Článek
Pozvolného zdražování nejoblíbenějších položek ve fastfoodových restaurací jako jsou McDonald’ s, KFC nebo Burger King, které jsou u nás hojně zastoupeny ve větších městech, zaznamenal nejspíše každý, kdo si v nich tu a tam něco zakoupil v posledních měsících až pár letech. Následně ti, kteří se ve fastfoodech stravují pravidelně, museli své časté návštěvy rázně omezit, protože si spočítali, že je za stejnou útratu vyjde výhodněji například večeře v lepší restauraci. Fastfoodové řetězce jsou z odbytu zákazníků v šoku, a tak se je pokouší nalákat zpět výhodnými slevami. Ale nenechte se zmást, o opravdové zlevňování se nejedná.
Fastfoody zdražily natolik, až si zprotivily část svých zákazníků
Například celosvětově nejrozšířenějšímu fastfoodovému řetězci McDonald’ s klesl za poslední rok čistý zisk o 12 %, což činí ztrátu v přepočtu asi 47 miliard korun. Pokles byl příčinou souhrnu událostí od úbytku klientů v Číně přes palestinsko-izraelskou válku, kvůli níž od jejího začátku bojkotovali řetězec muslimské země a zástupy těchto menšin v západních zemích jako Francie, až po celkové zdražování zboží odůvodněné vyššími náklady na suroviny, energie a v neposlední řadě také zaměstnance. Nejen v McDonald’ s si ovšem za poslední roky navykli na nezastavitelný růst a expanzi, které zhatila až nynější postcovidová ekonomická krize a otevřená podpora značek Izraele, která se znelíbila převážně muslimským zemím.
Celkový propad o dvanáct procent byl pro McDonald’ s natolik bolestivý, že okamžitě musel přehodnotit svou cenovou strategii. Konkurenční KFC, Burger King, Wendy’ s (které i u nás brzy otevře první pobočku), Taco Bell, ale také řetězec kaváren Starbucks na tom nejsou o moc lépe a podobně nyní hledají, jak dalším ztrátám předejít. A protože cena je vždy první, na co zákazníci v nabídce hamburgerů, kuřat, hranolek a limonád hledí, rozhodly se řetězce navrátit výhodné slevové kupony, které si mohou zákazníci vyzvedávat v jejich aplikacích.
Tyto slevové kupony, ať dříve papírové, nebo dnes digitální v aplikacích, totiž byly mezi lidmi velmi vyhledávané a využívané. Restaurace jimi odměňovali své pravidelné strávníky, kteří mohli několikrát do měsíce na jednotlivých menu s kuponem výrazně ušetřit (ačkoliv toho zase více snědli a o to samozřejmě šlo), současně si tím posichrovaly jejich opakované návštěvy a rovněž přilákaly i ty, kteří šlo zrovna okolo a měli hlad.
Slevové kupony do fastfoodů vrací úder
V posledních letech se ale po těchto výhodných slevách slehla zem, respektive se slevy v aplikacích dále objevovaly, jen už nebyly tak výhodné a lákavé (a často velmi ubohé). Některé aplikace je nabízeli všem, jiné pouze přihlášeným uživatelům, což se mnohým také nelíbilo.
Ceny naopak dále rostly, až zákazníci za populární menu Big Mac, Whopper nebo Twister boxy platili více jak 200 Kč. Názorně to dokládá známý Big Mac Index, který sleduje a srovnává ceny nejznámějšího hamburgeru po celém světě napříč časem. Pro porovnání, v Česku jsme v roce 2019 utratili za samostatný Big Mac 85 Kč. Dnes z peněženky vysolíme 109 Kč. Populární Cheeseburger zdražil za stejné období téměř jednou tolik z 25 na 42 Kč. Nepřekvapivě se v obou případech gramáž nebo kvalita surovin nijak nezměnila.
S jídlem z rychlého občerstvení však roste chuť, a tak dosyta se dnes najíst a napít znamená vytáhnout z peněženky alespoň 200-250 Kč za osobu, a to pro spoustu lidí není zrovna málo. Netřeba dodávat, že se v případě jakéhokoliv fastfoodového pokrmu včetně salátů (plných sacharidů čili cukrů) jedná o kalorické bomby, které vás nasytí sotva na pár hodin. Nač proto za něco takového platit stejně nebo i mnohem více než za obědové menu v klasické restauraci, v níž se můžete najíst poctivěji?
