Přišitý skalp, utržené ucho. Smithe nezastavil ani útok grizzlyho. A pokračoval do nebezpečných míst

Dobývání divokého Západu. Dlouhé karavany vozů, zlatokopové, přestřelky, šerifové a nekonečné pláně, po nichž se valí prach. Jenže dřív, než se tenhle svět změnil v národní mytologii, existovali lidé, kteří do něj vstupovali téměř naslepo. Nečekalo je publikum, novináři ani sochy na náměstích. Často jen hlad, zima, nejasné mapy, cizí území a vědomí, že jeden chybný odhad může znamenat konec. Právě mezi takové muže patřil Jedediah Strong Smith, jeden z nejpozoruhodnějších průzkumníků první poloviny 19. století. Narodil se 6. ledna 1799 ve státě New York a vyrůstal v době, kdy se hranice Spojených států rychle posouvaly, ale skutečné poznání západních oblastí bylo pořád velmi kusé. Pozdější historici ho označují za člověka, který jako jeden z prvních Američanů systematicky procházel krajinou mezi Skalistými horami, Velkou pánví, Kalifornií a Oregonem, a jeho význam spočívá právě v tom, že nešel jen „za kožešinami“, ale zároveň za poznáním prostoru.

O Smithovi se často píše jako o horalovi nebo hraničářovi, tedy o jednom z mužů hranice, kteří lovili, obchodovali s kožešinami a pohybovali se v místech, kam se většina tehdejších Američanů nikdy nedostala. Jenže ani v rámci téhle drsné společnosti nepůsobil úplně obyčejně. Z dobových zmínek vychází jako člověk zdrženlivý, disciplinovaný a nezvykle nábožensky založený. Nosil s sebou Bibli a jeho současníci si všímali, že se lišil od řady jiných trapperů, kteří žili mnohem divočeji. Nebyl nějakým svatouškem a ani nestál mimo násilný svět své doby. Byl jeho součástí se vším, co k tomu patřilo. Ale právě spojení tvrdosti, vytrvalosti a jakési vnitřní sevřenosti dalo jeho postavě zvláštní obrys. Není náhoda, že se na něj později nenalepila jen pověst dobrodruha, ale i pověst muže, který měl cíl a šel za ním s mimořádnou vytrvalostí.

Na začátku 20. let 19. století se Smith dostal do St. Louis, tehdejší vstupní brány na Západ. Tam odpověděl na slavnou výzvu obchodníka Williama H. Ashleyho, který hledal „podnikavé mladé muže“ pro výpravy do kožešinových oblastí Skalistých hor. Dnes to zní jako lákavé dobrodružství, ale ve skutečnosti šlo o velmi tvrdý obchod. Muži vyráželi do krajin, které nebyly pro bělošské Američany zmapované, měsíce žili v extrémních podmínkách a pohybovali se na územích, kde už dávno existovaly své vlastní cesty, pravidla a nároky indiánských kmenů. Lov kožešin nebyl jen živnost, ale zároveň nástroj pronikání do nových oblastí. A právě tady se Smith ukázal jako někdo víc než jen schopný lovec. Brzy se projevil jeho smysl pro orientaci, vedení a hlavně schopnost ukládat si krajinu do hlavy ne jako nahodilý sled zážitků, ale jako systém cest, řek, průsmyků a možností dalšího postupu.

Jedním z důležitých momentů jeho rané kariéry bylo spojení se South Pass (Jižní průsmyk) ve Wyomingu. Právě tahle široká a relativně schůdná cesta přes kontinentální rozvodí se později stala klíčovou branou pro osadníky mířící na Oregon Trail. South Pass nebyl v absolutním smyslu „objeven“ Smithem jako první lidskou bytostí, protože místní trasy samozřejmě znali domorodí obyvatelé a v širším kontextu tudy už dříve prošli i lidé z kožešinového obchodu. Smithova role ale spočívala v tom, že patřil k mužům, kteří tuto možnost znovu uvedli do amerického povědomí a přetavili ji v prakticky použitelnou trasu pro další průchod Západem. Právě v tom je velká část jeho historického významu- převedl prostor z oblasti neurčitých domněnek do oblasti využitelného poznání.

K Smithovu jménu neoddělitelně patří i událost, která by u většiny jiných lidí znamenala konec života nebo alespoň konec všech dalších výprav. Během jedné z raných expedic ho napadl grizzly. Nešlo o drobné zranění, jak bývá u podobných historek někdy zvykem. Podle dochovaných popisů mu medvěd těžce poranil hlavu, strhl část skalpu a poškodil ucho. Smith to však přežil. Jeho druhové mu rány v polních podmínkách ošetřili a alespoň část skalpu přišili zpět. Už samotné přežití takového útoku bylo mimořádné. Ještě výmluvnější je ale to, že se po zotavení vrátil k životu v terénu, jako by ani nepřipouštěl, že by se měl vzdát. V americké tradici se z téhle epizody stala skoro povinná ukázka houževnatosti, jenže u Smitha není podstatná jen drsnost toho obrazu. Důležité je, co vypovídá o jeho povaze. Měl v sobě cosi neústupného, možná až tvrdohlavého. Zjevně patřil k lidem, kteří nevnímali krajinu jako protivníka, před nímž se ustupuje, ale jako skutečnost, kterou je třeba projít, vydržet a pochopit.

Právě tohle z něj odlišuje od řady dobrodruhů, které si zpětně dokreslujeme do dějin. Smith nebyl hrdina v naleštěném smyslu. Byl to muž, který se pohyboval ve světě, kde nic nebylo pohodlné a skoro nic bezpečné. Voda mohla chybět celé dny, zásoby docházely, koně hynuli, počasí ničilo plány a každý vstup do nového území mohl být zároveň vstupem do konfliktu. Že se z té doby dochoval příběh právě o medvědovi, je pochopitelné. Je dramatický a dobře se vypráví. Ve skutečnosti však Smith čelil daleko vyčerpávajícímu nepříteli: nekonečné nejistotě. A to byla zkouška, kterou musel podstupovat znovu a znovu.

Ve druhé polovině 20. let 19. století se Smith pustil do cest, které z něj udělaly jednu z klíčových postav průzkumu amerického Západu. Patřil k prvním Američanům, kteří se do Kalifornie dostali po souši z východu, a později se mu podařilo z Kalifornie vrátit opět po souši. Tehdy šlo o průlom. Kalifornie byla součástí Mexika, přístup byl kontrolovaný a velká část prostoru mezi Skalistými horami a Pacifikem zůstávala v představách Američanů spíš mlhavá než skutečně známá. Smith a jeho muži museli projít nehostinnými oblastmi Mojavské pouště, dostat se přes terén, kde každá chyba v odhadu vody znamenala katastrofu, a nakonec vstoupit do prostoru, kde nebyli vítanými návštěvníky.

V mexické Kalifornii byl Smith zadržen a vyslýchán, protože jeho přítomnost vzbuzovala podezření. Americký Západ tehdy nebyl volným jevištěm určeným k tomu, aby po něm bělošští průzkumníci bez překážek jezdili. Byl rozdělený mezi různé mocenské zájmy, starší domorodé světy a také mexickou správu, která se na podobné vetřelce dívala s oprávněnou nedůvěrou. Smith byl nakonec propuštěn a dostal příkaz území opustit. Jenže právě jeho další kroky ukazují, jak mimořádně silná byla jeho potřeba pokračovat. Nešlo už jen o zisk z kožešin. Smith chtěl vědět, kudy lze projít, co je za dalším horizontem a jak spolu jednotlivé části západní krajiny vlastně souvisejí.

Většinu území, kterými Smith procházel, už dávno znali domorodí obyvatelé, a mnohé informace kolovaly mezi lovci, obchodníky i mexickými či španělskými autoritami. Přesto se Smithovo jméno objevuje znovu a znovu, protože jeho výpravy měly mimořádný geografický dosah. Dobové i pozdější souhrny mu připisují první doložené americké cesty napříč částmi dnešní Nevady a Utahu, první americký soušový vstup do Kalifornie z východu, přechod Sierry Nevady směrem od západu a také cestu severně podél kalifornského pobřeží do Oregonu. Není to důležité kvůli závodu o prvenství, ale kvůli tomu, že tím postupně mizely bílé plochy na mapě. Smithův význam spočíval v propojení oblastí, které dosud v americké představivosti existovaly spíš odděleně.

Jeho cesty navíc ukázaly, že některé staré geografické představy byly mylné. Západ nebyl uspořádaný podle pohodlných představ o velkých vodních cestách, které by člověka přirozeně zavedly z jednoho světa do druhého. Byl to tvrdý, suchý, často nelítostný prostor, kde se vzdálenosti měřily nejen v mílích, ale v zásobách vody, ve stavu koní a v odolnosti lidí. Smith se nespoléhal jen na instinkt. Vedl si záznamy, pozoroval terén a jeho zkušenosti pak posloužily k vytváření přesnějších map amerického Západu. Právě to je na něm možná nejcennější - nebyl jen mužem, který prošel. Byl mužem, po němž zůstalo použitelné poznání.

Jeho výpravy probíhaly na územích, kde žily a které spravovaly indiánské národy. Starší vyprávění z něj často dělala osamělého bílého hrdinu proti přírodě, jenže skutečnost byla složitější. Vstupoval do krajiny, která nebyla prázdná. Byla obydlená, politická a citlivá na každý zásah. Někde se dalo obchodovat, jinde panovala nedůvěra a jinde už otevřené nepřátelství. Roku 1828 přišla takzvaná Umpquská řež, při níž byli v dnešním Oregonu téměř všichni muži z jedné Smithovy skupiny zabiti. V pozadí stála narůstající nedůvěra, násilí a zhoršující se vztahy mezi výpravou a místními lidmi.

