Rodičovstvím k nezaměstnanosti aneb proč porodnost stále klesá a klesat bude

Původní článek přináší výsledky studie, kterou nechalo vypracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Klíčovou otázkou bylo „Jak úspěšné jsou návraty rodičů, nejčastěji matek, po rodičovské dovolené na český pracovní trh?“.

Výsledky podle výzkumníků dopadly katastrofálně, dovolím si citovat Seznam Zprávy: „Míra nezaměstnanosti matek je totiž prakticky 10krát vyšší než u běžné populace: každá čtvrtá matka do 12 měsíců po rodičovské dovolené skončila na Úřadu práce. Oproti tomu za stejné sledované období byla běžná nezaměstnanost na úrovni 2,6 procenta.“

Výsledky byly dokonce horší než u dalších ohrožených skupin jako jsou např. lidé se základním vzděláním, senioři nebo mladé osoby do 25 let.

Dalším zajímavým ukazatelem, který stojí za zmínku, byl fakt, že matky zůstávají na Úřadu práce 7 měsíců, což je opět výrazně déle než v jiných skupinách nezaměstnaných. Např. lidé se základním vzděláním jsou na Úřadu práce evidování v průměru 6,4 měsíců.

Já osobně jsem čekala ještě horší čísla a vůbec mě výsledky této studie nijak nepřekvapily, protože sama jsem matkou dvouleté holčičky a příští rok se rovněž nebudu mít po návratu z rodičovské dovolené kam vrátit, protože můj zaměstnavatel komplet zrušil celé mé oddělení a nové vybudoval v Praze.

Dostanu sice odstupné, ale rovněž se budu muset zaevidovat na Úřadu práce, i když si hlavně budu hledat novou práci po vlastní ose. Těch faktorů je více a pokusím se je rozvést v následujících pasážích.

Za mě jeden z hlavních problémů, proč ženy tak často přicházejí o práci, je právě fakt, že zákon moc nepromýšlí návaznost nástupu ženy do práce a nástupu dítěte do mateřské školy.

Žena se musí vrátit do práce v den třetích narozenin dítěte, respektive v den následující, to záleží na domluvě se zaměstnavatelem. Kdežto dítě nastupuje do mateřské školy až 1. 9. a nezáleží na tom, kdy se narodilo. Někde existují výjimky a některé mateřinky berou i mladší děti a ty nastupují v lednu, ale takových je velmi málo.

Proto nastává pro maminky velmi složitá situace, jak to organizačně zvládnout, když nemají hlídání až do září, a přesto musí nastoupit mnohem dříve do práce.

Pokud nejsou hlídací babičky a dědečkové, jelikož nejčastěji ve svém věku ještě sami pracují, přichází na řadu placené hlídání formou chůvy nebo využít možnosti dětské skupiny.

I tak ale zde narazíme na problém s kapacitou dětských skupin a s jejich nedostatkem obecně. Navíc takové hlídání rovněž stojí nemalé peníze a pro rodiče samoživitele to může být problém, když výplatu uvidí až za měsíc. A profesionální chůvy vyjdou ještě mnohem dráž než dětské skupiny.

Nejlevnější variantou se mohou zdát příměstské tábory pro předškolní děti. Ale opět jich je velmi málo a ne každému nástup do práce vyjde v období prázdnin.

Nejideálnějším řešením v této situaci je požádat zaměstnavatele o neplacené volno až do doby, než dítě nastoupí do mateřské školy.

Problémem ale je právě to, že zaměstnavatel nemá povinnost takové žádosti vyhovět a nemusí držet pracovní místo, čímž mnoho žen rázem může přijít o práci, když nemají na výběr a jednoduše si nemohou dovolit placené hlídání a nemohou tudíž nastoupit do práce den po třetích narozeninách a musí být tedy s dítětem doma až do doby, než dítě nastoupí do mateřské školy a v tom důsledku si musí hledat novou práci.

Nechápu, že doteď tento problém stát neřešil a nikdo se nad tím více nepozastavuje, když tento nesoulad prožívá každá matka, která se jednou bude vracet z rodičovské dovolené do práce.

Přitom řešení by bylo velmi snadné. Sladit nástup do školky s nástupem do práce, tedy aby děti mohly nastupovat do školky i během roku a ne až od září a stát by na ně přispíval poměrově dle strávených počtu dnů ve školce.

Dalším častým důvodem, proč se maminky nemohou vrátit do pracovního procesu ke svému zaměstnavateli, je chybějící místo, kam by je zaměstnavatel mohl přeřadit.

Zaměstnavatel má ze zákona povinnost držet původní pracovní pozici pouze do dovršení 2 let věku dítěte, později už musí držet pouze pracovní místo odpovídající schopnostem a co nejvíce podobném v rozsahu, obsahu a výkonu ženy před mateřskou/rodičovskou dovolenou.

