Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Ordovicko-silurské vymírání: V hlavní roli doba ledová

Foto: Chrissie, AI, ChatGPT

Ve většině masových vymírání v historii planety byla hlavní příčinou sopečná činnost. Ovšem v případě ordovicko-silurského vymírání to byl pravý opak – naopak se ochladilo tak, že to pro spoustu živočichů znamenalo konec.

Článek

První velké globální vymírání na planetě

Dinosauři a asteroid největší přírodní katastrofou v dějinách planety Země? No, úplně ne. Jsou jednou z pěti přírodních katastrof, které se na planetě odehrály, ale nejsou tou největší. Tou největší bylo permsko-triasové vymírání, kdy zahynula většina živočichů na planetě, přežila jen hrstka z nich. A její příčinou byla vulkanická činnost. Ovšem na počátku všech těchto masových vymírání je ordovicko-silurské vymírání, kdy zemřelo asi 85 % veškerého života.

Tato přírodní katastrofa se odehrála asi před 443 miliony lety. V té době ,,vládl“ světu superkontinent Gondwana. Živočichové obývali převážně moře, kde byla opravdu rozmanitá fauna. Žili tu trilobiti, ramenonožci, korálovci, ryby a jiní mořští predátoři. Na souši byly přítomné pouze houby, lišejníky a řasy. Žádné zvíře tu nechodilo. A právě podmořskému životu měla učinit přítrž obrovská katastrofa, která vyhladila cca 85 % všech druhů živočichů.

Foto: Chrissie, AI, ChatGPT

Souš v období ordoviku před katastrofou

Konec ordoviku, počátek konce života poprvé

K masovému vymírání docházelo postupně na konci období ordovik a pokračovalo v siluru. Nejprve došlo v průběhu 1 milionu let k obrovskému ochlazení planety, vše bylo zaledněné, hladiny oceánu klesly, mělčiny zmizely. Superkontinent Gondwana se přesouval směrem na jižní pól, což znamenalo, že se postupně ochlazovalo, ledovce se zvětšily. V atmosféře poklesl oxid uhličitý díky aktivní činnosti mořských řad a tomu, že zvětrávaly horniny. Oceány se ochladily, přestaly se hýbat mořské proudy. Změnila se také kyselost, takže živočichové, kteří byli závislí na určité teplotě vody a její hloubce, postupně kvůli poklesu hladiny, změně teploty a prostředí vymírali. Zemřeli hlavně trilobiti, útesotvorné organismy, ramenonožci, mechovky a bezobratlí na pobřežích. Souhrnně by se to dalo označit jako první fáze – nástup doby ledové.

Trvalo neskutečně dlouho, než tato doba skončila. Ovšem ani její skončení neznamenalo úlevu pro planetu, resp. její tehdejší obyvatele. Zatímco v první fázi za vymíráním stálo ledové ochlazení a úbytek životního prostředí, v druhé fázi byla příčinou anoxie a tání.

Ani led nevydrží věčně, takže po delší době začaly ledy tát. A nastala druhá fáze. Ledovcové tání a postupné potápění se do vody způsobilo, že oceán dostal nedobrovolný příspěvek v podobě studené sladké vody. Ta způsobila, že byla narušena hustota mořské vody a přestaly se hýbat mořské proudy. To pro dosavadní žijící podmořské živočichy znamenalo, že se k nim nedostal kyslík. Nedostatek kyslíku byl pro podmořský život ještě zásadnější než cokoliv jiného, takže pomalu vymřely různé formy života. Vyhynul plankton, bezobratlí, kteří byli závislí na kyslíku, vybraní predátoři a dosavadní někteří živočichové, kteří přežili vymírání způsobené chladem. Dalo by se říct, že toto bylo doba tepla v určitém smyslu slova. Doba tepla, která ovšem s výrazným přispěním anoxie zabíjela.

Foto: Chrissie, AI, ChatGPT

Dvoufázová smrt - doba ledová a tání

Přestože planeta zažívala klimatické katastrofy, živočichové se nedali bez boje a snažili se tyto změny přežít. Spousta živočichů, kteří byli schopni podniknout delší cestu, se přesouvala do oblasti, kde byla teplejší voda. Ovšem ne každý toho byl schopen.

Jiní se snažili přizpůsobit se aktuálním podmínkám, což také nebylo nejjednodušší. Ale alespoň někomu se to podařilo. Co se týče nedostatku kyslíku, i tomu se dokázali někteří živočichové přizpůsobit tak, aby je to tolik neohrozilo a mohli přežít. Predátoři tuto dovednost neměli. Výhodou pro přežití byla také rychlá reprodukce organismů. Ti, kteří měli kratší životní cyklus, se přizpůsobili rychleji.

Konec starého života, začátek nového života

Říká se, že každý konec je vlastně začátkem něco nového. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Poté, co planeta zažila obří ochlazení a následné ,,bezkyslíkové“ oteplení, sice spoustu druhů živočichů přišlo o život, po vzpamatování se ekosystému však nastoupil život nový. Novou fázi evoluce zažívali jak ramenonožci, tak ostnokožci.

Vše, co bylo zničeno, včetně mělčin, se postupně obnovilo tak, že vznikly podmínky pro rozvoj nového života. Objevili se noví predátoři a dalšího rozmachu se také dočkaly útesové systémy.

Foto: Chrissie, AI, ChatGPT

Souš během doby ledové v ordoviku

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz