Ze smrtelné nehody tří herců na place Spielbergova hororu dodnes mrazí

Na filmovém place se bohužel umírá a umíralo každou chvíli navzdory zpřísňujícím se bezpečnostním opatřením. K pravděpodobně k nejošklivější nehodě v historii Hollywoodu došlo dne 23. července 1982 při natáčení povídkového hororové antologie s názvem Twilight Zone: The Movie (Zóna soumraku), při níž zemřeli celkem tři herci včetně jednapadesátiletého Vica Morrowa známého z řad filmů šedesátých let jako Pocta zločinci, Man in War nebo King Creole.

Snímek, který vychází z povídky Roda Serlinga a úspěšného stejnojmenného seriálu z roku 1959, vypráví čtyři odlišné příběhy napříč hororovým, thrillerovým, dramatickým a sci-fi žánrem, každý natočený jedním z renomovaných režisérů 80. let – Stevenem Spielbergem, George Millerem, Joem Dantem a Johnem Landisem. V hlavních rolích povídek se dále objevili herci jako Dan Aykroyd, Albert Brooks, Charles Hallan, Scatman Crothers, Kathleen Quinlan nebo John Lithgow.

Hlavní řeč bude o chronologicky prvním příběhu s názvem „Time Out“ (Čas vypršel), o který se postaral komediální režisér John Landis (Blues Brothers, Cesta do Ameriky, Policajt z Beverly Hills), jenž snímek se Spielbergem rovněž produkoval, a při níž došlo k oné ohavné smrtelné nehodě přímo na place za běžících kamer před zraky celého štábu a rodin herců.

Povídka ve stručnosti vypráví příběh Billa (Vic Morrow), který je zapřisáhlým rasistou, jenž viní židy, černochy a Asiaty z úpadku Spojených Států. Aby svou nenávistnou medicínu osobně ochutnal a procitnul z ní, ocitne se na celkem třech odlišných místech v historicky nejtemnějších momentech lidstva 20. století.

Bill si při jednom večeru s kolegy v baru postěžuje na to, že byl jeho židovský kolega povýšen namísto něj. Jeho stupňující se nenávistný projev se nelíbí ani jeho kolegům, ani okolním hostům. Před barem do Billa z ničeho nic uhodí blesk a on se ocitne coby žid v roce 1940, kdy ho pronásledují Nacisti a chtějí jej převést do koncentračního tábora. Povídka dále pokračuje, když se Bill převtělení do černocha v Alabamě 50. let, kdy se jej fanatická sekta Ku Klux Klan chystá upálit.

Poslední část příběhu se odehrává během války ve Vietnamu, aby si Bill na vlastní kůži prožil vyvražďování nevinných Vietnamců americkou armádou uprostřed džungle. Bill v ní má za úkol zachránit dvě malé vietnamské děti, hrané šestiletou Shin-Yi a sedmiletým Myca Dinh Le, z vesnice, kterou se vojáci chystají vyhodit do povětří. Pro Morrowa a oba dětské herce se natáčení této akční scény stalo posledním momentem v jejich životě.

Byl pátek 23. července a na ranči v okresu Santa Clarita ve státě Kalifornia probíhal poslední natáčecí den, respektive noc, vietnamské sekvence. Odlehlá krajina kombinující kalifornskou poušť s rozmanitou džunglí a řekou představovala ideální prostředí pro vybudování kulis vesnice a následné odpálení mohutné exploze.

Režisér John Landis honil krátící se čas za každou cenu a jednal se štábem velmi podrážděně. V pozdějších letech například vyšlo najevo, že trval na použití ostrých nábojů do brokovnice jen, aby se ušetřil čas instalací drobných výbušnin představujících výstřel a už jen tímto se dopustil velmi nebezpečného jednání. To však nebylo zdaleka vše.

Dalším sporným rozhodnutím bylo angažování dvou nezletilých amatérských vietnamských herců během nočního natáčení za použití pyrotechniky, což bylo v rozporu s kalifornským zákonem o ochraně dětské práce. Landisův tým však podplatil příslušné úřady a děti ukrýval v karavanu až do chvíle jejich nástupu na plac v pozdních hodinách, aby je nespatřil někdo z přítomné hasičské jednotky a neudal úřadům. Nicméně rodiče obou amatérských herců, které se k natáčení přichomýtly skrze známosti, museli být přítomni na place a se vším (co věděli) souhlasit.

Štáb se tak konečně ve 23:30 mohl vrhnout na přípravu finálního záběru s havárií helikoptéry a výbuchem vesnice. Herec Vic Morrow byl zaúkolován, aby s oběma dětmi v náručí prchal před havarující helikoptérou skrze řeku, zatímco za ním bude hořet vietnamská vesnice. Klasický filmový „money show“ dalo by se říct. Své maskérce se ještě stačil svěřit s tím, že v posledních dnech cítil ve vzduchu svou jistou smrt a neměl z natáčení, jímž prostupovalo porušování bezpečnostních zásad, nejlepší pocit.

Zazněla „Akce!“ a rozjely se kamery. Landis celou dobu komunikoval vysílačkou s posádkou helikoptéry Bell UH-1 Iroquois, jež byla zavěšena na bezpečnostních lanech asi 7,5 metru nad zemí, aby mohla kontrolovaně simulovat pád do řeky. Landis měl dát pilotovi Dorceymu Wingo pokyn, aby se se strojem otočil o 180° a nahnul víc k zemi a směrem ke kameře pro lepší záběr. Wingo provedl.

