Článek
„Tak nám zase zdražili streamovací služby, paní Müllerová“ – chtělo by se parafrázovat nezapomenutelnou hláškou ze Švejka na můj předešlý článek. O navyšování cen předplatného streamovacích služeb se snad píše každého čtvrt roku. Protože jich je čím dál víc a zdražují postupně všechny, zákazníci toho začínají mít tak akorát dost a vymýšlí způsoby, jak ušetřit. Sdílení hesel jim totiž také zatrhly, takže co dál?
Streamovací služby si zvykly na nekoneční růst. Zlaté časy jsou dávno pryč
Trojice největších streamovacích služeb – Netflix, Disney+ a Max (dříve HBO GO, pak HBO Max) – na trhu působí nějaký ten pátek a zvykly si na stabilní růst předplatitelů kvartál za kvartálem, který dělal obrovskou radost všem akcionářům a kravaťákům z Wall Street. V zájmu tzv. streamovacích válek, kdy se v honbě za zákazníky předháněly v nabízení nepřeberného množství, kvalitě a atraktivitě obsahu za nízké ceny, si mohly dovolit utrácet nemalé prostředky na jejich produkce, v případě Netflixu pak za vysílací práva (vždyť jen za všechny epizody Přátel platil $100 milionů za krátkodobou licenci, přesto se mu to štědře vyplácelo).
Za covidu, kdy byla kina buď zavřená, nebo v nich nebyly žádné atraktivní novinky, streamovací služby dále rostly. Pak ale nastal zlom a počet nových předplatitelů začal výrazně zpomalovat, u některých dokonce pozvolna ubývat. Lidé jednoduše museli šetřit. Například služba Disney+ na konci roku 2023 zaznamenala vůbec první pokles od svého uvedení o milion předplatitelů. Z celkového množství více jak sto milionů se to nemusí zdát jako drama, to by ovšem Disney Studios nesmělo zažívat nejhorší období za posledních deset let také v kinech a ve svých zábavních parcích.
Netflix v porovnání s Disney+ nezaznamenal výraznější úbytek zákazníků, ovšem v letech 2022 a 2023, kdy se s konkurenčními VOD po celém světě roztrhl pytel, se růst zastavil někde na 220 milionech. Pak zavedl „poplatek za piráta“, čímž donutil nejednoho z nich založit si vlastní účet a ejhle! O rok později přibylo nových 50 milionů. Díky tomu služba nemusela po většinu času své letité existence zásadně zdražovat. Tedy až dosud.
Za dvě VOD klidně 650 korun měsíčně
Zlaté časy jsou totiž dávno pryč, a jediný způsob, jak si ředitelé zachovají šesticiferné výplaty je zvednout ceníky tarifů. Předplácet si nějakou VOD platformu dnes vychází okolo 250–300 Kč na osobu za standartní tarif. Premium na Netflixu dokonce 400 Kč. Vedle klasických tarifů proto na některých trzích vznikají také nové, levnější či zcela zdarma. Takzvané Ad Supported Subscription však obsahují integrovanou reklamou.
Dále, protože je různý obsah (filmy a seriály) dostupný na různých platformách, je mnoho lidí „nuceno“ si současně předplácet alespoň dvě z nich. V takovém případě stovky jen létají vzduchem. Příklad: za nejpopulárnější tarif Standard od Netflixu dáme nyní 309 Kč, k tomu „poplatek za piráta“ (99 Kč) a kvůli dětem ještě třeba Disney+ za 239 Kč. Podtrženo, sečteno měsíčně utratíte téměř 650 Kč jen za VOD.
Zůstaneme-li dále u filmů, návštěva v kině vychází v průměru podobně na 300 Kč bez „povinného“ občerstvení. Do toho ještě zdražení koncesionářského poplatku od nového roku na celkových 205 Kč za Rozhlas a Českou televizi (a tedy i VOD službu iVysílání) a jsme někde na tisícovce měsíčně, jen protože se chceme kulturně obohacovat u televize, telefonu, počítače nebo v kině.
Mladí a rodiče s dětmi toho mají dost. Přišli s novým trikem, jak ušetřit
Zdražování ze všeho nejvíce dopadá na mladé a rodiče s dětmi. Mladí pochopitelně mají času plno konzumovat jednu novinku za druhou, často tzv. binge watchingem, kdy za den klidně zhlédnou celou novou sérii, aby se druhý den o požitek mohli podělit s přáteli. Rodiče naopak musí stabilně předplácet nejčastěji Disney+ kvůli svým dětem, kterými je zabaví u pohádek, animáků apod. Obě kategorie nad zdražováním alespoň částečně vyzrály nenápadným trikem.
Nač každý měsíc předplácet nějakou streamovací službu, když je na ni obsahu sotva na jeden měsíc a pak zase dlouho nic (Apple TV+, ale i Max a v posledních měsících Disney+ by mohly vyprávět). V USA tak vznikl nový trend zvaný „cycling VOD (cyklování napříč VOD)“. Příkladem: jednotlivec si předplatí na měsíc třeba Netflix, zhlédne vše nové, co ho zajímá, a další měsíc se se svými penězi odebere třeba k Disneymu nebo Maxu, kde aplikuje tentýž proces. Současně si tak platí pouze jednu službu měsíčně, v rámci roku jich ale vlastně využívá víc, aby o nic náhodou nepřišel.
Streamovacím společnostem se pochopitelně toto chování nelíbí a pokouší se všemi prostředky donutit takovéto uživatele, aby nadcházející měsíce nerušili své trvalé příkazy. Ačkoliv se jim ročně nemusí počet uživatel zásadně měnit, měsíčně by to s čísly mohlo slušně haprovat. A my už dobře víme, komu se to nelíbí. Je to jakoby by lidi chodili do kina jen v létě a o Vánocích, zhlédli všechny atraktivní novinky, ale zbytek roku by kina zela prázdnotou. I když vlastně…
Ve snaze zastavit migraci předplatitelů nejen Netflix přehodnotil svou strategii vydávání všech epizod v jeden den a dávkuje je jednu po druhé měsíc i dva v kuse. Do toho se alespoň jednou, dvakrát měsíčně pokouší nalákat nové a udržet stávající předplatitele nějakou akční nebo romantickou blbinou vlastní produkce. Zcela největší výhodu, avšak současně nevýhodu, má v licencovaném obsahu ostatních studií (včetně českých), které měsíčně doplňuje, bohužel ale pak maže (a posléze zase doplňuje). Typicky, máte-li z ničeho nic chuť na legendární Vykoupení z věznice Shawshank, to abyste ho hledali po celém internetu.
V USA nově nabízí balíček vícero VOD
Disney+, Max, ale také Amazon Prime, SkyShowtime nebo Paramount+ jen tiše závidí, protože u sebe nabízí více méně jen vlastní obsah z vlastní knihovny a pouze výjimečně (Disney+ a Max prakticky vůbec) nenabízí nic od konkurence. Výhodou je, že jsou jejich pořady stále na svém místě, nevýhodou zůstává malý přísun novinek. Jenomže to už také neplatí na sto procent.
Vzhledem k výše popsaným problémům a také zvyšujících se nákladů na provoz služeb (ukládání na serverech), některé z nich dospěly k závěru, že se jim vyplatí svůj obsah přeprodat za krásný peníz konkurenci. Typicky tak filmy a seriály, které mají mít své místo na Maxu jak komiksovky od DC či Nolanovky, najdeme opět na krátkou dobu na Netflixu. Jiné, jako aktuálně Titanic či Avatar vlastněné Disneym, najdeme v Česku jak na Disney+, tak i na Netflixu (kde ale nejsou ve 4K HDR). Čert, aby se v tom pak vyznal.
A čert, aby za to ideálně i zaplatil, protože takovéto přehazování si obsahu z jedné platformy na druhou jako horký brambor pouze potvrzuje chování zákazníků s cyklováním napříč VOD. Aby toho nebylo málo, V USA k překvapeních mnohých zkřížili rohy největší streameři Max, Disney+ a Hulu, aby zákazníkům nabídli výhodný balíček za výhodnou cenu $29,99 (s reklamami za $16,99), aby eliminovali jejich migraci. To je v tuto chvíli zřejmě jediné win-win řešení pro společnosti i předplatitele aneb, jak vlka nažrat, aby z kozy (zákazníkovy peněženky) alespoň něco zbylo.
Zdroje: statista.com, statista.com, dailymail.co.uk, m9.news.com, forbes.com, deadline.com
