Článek
Odkud a proč se vzal tento vynález?
Pravděpodobně se s těmito novými typy víček na PET lahvích setkal každý, kdo si v posledních měsících koupil nápoj od firmy Coca-Cola Company. Ta se totiž rozhodla zareagovat na novou směrnici s ročním předstihem a otestovat si tuto „úžasnou novinku“ na nebohých obyvatelích Evropské unie dřív, než to učiní konkurence. Dá se však předpokládat, že toho firma využila ke svému prospěchu, aby posílila svou „zelenou image“ a mohla se chlubit tím, že třeba konkurenční PepsiCo novinku plošně stále nezačlenila.
Nicméně je nutné podotknout, že Coca-Cola, pod níž spadají také značky Sprite, Fanta, Cappy, Nestea nebo Kinley, je největší výrobce balených nápojů na světě a jeden z největších výrobců plastů na světě, k čemuž se ještě dostanu. Když se tak tato firma k něčemu plošně rozhodne, rázem to postihne toho několik procent trhu, a tak by za normálních okolností bylo v pořádku, že se toho chytil jako první největší výrobce limonád na světě.
Ačkoliv má směrnice nařizující neodnímatelná víčka u všech PET lahví platit až od června 2024 jen na území EU, není vyloučené, že budou postupně následovat také další státy jako tomu bylo například u papírových brček, o kterých jsem psal dříve.
K čemu jinému ještě slouží plastová víčka?
A co že to mají ta nová víčka vlastně řešit? Unie se domnívá, že u klasických odnímatelných víček dochází k jejich špatné recyklaci, kdy zbytečně končí pohozená někde v přírodě. Když už se ale dostanou až na recyklační linku, dále se oddělují od samotných PET lahví (takže pracovníkům recyklačních center zřejmě přibyde práce navíc) a drtí se na granulát, jež se používá při výrobě např. zahradního nábytku, auto dílů, kontejnerů, přepravek apod.
Z recyklovaného plastu se vyrábí třeba nové kontejnery
Zároveň je výkup vysokohustotního polyethylenu (HDPE), z nějž se víčka vyrábí, výhodnější než u klasického PET materiálu, a tak je pro samotné recyklační linky poměrně finančně přínosný. Avšak jen tehdy, má-li kdo tento materiál kupovat. S odpadem se po světě obchoduje podobně jako s železným šrotem nebo třeba kůrovcem napadeným dřevem.
Největším výkupcem recyklovaného odpadu byla donedávna Čína. Protože ale má svého odpadu více než dost, soustřeďuje se nyní primárně na něj, aby tím vylepšila vlastní ekologickou stopu a v očích zbytku světa se trošku zazelenala.
Novela tedy řeší, aby tento „cenný“ materiál končil na správném místě, dále se recykloval a neznečišťoval přírodu (vůči čemuž nic nenamítám), neřeší už však, co se bude s tímto materiálem dít dál. A tak EU zase zapomíná, že má každý problém dvě strany a má-li fungovat dobře, musí řešit obě dvě. Naneštěstí je jedna z nich populárnější než ta druhá, a tak se novela před světem chlubí ještě jedním „důležitým přínosem“.
Handicapovaným mají nová víčka pomáhat. Těm obyčejným budou život znepříjemňovat
Jednat se má o handicapované občany, kterým má neodnímatelné víčko usnadňovat opětovné uzavírání láhve pomocí jedné ruky. Nevím, jak vy, ale já vidím hlavního nepřítele handicapovaných, kteří se chtějí napít, v samotném otevírání láhve nežli v tom, jestli je víčko odnímatelné, nebo ne. Kromě toho celá desetiletí s klasickými víčky nějak žili a nezaznamenal jsem, že by byly jejich nepřítel č. 1.
Co se týče konzumace nápojů během řízení, tam už se potíže dotýkají nás všech. Zatímco běžný řidič si ještě nějak s běžným víčkem poradí, pro handicapovaného může jít o nebezpečný boj. Věřím však, že takovýto řidič má na starosti mnohem důležitější věci na práci, než je pití. A pokud by se za jízdy nutně napít potřeboval (což je naprosto přirozené) a nechce se mu zastavovat na benzince, měl by radši sáhnout po speciálních lahvích s „cecíkem“, z nichž se pije za jízdy naprosto fantasticky a bezpečně. Podobně by se měli rozhodovat i běžní řidiči, kteří za jízdy často pijí.
Ať už je finální řešení, jaké chce, argumentování s handicapovanými řidiči neodpovídá realitě anebo jen ve zlomku případů. Naopak tato novinka „handicapuje“ běžné konzumenty ne zrovna povedeným konstrukčním řešením neodnímatelného víčka. Konkrétním problémem je „krček“, který víčko „neodnímatelně“ spojuje s hrdlem láhve. Když je moc krátký, hůře se ohýbá a škrábe nás po tváři nebo bradě. Spousta lidí ho proto z hněvu raději odtrhne.
Původní řešení problému s pohazováním víček se tímto opět zcela míjí účinkem, bude-li je většina lidí odtrhávat. Následně jim zřejmě Satan v jejich hlavách řekne, aby láhev vyhodili do koše, zatímco víčko zahodili do přírody. Jinak opravdu nevím, co je k tomu vede. Já po ulicích vídávám spíše pohozené celé PET lahve. A když už víčka, tak od pivních lahváčů. To už ale asi nikoho v EU nezajímá. Celý problém s recyklací plastů navíc spočívá úplně někde jinde.
Plastová víčka se třídí ručně podle barvy
S recyklací plastů stále pokulháváme. To bychom měli změnit jako první
Dle dat z roku 2019 v České republice vytřídíme okolo 67-69 % veškerého u nás vyprodukovaného plastového odpadu. Z tohoto množství projde recyklační linkou zhruba polovina. Ve světě je toto číslo bohužel ještě nižší – asi 21 %. Část z nevytříděného odpadu – asi 8 % – končí na ve spalovnách, kde se alespoň používá na výrobu elektrické energie a tepla. Zbylých 26 % končí na skládkách. Dohromady reálně vytřídíme pouze 34 %.
Celý recyklační systém je jeden velký nedořešený byznys, který funguje jen tehdy, je-li výdělečný. Tak například vyrobit novou plastovou láhev s využitím výhradně čerstvých surovin je výhodnější než recyklovat použité plasty a složitě převážet zpět do továren na výrobu nových lahví nebo ostatních výrobků. Nejedná-li se o cenné kovy jako lithium, kobalt, zlato, měď aj., po nichž je aktuální poptávka nejsilnější (zkuste hádat proč), nikdo se s opětovným využitím recyklátu nechce párat.
Co se týče Coca-Cola Company – největšího výrobce PET lahví a jednoho z největších znečišťovatelů planety na světě, jež ročně vyprodukuje 3 miliony tun plastů – ta se pouze tváří, že řeší svou udržitelnost podobnými povrchními kroky, přičemž by mohla dělat daleko víc a mít ohromný vliv na produkci celosvětového plastu. Potěšit investory svou zelenou nálepkou dosažené zbrklými a co nejsnadnějšími kroky je zřejmě přednější. Takže si dávejte pozor, abyste těmto společnostem příště neskočili na špek. Ony to myslí dobře v první řadě samy se sebou.
Vždy platí, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Toho bychom se měli držet. My však odpad vesele produkujeme dál, dokonce produkci plastů zvyšujeme a pouze odvádíme pozornost hloupými řešeními od těch opravdu důležitých.
