Článek
Tak to jsem já..
Velký bílý žralok obvykle dosahuje délky až 7 metrů. Jeho hmotnost je cca 3 tuny. Samice měří mezi 4,5 až 5 metrů, samci jsou menší, měří okolo 4 metrů. Dožívá se až 70 let, dospělost u něj nastává kolem 26. roku života. Ve vodě může vyvinout rychlost cca 56 km/hod. Obvykle se živí rybami a savci, do jídelníčku také může přidat ptáky a plazy. Jeho úhlavním nepřítelem je kosatka dravá.
Ačkoliv o něm bylo natočeno spoustu hororových filmů, kde ,,ztvárnil roli“ zabijáka, na lidi obvykle neútočí. Nejsou jeho hlavní potravou, i když má na svědomí nesčetná úmrtí lidí. Fascinaci vzbudil film Čelisti, díly z tohoto soudku svým způsobem zpopularizovaly tohoto mořského predátora.
Původní označení tohoto žraloka znělo Squalus carcharias. Později zoolog Andrew Smith první označení změnil a místo něj dal název Carcharodon. Docela trefně to znamená ,,roztřepený zub“, název je z řečtiny.
Kde se vzal, tu se vzal
Žralok bílý se objevil již v období středního miocénu, jenž představuje nejdelší geologickou epochu, která začala před 66 miliony let. Nejstarší pozůstatky žraloka bílého jsou přibližně 16 milionu staré. Ačkoliv má rozdílné parametry, je zařazen do stejné kategorie jako obávaný vyhynulý Carcharodon megalodon.
Vyskytuje se ve všech vodách, kde je teplota okolo 12-24°C. Více se vyskytuje na severovýchodě USA a Kalifornie, Jižní Afriky a Japonska. Obvykle se pohybuje v hloubce okolo 200 metrů. V oceánu se ale mohou vyskytovat až v hloubce 1200 metrů. Jako jiná zvířata i tito žraloci jsou schopní dlouhých cest, kdy cestují k Havaji a zhruba za čtvrt roku se vrátí.
A takhle vypadám
Žralok bílý má velké kuželovité tělo. Ocasní ploutev má souměrnou, ale horní část je větší než ta dolní. Prsní ploutve jsou většího rozměru. Hřbetní ploutev má tvar trojúhelníku, je také charakteristickým poznávacím znamením žraloka, blížícího se k pláži. Kůže je zbarvená do šedé s modrým přechodem. Při pohledu shora je tak špatně viditelný, splývá s okolní modří a při pohledu zezdola si člověk rovněž nepomůže, jelikož bíle zbarvený spodek zase splývá se světlem, které proráží hladinu. Pro žralok dokonalé maskování. Má také řady ostrých zubů, kterými se zakousne do kořisti a pohybuje hlavou ze strany na stranu, čímž se kořist rozdělí na kusy.
Žralok bílý má vynikající část těla, kterou může zaregistrovat přítomnost živočicha ve vodě na základě tlukotu srdce v krátké vzdálenosti. Jedná se o Lorenziniho ampuli, což je orgán, který má žralok na ,,rypáku“. Prostřednictvím elektromagnetického pole, které vznikne pohybem živočichů, může zaznamenat žralok skrze tuto ampuli napětí, které např. vydává právě onen zmíněný tlukot srdce. Pro ulovení rychlejší kořisti si žralok udržuje vyšší tělesnou teplotu, než je ta v okolí.
Žraločí potomstvo
Aby se žraloci mohli spářit, musí si samec během pohlavního aktu samici ,,přidržet“. Je tedy potřeba, aby ji sevřel do čelistí, než dojde k samotnému styku. Proto mohou mít samice na sobě otisky zubů od samců. V případě oplození se vajíčka vyvíjí v děloze, dokud se mládě nevyklube a samice jej neporodí. Samice bývá březí až 18 měsíců, mláďata jsou velká asi metr. Při jednom vrhu se může narodit až 10 mláďat.
Zdroje: