Článek
Dětství a mládí
Charles Manson se narodil jako Charles Milles Maddox na konci podzimu 1934 teprve 15leté slečně Adě Kathleen Maddoxové z Kentucky. Jeho otcem byl pravděpodobně „plukovník“ Walker Henderson Scott. Ve skutečnosti šlo však o podvodníčka pracujícího v místních mlýnech a titul „plukovník“ nebyla armádní hodnost, nýbrž jeho křestní jméno. Přesto však nechal mladičkou Adu věřit, že je z armády a když se mu svěřila, že čeká dítě, namluvil jí, že byl zrovna odvolán zpět k armádě. Po několika měsících si Ada uvědomila, že už se nikdy nevrátí. Charles tak svého otce nikdy nepoznal.
V srpnu 1934, těsně předtím, než se malý Charles narodil, se Ada provdala za Williama Eugena Mansona, dělníka z chemičky. Už tři roky poté se však rozvedli. V mezičase Ada hodně často popíjela se svým bratrem Lutherem Maddoxem, zatímco malého Charlese hlídaly chůvy. Dva roky po rozvodu byla Ada a její bratr zatčeni za napadení a loupež, přičemž ona byla odsouzena k pěti a on k deseti letům vězení. Charles putoval do Západní Virginie k tetě a strýcovi do McMechenu. Když byla jeho matka podmínečně propuštěna, označoval to později Charles jako jedno z nejkrásnějších období jeho života. A to i přesto, že jeho matka i nadále po večerech hodně pila, byla znovu zatčena za krádež (ale nebyla odsouzena) a z Charlese se stal záškolák. O něco později se přestěhovali do Indianapolis, kde se ve skupině Anonymních alkoholiků seznámila Ada s jiným alkoholikem, Lewisem Woodsonem Cavenderem mladším a v roce 1934 si ho vzala.
Pletky se zákonem začal mít malý Charles už v útlém věku. V devíti letech údajně založil požár školy. Dále měl problémy se záškoláctvím a krádežemi, což vyústilo v umístění do školy pro mužské delikventy, kterou vedli přísní katoličtí kněží, kteří zároveň nešli daleko pro ránu. Charles utekl a přespával, kde se dalo, dokonce se vrátil k tetě, ale nakonec byl vrácen zpátky do této školy. Když po necelém roce utekl znovu, vyloupil na útěku obchod, aby měl co jíst. Objevil tam však i peníze, které využil nejen k nákupu jídla, ale i k pronájmu pokoje.
Zpočátku měl i snahu se živit poctivě a měl doručovat zprávy pro Western Union. Mzda mu však zřejmě nedostačovala, a tak si ji doplňoval drobnými krádežemi. V roce 1949 byl chycen a poslán do zařízení pro mladistvé v Nebrasce. Netrvalo však ani týden a společně se svým spolužákem se mu podařilo získat zbraň a ukrást auto. Vydali se do domu spolužákova strýce a po cestě spáchali dvě ozbrojená přepadení.
Strýc byl profesionální zloděj a oba chlapce vzal pod svá křídla a začal je učit. Během noční razie o dva týdny později byl však Charles zatčen a zároveň byl spojen s předešlými přepadeními. Opět byl poslán do nápravného zařízení, tentokrát do reformní školy v Indianě.
Tam ho údajně znásilnili další studenti, a to ještě pod vedením jednoho ze zaměstnanců a pravidelně podstupoval bití. Ze školy se mu podařilo 18× utéct. V tomto zařízení si vytvořil zvláštní způsob sebeobrany, kdy při napadení začal křičet, mávat rukama a šklebit se, aby útočníky přesvědčil, že je šílený.
V únoru 1951 se mu s dalšími dvěma chlapci podařilo znovu utéct. Po cestě do Kalifornie vyloupili čerpací stanice, ale chytli je v Utahu. Za federální zločin byl poslán do dalšího zařízení, kde ho označili za negramotného člověka, který má ale na svůj stav poměrně vysoké IQ 109 a jako agresivně asociálního.
Z drobnějších deliktů závažné zločiny
V říjnu 1951 byl na doporučení psychiatra převezen do Natural Bridge Honor Campu, zatřízení ve Virginii s minimálním zabezpečením. Tam ho navštívila teta a chtěla se zasadit o to, že si ho vezme k sobě a pomůže mu najít slušnou práci. V únoru 1952 mělo dojít ke slyšení o tomto podmínečném propuštění, ale v lednu byl přistižen, jak s nožem znásilňuje jiného chlapce. Byl přemístěn do Petersburgu, kde se dopustil dalších osmi závažných deliktů, z nichž tři byly homosexuálního charakteru. Opět byl přemístěn do jiné polepšovny v Ohiu, která měla maximální zabezpečení. Tam se choval slušně a díky tomu byl podmínečně propuštěn v květnu 1954, aby žil u své tety a strýce.
O rok později se tam oženil s nemocniční servírkou Rosalií Willisovou. Když společně s ní dorazil do Los Angeles v kradeném autě, byl opět obviněn z federálního zločinu převozu auta přes státní hranice. Dostal pětiletou podmínku, ale jeho neschopnost dostavit se do Los Angeles na slyšení vedla k tomu, že byl v březnu 1956 zatčen, zkušební doba mu byla zrušena a on byl odsouzen ke třem letům.
Zatímco byl ve věznici, porodila Rosalie jejich syna, Charlese Mansona mladšího. Rosalie i jeho matka ho ve vězení navštěvovaly, ale nakonec ho navštěvovala už jen matka a informovala ho, že Rosalie si našla někoho jiného, s kým začala žít.
Těsně před jednáním o podmínečném propuštění ukradl Charles auto, aby utekl. Byl chycen, podmínečné propuštění se nekonalo a dostal pět let podmíněně.
Podmínečné propuštění dostal v roce 1958, ve stejném roce, kdy Rosalie obdržela papíry o jejich rozvodu.
V následujících letech měl problémy s kuplířstvím, za což opět skončil ve vězení. V jednom z vězení, v nichž trávil svůj trest, se potkal s dalším vězněm – Dannym Trejo, budoucím hollywoodským hercem s typickým vzhledem. Od jiného vězně tu také získal kontakt na producenta Phila Kaufmana.
Když byl konečně v březnu 1967 propuštěn, strávil ve věznicích více než polovinu svého života a jak se sám vyjádřil, vězení se stalo jeho domovem.
Krátce po svém propuštění se přestěhoval do Berkeley, kde byl převelen pod dohled výzkumníka kriminologie a federálního probačního úředníka Rogera Smithe. Ten mimo jiné studoval i účinky LSD a jiných drog na protikulturní hnutí v sanfranciské čtvrti Haight-Ashbury. Manson od Smithe dostal povolení se do čtvrti přestěhoval a začal užívat LSD. Jiný výzkumník, David Smith, který zkoumal účinky LSD a amfetaminu na hlodavce, prohlásil, že změna v Mansonově osobnosti byla nejnáhlejší, jakou kdy za svoji kariéru viděl.
Inspirován vzkvétající filozofií volné lásky začal Manson kázat svoji vlastní přizpůsobenou filozofii, a kromě toho začal studovat scientologii. Ve své čtvrti se stal jakýmsi guru a postupně si budoval vlastní komunitu převážně ženských obdivovatelek.
Zhruba půl roku pak žil i se svými následovnicemi v rezidenci Dennise Wilsona z Beach Boys. Ti dva se stali přáteli, ale postupně se od něj Wilson zase distancoval, protože začal vidět i tu horší stránku Mansona a jeho rodiny.
Další základnu pro svoji rodinu si založil Manson na ranči Spahn v srpnu 1968. Výměnou za to, že tam mohl bydlet i s rodinou zadarmo, poskytovaly některé z žen na jeho příkaz sex starému majiteli Georgi Spahnovi, který byl už téměř slepý.
Z rodiny se postupně stal kult soudného dne. Manson věřil, že černé obyvatelstvo povstane, aby se pomstilo bílé většině. Protože však ale nejsou dost chytří na to, aby pak sami dokázali přežít, budou potřebovat někoho, kdo je bude vést – jeho, Charlese Mansona.
Sharon Tate, nejznámější oběť Mansona
Nebyla jedinou, ale patří mezi ty nejznámější oběti tohoto fanatického vraha. V srpnu 1969 poslal Manson skupinku svých nejvěrnějších, aby vpadli do rezidence v Cielo Drive, kde toho času pořádala večírek Sharon Tate, manželka režiséra Romana Polanského, která byla už v 8. měsíci těhotenství. Marně prosila vrahy, aby ušetřili aspoň její nenarozené dítě. Neušetřili nikoho.
Den poté řádili znovu, tentokrát v domě La Biancových, přičemž tentokrát se masakru účastnil i sám Manson, který byl údajně nespokojený s vraždami předchozí noci. Průběh byl stejně divoký a bodných ran padlo nespočet.
Je jen s podivem, že policii trvalo několik měsíců, než našla pachatele a Mansona i s jeho rodinou zatkla. Soud trval déle než dva roky a Manson byl původně odsouzen k trestu smrti. Protože však mezitím došlo ve státě ke zrušení trestu smrti, byl mu změněn na doživotí.
Manson zemřel 19. listopadu 2017 na zástavu srdce, přičemž původcem jeho špatného stavu byla rakovina tlustého střeva.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Manson
