Proč zmizely lavičky v nákupních centrech, v parcích a z prostoru před nádražím?

Už před mnoha lety, kdy jsem ještě bydlela v rodném Chebu, jsem si všimla, jak postupně začaly z města mizet lavičky. Nejprve to bylo z nákupního centra, později z náměstí a nakonec i z prostoru hlavního vlakového nádraží.

Podobný scénář se začal opakovat i v Plzni. Když jsem zde začala studovat, tedy od roku 2009, tak jsem si začala všímat stejného trendu.

Z jednoho z hlavních obchodních center, který stojí na místě, kde dříve bývalo výstaviště, a nyní vedle něj postavili tzv. nové divadlo, se rovněž ztratily lavičky, které stály v prostorech před obchody.

Lavičky měly pro zákazníky mnoho výhod. Já jsem je třeba používala hlavně pro přerovnání nákupu z nákupního vozíku do tašek či beden, což mi usnadnilo odnos nákupu domů, ať už jsem jela MHD či autem.

Dále pomáhaly starším a hendikepovaným lidem si při nakupování sednout a na chvilku odpočinout, aby mohli pokračovat dál. Jen málokdo na nich trávil více času než pár desítek minut.

Tak se ptám, proč zmizely? Mnoho lidí mi odpoví, že se tam pak stahovala mládež a popíjela, kouřila či dělala nepořádek a hluk. Nebo že se tam v případě veřejných prostor, jako jsou budovy před nádražím, v parcích, na náměstích apod. stahovali bezdomovci a nepřizpůsobiví občané a opět popíjeli, drogovali, kouřili, zkrátka rovněž dělali nepořádek a obtěžovali ostatní lidi.

Jenže co se změnilo tím, že se lavičky odstranily? Vůbec nic. Tito lidé se na taková místa stahují dále, jen se nerozvalují na lavičkách, když tam žádné nejsou, ale povalují se po zemi a dělají to samé jako předtím.

Takže jediní, kdo na to doplatili, jsou normální lidé, co žijí spořádaným životem, kteří chodí do práce a kteří si chtěli jen na chvilku sednout, ať už to bylo za jakýmkoliv účelem.

A očividně nejsem první, kdo si toho všiml. Důkazem toho je např. stížnost jedné obyvatelky z Chomutova, která se obrátila na místní zpravodajský portál Ohře média a zeptala se na chybějící lavičky.

Redaktoři úspěšně kontaktovali magistrát města Chomutov a žádali o vysvětlení. Vedoucí odboru vnějších vztahů Zuzana Kroutilová odpověděla takto: „Lavičky nejsou odstraňovány z podnětu Magistrátu, ale VŽDY na žádost občanů. Tak tomu bylo i v ulici Holešická 4740 (Holešická 4840 neexistuje). O odstranění laviček požádal výbor SVJ.“

A já se ptám, má na to vůbec SVJ právo? Pochopím, pokud jsou ty lavičky postaveny přímo před panelovým domem, pak na to z mého pohledu právo mají.

Pokud se ale jedná o lavičky v nedalekém parku, tak si myslím, že na to právo nemají. Vždyť park slouží všem občanům, ne jenom obyvatelům nedalekého panelového nebo činžovního domu a tedy pouze místní referendum všech občanů by o tom mohlo rozhodnout, je to přeci veřejný prostor všech.

Ve svém krátkém článku uvádí Česká televize na svém webu ČT24 jako příklad tohoto nového trendu mizení laviček město Brno, kde lavičky zmizely z prostorů okolo hlavního nádraží. Je zde zveřejněna i krátká videoreportáž o tomto tématu, takže kdo má zájem, může se na ni podívat, odkaz je uvedený ve zdrojích.

V Plzni na to šli jinak

Zajímavým způsobem, jak obnovit lavičky pro běžné lidi a ne aby se opět stali rájem bezdomovců, na to šlo město Plzeň, které konečně začalo instalovat nové lavičky vloni.

Na hlavním náměstí, tedy na Náměstí Republiky, instalovali nové lavičky, které jsou ze dřeva a z kovu a na první pohled nevypadají nijak zvlášť zajímavě. Když si je ale prohlédnete bedlivě, tak zjistíte, že jsou přeci jen něčím zvláštní. Uprostřed totiž obsahují středovou loketní opěrku mezi každým místem na sezení (jedna lavička poskytuje celkem dvě místa k sezení), a proto se na nich nedá ležet. Jejich další výhodou je, že jsou pevně přišroubovány k zemi, takže nehrozí, že by je někdo ukradl nebo je přemístil jinam.