Zpět se vrací také menu do 5 dolarů
Psychologickou cenou pro americké návštěvníky je 5 dolarů (u nás by tato hranice byla 100 korun, bohužel dle kurzu odpovídá spíše 110 korunám), za nichž chtějí za všech okolností napříč všemi padesáti státy obdržet na stole menu klasicky složené z hamburgeru, hranolek a nápoje. Proč napříč padesáti státy? V posledních letech totiž nebylo výjimkou, že se ceny za totožné položky ve velkoměstech jako New York, San Francisco nebo Los Angeles výrazně lišily od měst menších.
Například v New Yorku stojí Big Mac menu $18 (416 Kč), v San Francisku pak $16,15 (374 Kč), přičemž se obvyklá cena v USA pohybuje mezi 8 až 10 dolary. V Kalifornii za to zřejmě může zákon nařizující zaměstnavatelům v restauračním sektoru vyplácet minimální hodinovou ve výši 20 dolarů.
Američtí zákazníci byly pochopitelně rozčílení doběla a ve velkém rozebírali nekalou cenovou politiku všech velkých řetězců rychlého občerstvení. McDonald’ s proto letos v červnu nařídil provozovatelům svých restaurací, aby opět nabízeli svá populární menu pod pěti dolary. V nich se má standartně nacházet McChicken nebo McDouble, McNuggets o čtyřech kusech, hranolky a libovolný nápoj. Tuto nabídku ovšem hodlá držet pouze na dobu jednoho měsíce. V USA či Velké Británii si mohli zákazníci dále vybírat z výhodnějších nabídek jako Happy Meal za pět dolarů (118 korun) nebo poskládání si vlastního menu ze tří položek za tři libry (91 korun).
I v Česku bychom se obdobných slevových akcí mohli brzo dočkat. Kdy ovšem zatím není jasné. Zatím jsou pouze „nejožehavějšími novinkami“ chystané přechody z plastových brček a víček kelímků na papírové. Uf! McDonald’ s se zároveň chystá uvést na globální trh zcela nový hamburger The Big Arch, jenž má nabídnout levnější alternativu k populárnímu Big Macu a přilákat více lidí, ačkoliv nyní je teprve ve fázi testování na vybraných trzích.
Zákazníci se ale zpět ve velkém nehrnou. Chybí jim atraktivní novinky
McDonald’s však ve svém reportu dodává, že se tak zatím spíš neděje. Není totiž žádným tajemstvím, že do fastfoodů nejčastěji cílí nízko příjmová skupina obyvatel, která se zde v minulosti rychle a levně najedla a která fastfoodům aktuálně nejcitelněji ubývá, jelikož je citlivá na jakékoliv zdražení, byť jen o pár centů.
Aktuálně až polovina Američanů, zejména pak ti, kteří vydělávají méně než 30 tisíc dolarů (700 tisíc korun) ročně, považují návštěvy ve fastfoodech za luxus. Naopak bohatší domácnosti netvoří pro fastfoody tak markantní klientské základy, které by vykompenzovaly právě úbytek nízkopříjmové.
Jak to vypadá dle názorů na sociálních sítích, důvodem jejich pomalého návratu je jednak jasné stanovisko řetězců v otázce konfliktu v Gaze, ale dále také absence výraznějších a atraktivnějších novinek v nabídce. Položky, o kterých se tu bavíme, jsou v nabídce fastfoodů ne-li od počátku, a proto se i s jistou slevou zákazníci zpět nehrnou, protože je každý už dobře zná. Nepřekvapivě mnoho z nich volí návštěvy v alternativních restauracích, nebo si připravují jídlo doma. Zvyk je ale železná košile a pohodlnému, rychlému a návykovému navštěvování fastfoodu se těžko říká ne. Jedno je ale jisté, ceny v nich už nejspíš nikdy lepší nebudou.
