Článek
Všichni to jistě znáte. Po letech se někam stěhujete a pokud je to opravdu daleko, musíte opustit i své osvědčené lékaře. Určitě se najde někdo, třeba jako já, kdo je konzervativní a za skvělým doktorem dojede i mnohem větší vzdálenost. Problém nastává, když je vám opravdu zle. To pak dlouhá cesta postrádá logiku. Co když ale praktik v místě vašeho bydliště nové pacienty nepřijímá? Nezbývá nic jiného, než hledat jinde a dál.
Já sama mám praktického lékaře poměrně daleko. Ono je totiž ve finále úplně jedno, zda mám jet delší cestu, když je mi blbě nebo čekat další dva dny, než praktik v místě bydliště bude konečně v ordinaci. To je většinou velká nevýhoda malých vesnic. Praktik tam mnohdy i je, ale jen třeba dva dny v týdnu, a to jen pár hodin. Většinou totiž ordinují i jinde. Asi každý si dovede představit, jak dlouho tam pak čekáte.
U lékařů jako je gynekolog nebo oční lékař většinou problém nebývá. Za takovým doktorem pojedete klidně i dál. A i když mají delší dobu objednání, většinou je seženete celkem dobře. Co ale takový stomatolog? To je opravdu snad nejhůře sehnatelný odborník. Jednak je jich opravdu velmi málo a sehnat opravdu dobrého zubaře je veliký problém. No problém, pokud nevíte, co s penězi, tak si můžete najít soukromou kliniku. Ty většinou nové pacienty neodřeknou. Jsou to pro ně peníze!
Bohužel sama mám s klinikami zkušenosti. Ne vždy ale dobré. V některých případech jsou to opravdu černé díry na peníze. Sestaví vám plán, co vše je potřeba udělat. A vám se u předběžného rozpočtu protáčí panenky. No dobře, řeknete si, jsou to zuby, tak to do toho investuji. Máte za sebou několik návštěv. Opravené zuby vás ale pořád bolí. Zubaři ale věříte. Nic tam není, to se srovná. Jenže i z psychologického hlediska vás toto hodí někam jinam. Na další návštěvu už nechcete. Proč tam chodit, když vás to potom bolí.
Začnete koukat po jiném zubaři. Když po několika měsících konečně najdete, nemůže konstatovat nic jiného, než že zub, který byl opravován, musí pryč. To je ale dost k vzteku. A nakonec zjistíte, že u zubu, kde mělo proběhnout čištění a vyplnění kanálků, nic takového prý neproběhlo. Nejsem člověk, který by lítal a něco reklamoval. Raději už tam nikdy nepůjdu. Musím s radostí konstatovat, že se mi po několika letech lítání po různých klinikách a zkoušení dalších zubařů povedlo najít skvělou zubní lékařku.
Co mají ale dělat lidé, kteří nemají na soukromou kliniku peníze? Mají čekat vždy na večerní zubní pohotovost, kde jsou většinou řezníci? Myslím si, že na zubní ošetření, tak jako na jakékoliv jiné ošetření, by měl mít nárok každý. Věřím, že stomatologie patří mezi opravdu velmi náročnou lékařskou profesi a chápu, že klasický zubní lékař, který si neúčtuje už jen to, že sedíte v čekárně, nebude brát pacienty nad rámec své kapacity. Spousty zubařů je v důchodovém věku a až odejdou, kdo je nahradí? Kam budou lidé chodit? O této problematice se hovoří už roky.
Proč se více nepodpoří stomatologové, kteří spolupracují s pojišťovnami a neúčtují si tak jako soukromé kliniky? Nemotivovalo by je to si přibrat pár pacientů navíc? Kdyby to pak udělal každý takový stomatolog, hned by bylo veseleji. Až budete ve svém strachu ze zubaře hledat toho pravého, nepřeberte. Některé zákroky, hlavně když máte zánět, bezbolestné úplně nejsou, ale když to vydržíte, třeba zjistíte, že váš zubař vlastně není tak hrozný. Po svých vlastních zkušenostech půjdu raději častěji na malé zákroky než něco nechat jen ze strachu delší dobu.