Lavičky mají mezi místními obyvateli převážně kladnou odezvu. Existují ovšem i její odpůrci převážně z řad architektů. Předseda spolku Pěstuj prostor, architekt Petr Klíma je s vizuální podobou spokojen, ale nelíbí se mu středová přepážka. Za prvé vidí problém v tom, že tím město v podstatě diktuje svým občanům, jak mají nebo nemají lavičky používat a za druhé, že to stejně problém s bezdomovectvím nevyřeší.

Architektu Bohuslavu Strejcovi z projekční kanceláře projectstudio8 se rovněž líbí design lavičeka a stejně jako panu Klímovi vadí prostřední příčka, která lavičky dělí na půl. Opět poukazuje na to, že lavičky by měli sloužit k odpočinku všech a že bezdomovců je jen zlomek populace a je tedy tímto řešením poškozená větší část obyvatelstva, než proti komu tento projekt vznikl. Dále poukazuje na to, že kdyby středová příčka nebyla, tak místo dvou míst k sezení by mohly být rovnou tři místa.

Tak, že by v případě obchodních domů fungovala ostraha jako kdysi. Pamatuji si, že před vstupem do obchodního centra stáli vysocí muži v černém formálním oblečení s vysílačkou v kapse a sledovali dění kolem sebe. Obvykle byli dva. Dohlíželi právě nejen na to, aby se v obchodech nekradlo, ale právě i na to, aby se tam taková individua vůbec nestahovala a neobtěžovala normální lidi, kteří si jen chtějí nakoupit.

Stejně tak si pamatuji i strážníky městské policie, kteří dělali pravidelné pochůzky na problémových lokalitách jako je např. vlakové a autobusové nádraží, náměstí, parky a dětská hřiště, a dohlíželi na řád a pořádek. Ti už jsou rovněž vidět venku jen zřídka.

Nejúčinnější řešením by ovšem bylo v podstatě bezdomovectví znemožnit. Neříkám tím zakázat, jako to bylo za bývalého režimu, kde takové lidi zavírali do vězení za příživnictví. To by totiž v dnešní době vůbec nic neřešilo.

Kdyby se za bezdomovectví dnes zavíralo, tak by byli mnozí bezdomovci ještě rádi, že mají zdarma zajištěné ubytování, stravu a pití a doplatili by na to opět daňoví poplatníci, kteří by jim jejich místo ve věznici platili.

Řešením, jak jim bezdomovectví znemožnit, je zakázat jim žebrání. A nejen jim, ale zároveň vydat zákon, aby pokuta hrozila i lidem, co jim občas něco hodí, protože tím „milodarem“ je v jejich způsobu života podporují a problém spíše prohlubují než jim pomáhají.

A každá živá bytost musí něco jíst a pít. Zároveň by bylo nutné znemožnit jim přístup do kontejnerů, které se nejčastěji nachází venku za prostory supermarketů, kam se vyhazují různé prošlé potraviny. Ono by je hlad a žízeň donutily postupně se začlenit zpátky do života, kde musí chodit do práce, aby si vydělali aspoň na ty nejzákladnější potřeby jako je jídlo, pití a ubytování a pak už by neměli čas nikde nezřízeně na veřejnosti popíjet, dělat hluk a otravovat.

Odstraněním míst k sezení nevyřešíme problém s takovými lidmi, jen ho přesuneme jinam. Je proto nutné zavést další kroky a s bezdomovectvím nadále bojovat, s cílem, že se nám jej podaří jednou vymýtit úplně.

OHŘE MEDIA. Napsali jste nám: Proč a kam mizí lavičky z ulic města? [online]. Dostupné z: https://www.ohremedia.cz/clanek/11313-napsali-jste-nam-proc-a-kam-mizi-lavicky-z-ulic-mesta

ČT24. Města kvůli problémovým lidem odstraňují lavičky, ostatním chybí posezení [online]. Aktual. 5. 8. 2024‌. © Česká televize. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/mesta-kvuli-problemovym-lidem-odstranuji-lavicky-ostatnim-chybi-posezeni-351733

NEDVĚD, Jaroslav. Nové lavičky v Plzni mají bránit lidem v polehávání. Ne všem se líbí [online]. Aktual. 28. 2. 2024. © 1998–2025 MAFRA, a. s. a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Dostupné z: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/lavicka-bezdomovec-namesti-republiky-operka-zbytecnost.A240228_130405_plzen-zpravy_vb