To ovšem neznamená, že by Smith byl jednoduše karikaturním padouchem nebo naopak bezchybným hrdinou. Patřil do své doby a jeho život je třeba číst v jejích souvislostech. Byl součástí expanze, která později zásadně proměnila a poškodila život původních obyvatel amerického Západu. Zároveň ale z dochovaných zmínek nevyplývá, že by byl mužem bez zábran nebo člověkem, který násilí vyhledával pro něj samotné. Spíš naopak působí jako někdo, kdo se snažil udržet disciplínu a cestu kupředu. Jenže hranice nebyla místo, kde by rozhodovala jen osobní slušnost. Rozhodoval strach, tlak, zájmy a střet světů, které se navzájem neuměly nebo nechtěly číst stejně.

Na rozdíl od některých slavnějších jmen amerického příběhu Smith nezemřel jako vítězný generál, politik ani zakladatel města. Nezanechal po sobě monumentální autobiografii, která by pečlivě budovala jeho vlastní legendu. A možná i proto po jeho smrti jeho jméno na desítky let ustoupilo do pozadí. Pozdější badatelé připomínají, že byl po většinu 19. století znám spíš úzkému okruhu lidí zajímajících se o dějiny hranice. Znovuobjeven byl výrazněji až po více než sedmdesáti letech, kdy se ukázalo, jak zásadní roli měly jeho cesty pro přesnější mapování Západu a pro budoucí využití tras, jež se později staly páteří americké migrace na Pacifik. Někdy to tak u podobných osobností bývá. Dokud je krajina jen nebezpečná, nikdo přesně neocení toho, kdo ji první přešel. Význam se plně ukáže až ve chvíli, kdy po jeho stopách začnou chodit tisíce dalších.

Na Smithovi je vlastně něco téměř paradoxního. Přestože byl mimořádně důležitý pro otevírání cest na západ, nestal se tak velkou ikonou populární kultury jako někteří pozdější pistolníci nebo vojáci. Možná proto, že jeho život neodpovídal jednoduchému filmovému schématu. Byl spíš vytrvalý než okázalý. Spíš přesný než teatrální. Spíš člověk mapy než člověk saloonu. A právě to z něj dnes dělá tak zajímavou postavu. Čím víc člověk odloží pozlátko westernového kýče, tím zřetelněji vystoupí Smith jako někdo opravdu důležitý.

Jeho konec přišel roku 1831, a právě tím je až téměř krutě příznačný. Nepadl při nějaké slavné výpravě na vrcholu hor, nezmizel v dramatické bouři ani neumřel jako stárnoucí veterán obklopený obdivem. Zahynul během obchodní cesty na Santa Fe Trail, když se poblíž Cimarronu oddělil od skupiny, zřejmě při hledání vody. Už se nevrátil. Britannica uvádí datum smrti 27. května 1831 a místo poblíž řeky Cimarron; další historické zdroje připomínají, že přesné místo jeho smrti není jisté a okolnosti se rekonstruují jen přibližně. Jisté je hlavně to, že mu bylo pouhých dvaatřicet let. Tak skončil muž, který prošel pouště, hory i cizí území a přežil i medvěda. Nezabil ho velký symbolický protivník. Zabil ho tentýž svět nejistoty, v němž žil celou dobu.

Smithův život není jen americká historka o odvážném bělochovi, který šel stále dál na západ. Je to také příběh o době, kdy mapa ještě nebyla hotová, kdy se prostor teprve skládal do podoby, jakou dnes považujeme za samozřejmou. Smith patřil k lidem, kteří za to zaplatili vlastním tělem i životem. Pomáhal otevřít cesty, po nichž pak šly tisíce osadníků, obchodníků a migrantů. Současně byl součástí procesu, který znamenal zásadní proměnu a často i zkázu pro světy, do nichž vstupoval. Proto je dobré nevidět ho ani jako svatého, ani jako figurku z laciného westernu. Spíš jako mimořádně odolného a cílevědomého člověka své doby, který šel do krajin, jež ostatní jen tušili, a zanechal po sobě víc než jen legendu. Zanechal po sobě stopu v samotném tvaru mapy.

Zdroje:

https://www.oregonencyclopedia.org/articles/smith_jedediah

https://jedediahsmithsociety.org/home/research-information/biography-of-jed-smith-for-students/

https://www.britannica.com/biography/Jedediah-Smith

https://historytogo.utah.gov/smith-jedediah

https://www.sanbernardino.gov/904/Jedediah-Smith

https://www.nps.gov/dino/learn/historyculture/trappers-and-traders.htm

https://www.legendsofamerica.com/we-jedediahsmith/