Článek
,,Jdu si lehnout a spát“- poslední slova, která řekla své dceři
Birgit Meier byla manželkou a matkou, ovšem první jmenovaná role pro ni měla skončit. Se svým manželem Haraldem řešila rozvod a měla se s ním sejít 14. srpna 1989 ve večerních hodinách, aby probrali celou situaci a finanční vyrovnání. Celou záležitost s ní později po telefonu chtěla probrat i dcera Yasmine, kterou zajímalo, co bude její matka dělat dál. Vzhledem k večerním hodinám byla na tuto otázku trochu jiná odpověď než Birgitiny plány do budoucna. Dceři sdělila, že je v noční košili a jde spát. To bylo to poslední, co od ní Yasmine slyšela.
Když se jí pokoušela druhý den dovolat, bylo jí divné, že Birgit hovor nepřijímá, ačkoliv časově na ni byl vždy spoleh. Nedalo jí to a nechala se taxíkem odvézt do Brietlingenu, kde Birgit bydlela. Už tam začala mít pocit, že je něco špatně. Záclony, které vždy ráno Birgit roztahovala, byly stažené. Yasmine vstoupila do domu, ale svou matku v něm nenašla. Na jednu stranu se jí ulevilo, protože se bála, že ji najde zraněnou. Na druhou stranu jí to značilo, že se muselo něco stát. Otec o Birgit nevěděl, věděl jen, že se chtěla zastavit ve městě a zajít do obchodu s nábytkem, ale zda to udělala, netušil. Yasmine tedy zavolala svému strýci Wolfgangovi (tehdy šéf kriminální policie v Hamburku) a sdělila mu, že Birgit zmizela.
Ten ihned zkontaktoval šéfa kriminální policie v Lüneburgu, do kterého Brietling spadal a požádal jej, aby Birgitin dům byl brán jako místo činu. Zmizení Birgit mu přišlo podezřelé. Prvotní ohledání Birgitina domu nic zásadního nevypovědělo. Nikde nebyly stopy násilného vniknutí, samotný vnitřek vypovídal o tom, že jeho majitelka byla bohatá, nemohla si na nic stěžovat. Kriminalisté zajistili vše, co mohlo vypadat důležitě. Vyšetřovatel Manfred Hammel si všiml otisku boty v záhoně, kde bylo bahno. Co bylo podezřelé, bylo to, že vedla k domu.
Samotná Yasmine si vzpomíná, že v domě své maminky viděla zelenou krabičku, kde byly uložené fotky z dětství. Kromě nich v ní ovšem byl i popel z cigaret. Někdo si z ní udělal popelník. Yasmine by dala ruku do ohně za to, že krabička byla na stolku, ovšem dle policejních záznamů ležela na zemi. Kromě toho také byly v domě použity dvě skleničky, na jedné otisk rtěnky. Dle uspořádání vše naznačovalo, že Birgit nebyla v domě sama, někdo jí dělal společnost.
Rodina Birgit ověřovala teorii, jestli neletěla do Mexico City za kamarádkou začít nový život, ale nic takového se nepotvrdilo. Navíc to byl víceméně nesmysl, všichni věděli, že by Birgit neodjela, na to měla svou rodinu příliš ráda. V úvahu nepřicházela ani možná sebevražda, to vyloučila především Yasmine, která věděla, že do něčeho takového by Birgit nešla. Už kvůli ní a své matce, která trnula strachem.
Ilustrační foto
Rodina se snažila zvýšit šance na Birgitino nalezení, a tak vytiskla a vylepovala letáky. Harald nechal vytisknout na zadní stranu novin Birgitin popis a informace o situaci, aby veřejnost věděla, že se Birgit pohřešuje.
Nastaly také spekulace, zda se Birgit nemohla stát další obětí tehdy hledaného sériového vraha z Göhrde. Ten měl na svědomí již několik lidí v době asi 4 týdnů před zmizením Birgit. Těla byla nalezena v lese, kterému se kvůli vraždám začalo přezdívat ,,les smrti“. Lidé do něj často chodili na procházky, kvůli vraždám už se tam ale nikdo neodvážil. Jeden pár, který zde byl na trhání borůvek, si všiml divného kolemjdoucího, který vypadal nepříjemně a mračil se. Později pak onen pár nalezl dvě mrtvá těla, takže se pokusili policii popsat muže, kterého v lese potkali. Řádění sériového vraha z Göhrde ovšem v souvislosti s Birgit nijak spojeno nebylo.
Důležité vodítko bylo zaznamenáno o dva týdny později po Birgitině zmizení, kdy na poště v Hamburku byl mezi dopisy nalezen její občanský průkaz. Nikdo z pracovníků pošty, kteří schránku vybírali, si ovšem nevybavoval, že by viděl někoho, kdo by do schránky místo dopisu vházel identifikační doklad člověka. Pro rodinu Birgit to znamenalo jediné – tohle by Birgit neudělala, neměla by k tomu důvod. Její rodině bylo jasné, že Birgit se už domů nevrátí. Naděje pomalu zhasínala.
Kdo by v tom mohl být zapletený?
Během vyšetřování rodina popsala počátky svého fungování. Harald s Birgit se seznámili v novinách, kde on pracoval a ona působila jako stážistka. Rozuměli si a navázali vztah. Ten vyústil ve svatbu, protože Birgit otěhotněla. Bylo jí 20 let. Harald si na takový závazek přišel příliš mladý. Snažil se vybudovat firmu a rodině se dle svých slov moc nevěnoval. S Birgit stále byli bráni jako ukázkový pár. Časem se ovšem ukázalo, že Harald má milenku a s Birgit se rozešli, což Birgit těžce nesla. Nedokázala se s tím vyrovnat, stále Haralda milovala. Později si vyhlédla dům, který chtěla zakoupit a znovu začít žít svůj život.
Protože byl Harald člověk, o kterém se vědělo, že viděl Birgit jako poslední, zaměřili se vyšetřovatelé na něj a vyslýchali ho. Rozvodové vyrovnání by pro něj znamenalo vyplatit Birgit milion. Byli na něj proto tvrdí a snažili se ho přimět, aby se přiznal, co Birgit provedl. Haraldovi bylo jasné, že je hlavní podezřelý a nemohl tomu uvěřit? Že by kvůli penězům zabil svou ženu? To už se všichni pomátli? Policejní vyšetřovatel Manfred uvedl, že při výslechu Haralda kolegové pozorovali, jak se chová. Všimli si jeho slz v očích a jeho reakce na výslech. Sdělil, že po nespočtu výslechů u kriminální policie už člověk pozná, zda vyslýchaný předstírá, nebo mluví opravdu upřímně. Tady se jednalo o upřímnost.
Další možností bylo, že na Birgit měly spadeno zločinecké gangy, které by k jejímu únosu a případné vraždě motivovala pomsta jejímu bratrovi Wolfgangovi, který v dřívějších letech tyto zločinecké gangy coby šéf kriminálky dokázal zničit. Případ Birgit nechali zveřejnit i v televizi v pořadu Akta X. Nabídli odměnu za informaci, která by vedla k nalezení Birgit. Následně na to dostali několik tipů, kde kdo viděl Birgit, což k ničemu nevedlo. Nakonec jednu stopu vnesla do případu Birgitina kamarádka, která se svěřila, že v noc před jejím zmizením si s Birgit telefonovala a ta jí sdělila, že je s mužem, kterého viděla na narozeninové oslavě svých sousedů. Byl to jejich zahradník, takže se s ním trochu znala. Bylo nutné ho prověřit, už kvůli jeho trestnímu rejstříku, kde měl několik záznamů.
K výslechu si Kurta-Wernera Wichmanna, jak se zahradník jmenoval, pozvali. Ten jim sdělil, že na večírku, kde byla Birgit, byl a odvedl ji domů. Dle jeho sdělení byla lehce opilá a nepůsobila dojmem, že by dokázala domů sama dojít. Čišel z něj chlad. Negoval možnost bližšího vztahu s Birgit. K výslechu se dostavil v rukavicích, údajně měl alergii, policie tomu nevěnovala žádnou pozornost a po výslechu jej pustila.
Případ byl později předám prokurátorovi. Ten případ předal a nový vyšetřovatel Klaus Werner si znovu pročetl veškeré poznámky a zjištění během šetření případu. Zatímco všichni byli zaměření na Birgitina manžela, on byl přesvědčený, že by se měli zaměřit spíše na Wichmanna. Díky jeho úsilí a úsilí kolegů po předložení přesvědčivých argumentů soud vydal příkaz k domovní prohlídce Kurta-Wernera Wichmanna. Ovšem, když k němu dorazili domů, byla zde jen jeho manželka, která sdělila, že manžel brzy přijede domů. Sdělili, že na něj počkají, ale pak udělali něco nepochopitelného – zavolali mu! Samozřejmě příjezd potvrdil, ale nedorazil.
Vyšetřovatelé provedli prohlídku domu a narazili na dveře, od kterých manželka Wichmanna neměla klíč, dle jejího sdělení tam měl přístup jen on a jeho bratr. Ovšem zamčené dveře nejsou překážkou a po menším úsilí se policie dostala do ,,tajné komnaty.“ V místnosti našli spoustu důkazů, které na Wichmanna vrhaly čím dál větší podezření. Upravená puška, pouta se stopami krve, munice, střelecká vesta a další věci. Je jasné, co musí následovat – aktivní pátrání po Wichmannovi.
Ilustrační foto
Policie po něm ovšem nepátrala. Našli sice jeho auto, ale Wichmann se k němu nedostavil. Po ohledání auta, ve kterém policie nalezla brýle na noční vidění, vestu a další podezřelé věci, požádala o pomoc forenzní tým. Ten přišel i s policejními psy a detektory kovů a byla provedena důkladnější prohlídka Wichmannova pozemku. Díky tomuto nasazení se podařilo zjistit, že je na zahradě Wichmanna zakopané auto, kde byly nalezeny i stopy krve.
Wichmann byl při jízdě kontrolován policií, kde probíhala silniční kontrola, ale protože nebyl na seznamu hledaných osob, nechali ho jet. Zadrželi ho až později, když byli přivoláni k automobilové nehodě, kde mu už prohledali vozidlo a zadrželi ho kvůli zbraním a spoustě peněz, nalezených v kufru.
Ačkoliv byl vzat do vazby a převezen do nápravného zařízení, vyšetřování netrvalo dlouho, protože Wichmann po krátké době spáchal sebevraždu. Vyšetřování muselo být ukončeno, nelze vyšetřovat člověku, který je po smrti. Lüneburgská policie měla jasno – za zmizení Birgit Meier může její manžel a tím to hasne. Tak tomu bylo po 13 let.
Pátrání pokračuje
Po této době odešel Wolgang do důchodu, ale stále myslel na to, že neví, co se s jeho sestrou stalo. Pročetl si spis z vyšetřování, měl spoustu otázek k některým krokům a rozhodl se, že tomu musí přijít na kloub. Spojil se tedy s vyšetřovatelem Chedorem, kterému věřil, byl to pro něj spolehlivý vyšetřovatel. Dále se spojil s Claudií Brockmann, policejní psycholožkou a Gergardem Stratem, právníkem. Jejich cílem bylo znovu projít celý spis a přimět policii v Lüneburgu, aby se na případ opět podívala a důkladněji jej prošetřila.
Kromě prověřování lidí z Birgitina okolí bylo nutné si projít i Wichmannovu minulost. Bylo zjištěno, že neměl vůbec dobré dětství, otec násilník a matka povahy, že o něj nepečovala, neprojevovala mu lásku. Ve škole často chyběl, rodiče o něj nejevili zájem. Aby se mu vedlo lépe, byl poslán do dětského domova, kde se mu mělo dostat větší péče. Už tam si všimli, že má velké znalosti o přírodě, ale také bylo vidět, že projevuje sklony ke špatným věcem. V lese lovil ptáky a pohřbíval je, v pubertálním věku si hrál s ostrými věcmi a brousil si předměty. Dokonce napadl ve spánku ženu, která se svým manželem bydlela v domě, kde předtím bydlel on. Naštěstí útok přežila, Wichmann byl poté poslán do ústavu pro nápravu. Ale tím jeho trestné činy neskončily. Byl odsouzen k pěti letům vězení, když ve svých 21 letech zastavil stopařce, kterou znásilnil a pokusil se ji zabít. Pak jeho řádění ustalo, resp. neměl žádný záznam následujících 19 let.
Dle toho, co si o něm Wolfgang a jeho kolegové zjistili, si dával různé inzeráty do novinových seznamek za účelem sexuálních schůzek. Měl schůzky s několika ženami, zajímavé bylo také to, že v inzerátech zmiňoval les Göhrde. Prošli si také záznamy z pobytu v nápravném zařízení před Wichmannovou sebevraždou. Wichmann před ukončením svého života napsal své ženě dopis, ve kterém ji žádal, aby se postarala o dům a nikdy jej neprodávala. Vyjádřil také lítost nad tím, že zničil jejich společný život, ale je to pro něj lepší varianta než to, že by šel do vězení. Tohle napíše člověk, který se cítí být nevinný? Byl to jasný důkaz toho, že se v jeho domě nebo na pozemku u domu něco skrývá. Něco, co by ho mohlo usvědčit ze zmizení a vraždy Birgit. Jeho dům přešel později na pana Rudloffa, druhého manžela jeho manželky Alice, která v roce 2006 zemřela. Naštěstí neměl žádný problém s tím, aby se v domě provedla důkladná prohlídka. Znovu byla otevřena ona ,,tajná komnata“, kde byly nalezeny i videokazety, na kterých byl zachycen pořad Akta X, kde byly rozebírány vraždy v Göhrde a Birgitino zmizení.
Bylo jasné, že musí celý dům a pozemek znovu prohledat. Najali si experty ve forenzní oblasti a prošli znovu celý dům. Každý se mohl zaměřit na cokoliv, co mu přišlo podezřelé. Někdo se zaměřil na pozemek, jiný na podkrovní pokoj, další na garáž. A právě v garáži bylo podezřelé, že je zde montážní jáma, která měla 80 cm. Obvykle bývá 180 cm hluboká, takže okamžitě začaly různé spekulace, proč je tak mělká? Nemá více pater? Je třeba na místě kopat a zjistit, zda tu není někde skryté další patro. Ze začátku úspěch neměli, vyvrtali několik děr, ale nikde nic. Policejní psi díky zbytku různých látek v garáži nic necítili, takže bylo těžké tu něco najít. Když už se smířili s tím, že v jámě nic není, jeden z dělníků, který z jámy chtěl vystoupit, propadl jednou nohou do slabší narušené vrstvy betonu. Ukázalo se, že je tam otvor. Okamžitě tedy začali opět kopat a antropoložka začala odstraňovat s pečlivostí nános štěrku a betonu. Po delší chvíli z té hromady vytáhla něco, co vypadalo jako dřívko. Ovšem nebylo to žádné dřívko, ale nártní kost. Dál odstraňovala nánosy, načež objevila další kosti a lidskou kostrč, která dle všeho patřila ženě. Dle způsobu postupného odhalování kostních pozůstatků vše naznačovalo, že žena byla do jámy pohřbena hlavou dolů a zbytek těla byl do jámy nasoukán. Nevěděli ale, zda kostní pozůstatky patří Birgit. To se jim potvrdilo ve chvíli, kdy pod kostmi byl nalezen modrý zavázaný pytel. Ten rozvázali a nalezli v něm lebku. Po jejím ohledání zjistili, že v oblasti ucha je náušnice, kterou manžel Birgit s jistotou poznal. Pochopil, že právě vykopali tělo jeho zmizelé ženy. Na jednu stranu neskutečná bolest, když stále doufal, že je jeho žena naživu, na druhou stranu úleva, že ví, co se stalo. Dle vyšetřování bylo zjištěno, že v lebce je kulka, Birgit tedy byla zastřelena.
Po oznámení nálezu opět začala úřadovat lündenburgská policie, která měla prověřit, zda se na pozemku Kurze-Wernera Wichmanna nevyskytují další těla případných obětí. Sice již žádné tělo nenašli, ale po různých analyzovaných vzorcích a porovnání DNA z nejrůznějších důkazních materiálů, které byly v jeho domě nalezeny, bylo možné jej spojit s některými zmizelými děvčaty v minulosti a zavražděnými lidmi v lese Göhrde.
Na celé záležitosti bylo pro Wolfganga nesmírně těžké si kromě smrti své sestry připustit fakt, že celou záležitost mohla policie v roce 1989 vyřešit a uzavřít, kdyby vše řádně prověřili a nevyloučili žádnou z nabízených možností. DNA se sice tehdy neprověřovala metodami jako dnes, byly tu ale jiné skutečnosti, na základě kterých bylo možné říct, že nebylo policejní vyšetřování řádně provedeno. Bohužel život zmizelým to nevrátí. A rodiny pohřešovaných můžou jen doufat, že se jednoho dne dozví, kam zmizeli jejich rodinní členové, co se s nimi stalo?
Zdroje:
Netflix – Do hloubky: Případ Birgit Meier
