Článek
Když teplé období dá vzniknout obrovskému životu
V jednom z nejteplejších období planety Země, kdy teploty měly v průměru tak o cca 12°C více než dnes, vznikaly neskutečně obří formy života. Obří v tom smyslu oproti dnešku. Ekosystémy byly jinak rozloženy, atmosféra a podoba života byla jiná. V atmosféře se více vyskytoval oxid uhličitý, který posílil skleníkový efekt. Životní prostředí v době eocénu bylo velice teplé. Nebyly tu žádné ledovce, které by způsobovaly ochlazení. Díky tomu byla udržována stabilní vysoká teplota, což mělo za následek rychlý růst studenokrevných živočichů, kteří dorůstali nevídaných rozměrů.
Kromě toho bylo období eocénu bohaté na vegetaci. Z větší části se na pevnině vyskytovaly lesy, typické pro tu dobu byly tropické a subtropické deštné lesy, bažinaté lesy s podzemní vodou. Dále se zde vyskytovaly palmy, fíkovníky a magnolie. Všechno bylo zarostlé, moc otevřeného prostoru se zde nevyskytovalo. Převládala vlhkost, vše bylo zarostlé a tmavé.
Typická byla také tvorba bažin a lagun díky častým srážkám. To poskytovalo ideální podmínky pro život hmyzu, obojživelníků a plazů. V mořích bujel život, objevovali se první kytovci. Rychlá byla také evoluce savců, kteří dostali prostor pro svou existenci po vymření dinosaurů. Žili tu menší koně, tapíři, nosorožci, v korunách stromů kralovali ranní primáti. Ptáci dosahovali velkých rozměrů. A takový hmyz, ten dosáhl rekordu po stránce rozměrů.
Ilustrační obrázek
V této době, datované zhruba před 56 miliony lety, bohaté na život všemi způsoby, žil i obří Titanomyrma, největší známý mravenec. Mravenčí královny dosahovaly neskutečných rozměrů – délka těla do 7 cm, rozpětí křídel až 15 cm. Oproti dnešním 1 cm velkým mravencům je to opravdu rozdíl. Díky tomu, že převládalo teplo a vlhkost, byla i hojnost potravy, což znamenalo i pro hmyz, že nebude mít problém uživit větší tělo, než je obvyklé. Vlhký vzduch napomáhal okysličení, metabolismus byl efektivnější. Tyto faktory tak umožnily hmyzu, jako je Titanomyrma, aby dosáhl větších rozměrů. Kromě toho predátoři z různých řad živočichů teprve zaujímali svá místa, takže hmyz měl možnost dostat svůj prostor a neměl takovou konkurenci.
Celková tělesná skladba Titanomyrmyje stejná jako u dnešních mravenců – tedy hlava a mohutná kusadla, hrudník a zadeček. Královny disponovaly velkými křídly, která byla uzpůsobená dlouhým letům. Kolonie zahrnovaly jednu nebo více královen, větší množství dělnic, po nějakou dobu i samce v období rozmnožování.
Předpokládá se, že Titanomyrmabyla všežravec a predátor. Díky tomu, že dosáhla takové velikosti, kterou měla, mohla si troufnout na kořist, na kterou by dnešní mravenci mohli rovnou zapomenout. Zahrnovala brouky, šváby, larvy, pavouky, mršiny malých obratlovců, sladkou rostlinnou šťávu. Mimo Titanomyrmu žili v období eocénu i jiní velcí brouci a hmyz, který dosáhl velkých rozměrů, ovšem Titanomyrmapředstavovala vážnou konkurenci.
Mravenci se ženili, bzum bzum, ženili….
Když si odmyslíme ,,mravenčí vzletovou svatbu“ a přejdeme rovnou ke ,,svatební noci“, asi by se slušelo změnit terminologii na ,,svatební let“. A pro samce dost pravděpodobně jediný let. Pro tento akt bylo potřeba několik podmínek – bylo zapotřebí vysoké teploty vzduchu a vlhkosti, ideální bezvětří.
Samci byli menší oproti královnám, ale plní energie. Spojení proběhlo buď během letu, nebo při dolétnutí na větev. Celý akt měl velice krátkého trvání, samec později uhynul. Královna po spáření hledala nové místo pro hnízdo, kde by mohla později naklást vejce.
Ovšem ani éra Titanomyrmynetrvala věčně. Se začátkem eocénu bujela životem, ke konci eocénu nastal přesný opak. Planeta se celosvětově začala ochlazovat, na Antarktidě začaly vznikat první trvalé ledovce. Pro výrazně teplý svět eocénu to znamenalo pokles teploty, což nebylo nic, co by zdejší fauna vítala s nadšením. Minimálně ne Titanomyrma. Chladnější prostředí mu neprospívalo, nebyl tak aktivní, hůře a pomaleji se zahříval. Zhoršilo se i létání, čímž klesla i produktivita v zakládání nových kolonií. Během ochlazení klimatu lesy ustupovaly, mizela vlhkost a měnily se ekosystémy, vznikaly více otevřené prostory. Nic pro obří mravence, kteří byli zvyklí na pravý opak. Kromě toho se rychleji vyvíjeli savci a ptáci, kteří rychle ovládli životní prostředí, více se přizpůsobili chladnému životu, což Titanomyrma nedokázal. A tak byl utlačován, jelikož byl pomalejší a prostorově náročnější.
Tento článek byl sepsán na základě následujících zdrojů.
Zdroje:
