Chorvaté uspěli: Vláda zastropovala ceny potravin, obchody zlevňují a připojují se další státy

„Jeden den těžko něco změní,“ skepticky hlásali mnozí ekonomičtí „experti“ před prvním bojkotem vyhlášeným facebookovou iniciativní stránkou Haló, inspektore, kvůli němuž v pátek 24. ledna zely veškeré chorvatské supermarkety a čerpací stanice (polo)prázdnotou.

„Spotřebitelé se možná budou moci zorganizovat na jeden den a bojkotovat obchody. V tržně orientovaných ekonomikách však kolektivní spotřebitelské akce neměly na inflaci žádný dopad,“ řekl ekonomický analytik Damir Novotny chorvatské agentuře Hina.

O týden později vyhlásila iniciativa s podporou Evropského centra pro ochranu spotřebitelů rovnou týdenní protest, který si vzal na paškál konkrétní řetězce jako Lidl, Eurospin či drogerii DM, v niž spotřebitelé cíleně odmítali nakupovat například sycené nápoje, balenou vodu anebo prací prostředky, u nichž v poslední době rovněž došlo k enormnímu nárůstu cen.

A hle! Navzdory ekonomickým škarohlídům a zástupcům obchodních řetězců, jímž se v době bojkotů propadly denní transakce o 44 % a celkové hodnoty prodejů až o 53 %, iniciativa, a především tlak veřejnosti, která se dokázala semknout vůči společnému problému, skutečně začal už po pár dnech přinášet první ovoce. A připojují se další země.

Do totožných protestů vůči vysokým cenám potravin v supermarketech se nově zapojily země bývalé Jugoslávie jako Srbsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Černá Hora.

Zatímco u prvně jmenovaných nejsou zatím k nalezení žádné bližší výsledky jejich snahy, v případě Severní Makedonie a Černé Hory se protestujícím spotřebitelům podařilo srazit tržby obchodníků ještě více než v případě Chorvatska. Zaznamenán byl pokles obratu o 46 %, respektive 56 % oproti obvyklému dni, což může poukazovat na vyšší počet lidí, kteří se k bojkotům v těchto dvou zemí ochotně připojili.

Podobně jako v Chorvatsku, i v těchto ostatních balkánských zemí rostla nespokojenost občanů v přímém úměru s růstem ceny potravin, které za poslední dva až tři roky zdražily v průměru o 40 % (v Chorvatsku to bylo 34 %, v ČR okolo 13 %).

Dále až 40 % měsíčních příjmů musí spotřebitelé v těchto zemí vynaložit na nákup základních potravin, zatímco průměr EU činí pouze 15–16 % (v ČR je to okolo 17 %). Konkrétně v Srbsku, kde je situace pravděpodobně nejhorší, se ceny potravin pohybují kolem 95 % průměru EU, zatímco platy zde tvoří jen 40 % průměru EU.

Chorvatská vláda, která stála na straně iniciativy, na tyto protesty zareagovala z balkánských zemí zatím jako jediná rozšířením seznamu potravin s regulovanými cenami z dosavadních 30 na 70 položek. Mezi nově zahrnuté položky se řadí například: chléb, mléko, máslo, sádlo, šunka, slanina, kravský sýr, mletá káva, rybí konzervy, těstoviny, ovesné vločky anebo přípravky na praní prádla jako gel či prací prášek.

Neznamená to ovšem, že budou zlevněny všechny produkty z těchto vybraných druhů zboží. Supermarkety si z tohoto seznamu bude muset vybrat alespoň jeden produkt z dané skupiny a zařadit jej do svého běžného sortimentu.

V praxi to tak znamená, že z několika značek másla, mléka nebo těstovin budou muset být cenově omezeny alespoň jedny z nich. Může jich být ale klidně více a pro kterou značku se obchodník rozhodne, záleží jen na něm. Aby byly regulované položky ve velkých supermarketech snadno k nalezení, budou je muset obchodníci dále umísťovat do speciálně označených regálů stejně tak jako označovat samotné cenovky takto zlevněného zboží.

Někteří obchodníci začali po zveřejnění seznamu ihned reagovat konkrétními kroky. Chorvatský Kaufland se rozhodl zlevnit přes 1000 svých nabízených produktů, které budou zákazníkům opět k dispozici za „běžné ceny“. Jak řetězec dodává, takové slevy jsou součástí jejich trvalé snahy o co největší dostupnost základních potravin a produktů za přijatelnější ceny pro občany.

„Kaufland si uvědomuje změny na trhu a výzvy spojené s hospodařením s domácími rozpočty a snaží se zůstat spolehlivým partnerem při každodenních nákupech s širokou nabídkou v průměru 19 000 produktů, které splňují různé potřeby spotřebitelů,“ zdůraznil mluvčí chorvatského Kauflandu.

Další řetězec Konzum oznámil, že ve spolupráci s chorvatskými dodavateli vynaloží milion eur na zastropování cen dalších 250 položek, které nejsou zahrnuty ve vládou stanoveném seznamu.

A jak vypadá situace u nás doma? Podle vyjádření mnohých odborníků se v Česku žádná podobná iniciativa nechystá, ba dokonce by ani neměla šanci uspět ve srovnatelném měřítku jako v Chorvatsku.

Postoj současné vlády na otázky ohledně zastropování cen základních potravin je na rozdíl od zastropování cen energií stále odmítavý. Spolu s ekonomy se shodují, že má takové řešení v lepším případě pouze krátkodobý efekt, kdežto v případě horším může v dlouhodobějším horizontu potraviny naopak ještě více zdražit. Podle vyjádření ekonoma Lukáše Kovandy v reportáži pro TV Nova by dokonce mohli někteří obchodníci v případě protestů zneužít situaci a ceny před návratem „vyhladovělých zákazníků“ záměrně navýšit.

Tak či tak je v tuto chvíli jasné, že pokud se podobné iniciativy v Česku nechopíme my sami, k žádné výraznější změně v nejbližší době rozhodně nedojde. Dříve či později se ukáže, zdali byla balkánská cesta tou správnou vůči nezadržitelnému zdražování a nekontrolovatelnému navyšování marží, nebo nikoliv a pouze oddálila ještě horší zdražování oproti zemím, které nechaly trh se přirozeně vyvíjet. Jenomže jak dlouho a doslova za jakou cenu si tohle u nás necháme ještě líbit?

Zdroje: novinky.cz, novinky.cz, novinky.cz, denik.cz, idnes.cz, dnevnik.hr, dnevnik.hr