jen tak nevkročí (v tomhle případě nevplave). První ponor podstoupilo plavidlo Challenger v roce 1951 pod velením britského námořnictva. Tehdejší ponor byl do hloubky 10 900 metrů.
Sovětský svaz samozřejmě nezůstane pozadu, a tak plavidloViťaz roku 1957 se též ponoří do hloubky o něco vyšší, tentokrát je to 11 034 metrů. K tomu se přidávají Japonci se svou dálkově ovládanou ponorkou, aby potvrdili 10 911 metrů.
V průběhu let se pokoušely různé vlády seslat tam dolu výkonné ponorky a třeba takový James Cameron se tam na několik minut opravdu s batyskafem ponořil a zůstal tam pro nasbírání materiálů ke svým dokumentárním filmům. Stále ale pro neprobádané hlubiny naskakuje některým odvážlivcům „husí kůže“, když se ponoří v ponorce a cestou dolů ve větších hloubkách již poslouchají vrzání a podivné zvuky. Některé působí dojmem obří ryby, co kolem nich proplouvá, jiné zvuky už můžou vyvolávat hrůzyplný dojem poškození konstrukce ponorky, ve které průzkumníci jsou. A stav ideál, když s vámi ponorka otřese, vy si myslíte, že jste dorazili na dno a pak zjistíte, že vlastně klesáte ještě hlouběji.
Průřez Mariánským příkopem
Uvidíme, zda se jednou na dno Mariánského příkopu potopí někdo, kdo tam stráví delší dobu a poskytne nové informace o životě na tak „opuštěném“ místě. O anomáliích a zázracích podmořského života jednoho z nejzáhadnějších míst na zemi.
Anketa
Zdroje:
