Válečná zima na Ukrajině: 10 věcí, které byste měli vědět

Zima na Ukrajině trvá od prosince do března. Průměrné teploty se pohybují od -5 °C do 2 °C a jsou doprovázeny silným sněžením. V zimě mohou teploty rychle klesnout pod -20 °C. Žádná jiná humanitární krize na světě se neodehrává v takové zimě a je zřejmé, že mráz je Ruskem v této válce nevybíravě používán jako zbraň.

V současnosti jsou humanitární potřeby Ukrajinců obrovské: z 5,9 milionu lidí se stali vnitřní uprchlíci a dalších 7,9 milionu lidí zemi opustilo úplně. Také je každý den zabito nebo zraněno kolem 60 lidí a 40 procent obyvatel potřebuje humanitární pomoc. Statisíce lidí přišly o domov a nemají se kam vrátit. Další miliony musí žít po celé měsíce bez vody, elektřiny, dodávek plynu a tepla. Všichni lidé na Ukrajině žijí ve strachu z raketových a leteckých útoků. Ty mohou kdykoli a na kterémkoli místě přinést smrt a zkázu. V důsledku toho žije většina lidí na Ukrajině pod obrovským psychickým tlakem.

V oblastech podél frontové linie je humanitární situace zoufalá a nadále se zhoršuje. Základní služby, jako je lékařská pomoc, dostupnost elektřiny, dodávky tepla a vody či dostupnost potravin, jsou omezené. Lidé v těchto lokalitách žijí po celé měsíce pod neustálým ostřelováním a mnohdy se již dlouhou dobu schovávají ve sklepích.

Dále od frontové linie je situace v osvobozených oblastech také velmi znepokojivá. Na těchto místech je po měsících ruské okupace a bojích hlavním problémem poškozená infrastruktura a omezený přístup k základním službám. Lidé v částech Doněcké, Charkovské, Záporožské, Dněpropetrovské, Chersonské, Poltavské, Sumské, Černihovské, Kyjevské a Mykolajivské oblasti hraničící s okupovanými územími Ruska nebo Běloruska žijí v neustálé hrozbě raketových útoků a ostřelování.

Ve zbytku země žijí lidé pod neustálou hrozbou leteckých útoků a pravidelného přerušování dodávek elektřiny, plynu, tepla a vody.

Akutní potřeby se liší podle regionu. Lidé potřebují hlavně střechu nad hlavou, aby se v krutých zimních teplotách zahřáli, a přístup k základním službám, jako je elektřina, plyn nebo voda, nemluvě o zdravotní péči. Ke snížení humanitární krize na minimum je nutná okamžitá pomoc.

Všichni lidé žijící v oblastech podél frontové linie. Starší lidé jsou často méně mobilní, a jsou tak více závislí na dostupnosti poskytovaných služeb. Kvůli špatné komunikaci se o ně mnohdy nemohou postarat příbuzní. Obzvláště zranitelní jsou také vnitřní uprchlíci, protože často utekli z domova bez vhodného oblečení a věcí na zimu. Mnohdy přebývají v budovách nevhodných pro mrazivé teploty. Více než milion lidí zůstává v 5 600 kolektivních centrech po celé zemi.

Tisíce ukrajinských dobrovolníků pomáhají ostatním s evakuací, dodávkami potravin, vody a dalších potřebných věcí, ubytováním, dopravou nebo lékařskou pomocí. Specialisté nepřetržitě opravují energetickou infrastrukturu poškozenou ruskými nálety.

Aby vláda minimalizovala utrpení civilistů, zřídila po celé zemi tisíce „center neporazitelnosti“, kam se lidé mohou přijít ohřát, nabít si telefony, připojit se k internetu a obstarat si hygienické potřeby. Na místě je také zdravotnický personál včetně psychologů.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) bylo k 5. prosinci vnitřními uprchlíky 5,9 milionu Ukrajinců, což je méně než 6,5 milionu zaznamenaných na konci října. Přesto bylo za poslední měsíc nuceno opustit své domovy přibližně 680 000 lidí; 40 % uprchlo z východu a 25 % z jihu země. Podle posledních odhadů IOM nic nenasvědčuje tomu, že by v důsledku nízkých teplot a energetické krize v nejvíce postižených oblastech došlo k další vlně vnitřního uprchlictví. Pouze 7 procent lidí dotázaných během posledního všeobecného průzkumu obyvatelstva zvažuje stěhování z místa svého bydliště, zatímco více než 785 000 vnitřních uprchlíků plánuje zůstat a asimilovat se v nových komunitách.

Ačkoli analytici předpokládali, že jedním z cílů Moskvy je způsobit velkou vlnu vnitřního uprchlictví, i přes nepřestávající masivní útoky raketami a drony na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nedošlo k tak velkým přílivům uprchlíků z ukrajinských měst jako v prvních týdnech války.

Například v březnu zůstával v Kyjevě necelý milion lidí, dnes žije v ukrajinském hlavním městě přibližně 3,6 milionu lidí. Mezi nimi je 300 000 vnitřních uprchlíků, kteří do Kyjeva uprchli z jiných regionů.

Náš tým spolu s místními partnery nepřetržitě pracuje na výměně oken a kamen a dodává kamna a matrace, aby měli lidé po celé Ukrajině doma teplo. Lidé také dostávají peníze na nákup zimních věcí nebo materiálu, aby si mohli své domovy opravit sami. Poskytujeme materiál „centrům neporazitelnosti“ a kolektivním centrům v místech, kde se kvůli invazi vyskytují vnitřní uprchlíci.

Kromě toho pokračujeme v distribuci jídla, vody a hygienických balíčků tisícům lidí žijících převážně v oblastech podél frontové linie. Dále se zaměřujeme na dlouhodobé opravy infrastruktury, například vodovodů v osvobozených oblastech.

Opravujeme školy, a tím podporujeme vzdělávání dětí. Provozujeme již deset míst pro děti, kde si mohou hrát a zažít v této neklidné době alespoň jakés takés dětství. Náš mobilní tým psychologů a také naše psychosociální linka nadále poskytují podporu tisícům lidí. Desetitisíce lidí dostávají nezbytnou finanční pomoc, která jim umožňuje koupit si to, co opravdu potřebují, a zároveň tím podporují místní ekonomiku.

V budoucnu se zaměříme na podporu zaměstnání a oživení místních ekonomik. Tyto aktivity Ukrajincům umožní, aby si znovu začali budovat životy, které jim ruská invaze rozvrátila.

Autorem článku je Petr Štefan.

□

Podpořte obyvatele napadené Ukrajiny příspěvkem na naši sbírku SOS Ukrajina. Pokud vás zajímá pravidelné dárcovství, naštivte prosím náš Klub přátel. Děkujeme!

□

Člověk v tísni poskytuje humanitární pomoc na Ukrajině od roku 2014. Od začátku invaze jsme poskytli pomoc v hodnotě více než 1,4 miliardy korun více než 500 000 lidí a na místě máme 270 spolupracovníků. Naši práci můžete podpořit příspěvkem na výzvu SOS Ukrajina.