V tu samou chvíli pyrotechnický tým odpálil nálože s ohnivými koulemi příliš brzo v momentě, kdy byla helikoptéra moc nízko nad zemí. Šlo o mohutnou sálající explozi, která vedla k zasažení ocasního rotoru šrapnelem a ztráty kontroly nad strojem. Wingo se pokoušel dostat vrtulník bezpečně na zem, ale poškozené lopatky hlavního rotoru byly neovladatelné a stroj se zřítil do řeky.

Vic Morrow, který se ze všech sil pokoušel před pádem uniknout z řeky, přišli spolu se Shin-Yi po zásahu vrtulí o hlavu a oba byli na místě usmrceni. Myca Dinh Le sice smrtelným lopatkám unikl, ale skončil zavalen pod troskami zříceného vrtulníku, který mu rozdrtil hrudník a než se jej podařilo vyprostit, byl rovněž po smrti. Zraněna byla také šestičlenná posádka vrtulníku složená z pilota, dvou kaskadérů, dvou kameramanů a vedoucího výroby. Ti jako zázrakem utrpěli pouze mírná až střední zranění.

Dochovaly se rovněž autentické záběry díky běžícím kamerám, které je možné si na vlastní nebezpeční vyhledat na internetu.

V okamžiku nehody hodiny odbíjely čas 2:20. Přihlížejících přibližně 100 členů štábu byl naprosto zdrceno a ihned se začalo řešit, co se stalo a kdo na tom nese vinu. Přítomní později vzpomínali, jak se Landis zmítal řekou a vykřikoval: „Ach, Ježíši!“

O hodinu později dorazil na místo vyšetřovatel z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy, aby dohromady tři měsíce sbíral důkazy o nehodě pro následný soud. Následné federální vyšetřování potvrdilo nedostatečnou komunikaci mezi režisérem a pilotem, přičemž Landis popřel, že by dal Wingovi pokyny k sestoupení níže, a pyrotechnickým týmem. Každá ze stran odmítala na nehodě plnou vinu.

Druhý kameraman, Stephen Lydecker, u soudu popsal liknavou konverzaci s Landisem o možném bezpečnostním riziku kaskadérského kousku, na což sám režisér odpověděl pokrčením ramen s dovětkem: „Možná o helikoptéru přijdeme“. Rodiče obou dětí mj. neměli ponětí o zahrnutí helikoptéry a výbušnin do scény nejmenší tušení.

Před soudem nakonec stanulo celkem 5 lidí: režisér Landis, pilot Wingo, vedoucí výroby Dan Allingham, producent George Folsey Jr. a pyrotechnik Stephen Lydecker, aby si vyslechli obvinění z neúmyslného zabití. Nicméně na základě chatrné obžaloby, zvýšené mediální pozornosti a možných jistých zákulisních praktik Hollywoodu byli všichni v roce 1987 zproštěni viny.

Incident pochopitelně otřásl celým Hollywoodem od veřejnosti přes filmová studia až po organizace a asociace dbající na dodržování bezpečnosti během natáčení, které tlačily na studia, aby zveřejnily své reporty o nehodách na place a na základě nich se sepsala příručka, jak nehodám, pokud možno, předejít.

Navzdory tomu v letech 1982-1990 došlo na place hollywoodských filmů k několika dalším smrtelným nehodám od kaskadérů po členy štábu. Studio Warner Bros., který za snímkem Zóna soumraku stálo, muselo vyplatit rodinám obětem finanční odškodnění v řádech milionů dolarů.

V rozhovoru v roce 1996 Landis k nehodě uvedl pouze toto: „Na celém tomto příběhu nebylo absolutně nic dobrého. Tragédie, na kterou každý den myslím, měla obrovský dopad na mou kariéru, ze které se možná už nikdy nevzpamatuji.“

Spielberg, který měl od té doby ke svému kolegovy značné výhrady, se vyjádřil následovně: „Žádný film nestojí za to umřít. Myslím, že lidé teď mnohem víc, než kdy předtím stojí proti producentům a režisérům, kteří žádají příliš mnoho. Pokud něco není v bezpečí, je právem a odpovědností každého herce nebo člena štábu zakřičet 'Střih!'“

Naopak jiní respektovaní hollywoodští režiséři v čele s Georgem Lucasem, Francisem Fordem Coppolou, Ronem Howardem či Sidney Lumetem podepsali dopis, v němž Landise otevřeně podpořili. Obvinění z neúmyslného zabití nakonec na jeho kariéru nemělo patrný vliv. Landis pro Michaela Jacksona např. natočil kultovní videoklip Thriller. S Eddie Murphym pak Cestu do Ameriky a Policajta z Beverly Hills, dva kasovní trháky osmdesátých let.

Oproti tomu ze Zóny soumraku žádný trhák nebyl, nýbrž ani propadák. Desetimilionový rozpočet se podařilo ztrojnásobit, s hvězdnými jmény ale studio čekalo daleko více. S odstupem času stojí za povšimnutí zejména herecký výkon Johna Lithgowa coby paranoidního pasažéra, který si myslí, že chce letadlo napadnout neznámé monstrum v povídce „Noční můra ve 20 000 stopách“, která se dočkala parodie v seriálu Simpsonovi.

Zdroje: wikipedia.org, wikipedia.org, nytimes.com, nytimes.com, nytimes.com, csfd.cz, imdb.com