Ačkoliv se to zdá tvrdé, tak opak je pravdou, protože v nedávné době došlo k výrazné pozitivní změně, co se týče tohoto bodu, v Zákoníku práce, jelikož dříve tato povinnost zaměstnavatele držet původní pracovní pozici trvala pouze do skončení mateřské, tedy zhruba do pouhých 5,5 měsíce věku dítěte.

Pokud tedy zaměstnavatel nemá žádnou jinou vhodnou pozici, kterou by mohl své zaměstnankyni nabídnout, přichází na řadu výpověď pro nadbytečnost a náleží jí odstupné. Jeho výše závisí na počtu odpracovaných let. Maximálně lze získat tříměsíční odstupné + dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud zaměstnavatel chce zaměstnankyni propustit bez výpovědní lhůty, náleží ji i proplacení výpovědní lhůty, tedy dohromady odstupné až do výše 5 platů.

Důvodem, proč se některé maminky nemohou vrátit pracovat ke svému předchozímu zaměstnavateli, může být i překážka na jejich straně.

Často se tak stává u žen, které před mateřskou a rodičovskou dovolenou pracovaly na třísměnný provoz. Nyní kvůli dítěti nemohou, protože by ho neměl kdo vyzvednout v odpoledních hodinách ze školky a neměl by se o něj kdo starat v tuto dobu, když jsou oba rodiče v práci.

Zaměstnavatel může takové zaměstnankyni vyjít vstříc a může jí upravit pracovní dobu, ale taky nemusí, protože nemá zákonnou povinnost, je to čistě na něm. Může zaměstnankyni schválit pouze ranní nebo naopak noční směny, pokud by se o dítě postaral otec.

Proto často takové ženy skončí na Úřadu práce, protože opět nemají na výběr, nemohou nechat dítě doma samotné, a jsou nuceny změnit nejen zaměstnavatele, ale mnohdy i celý pracovní obor, protože stejný problém v daném oboru by logicky vznikl i u jiného zaměstnavatele.

Dalším kamenem úrazu pro matky je pracovní smlouva na dobu určitou. V takovém případě nemá zaměstnavatel žádnou povinnost držet pracovní místo ženě po dobu mateřské a rodičovské dovolené, jestliže jí uplyne sjednaná doba, což většinou uplyne, protože nejčastěji se taková smlouva stanoví na 1 rok, delší je většinou jen na zástup za mateřskou/rodičovskou dovolenou, jinak je to velmi vzácné.

Určitě je vhodné se v takových případech u zaměstnavatele ještě před odchodem na mateřskou informovat, aby to nebylo pro zaměstnankyni nemilé překvapení po skončení mateřské/rodičovské dovolené a aby s tím počítala.

Uplynutím doby rovněž nevzniká nárok na žádné odstupné, takže i na to je třeba pamatovat. Stejný problém nastane u této smlouvy i v případě neplaceného volna.

Stejný problém jako u práce na dobu určitou vzniká i ve zkušební době. Zde bohužel rovněž ochranná lhůta neplatí a zaměstnavatel může těhotnou ženu vyhodit a nemusí ani uvádět důvod.

Ještě je dobré dodat, že zkušební doba neběží automaticky začátkem pracovního poměru, ale její rozsah, tedy začátek a konec, musí být písemně ujednán v pracovní smlouvě nebo v jejím dodatku.

Řešeních této situace je hned několik. Za prvé, stát by mohl lépe zkoordinovat návrat matek do práce a nástup dětí do mateřských škol. Ideálně bych si to představovala tak, aby děti mohly do školek nastupovat v průběhu celého roku a ne jen hromadně od září. Vždyť ve školkách není nutné jednotné navštěvování od září, jelikož tu ještě neprobíhá standardní výuka jako na základní škole, tedy později příchozí děti nic nepromeškají.

Větší zaměstnanosti matek i v době rodičovské dovolené by pomohlo více pracovních pozic na částečný úvazek. Některé ženy by se jistě rády zapojily. Obzvláště ty, které mají možnost krátkodobého hlídání nebo ty, kde by jejich manžel měl opačné šichty, tedy by se s manželem v péči o dítě střídaly.

Dále by větší zaměstnanosti rozhodně pomohlo vykrýt letní prázdniny. Téma prázdniny vyděsí mnoho rodičů řadu měsíců dopředu, když letní prázdniny trvají 2 měsíce, ale dovolenou má zaměstnanec pouze 4 týdny (někdy formou benefitu 5 týdnů), přičemž zákon stanovuje vybrat min. 2 týdny v kuse, což je většinou pro zaměstnavatele i maximum. A školkové dítě nemůžete nechat doma samotné a moc příměstských táborů pro tyto děti rovněž není.

A co by ještě pomohlo? Kdyby se povinně na rodičovské dovolené museli podílet i tatínkové. Protože fakt, že z velké většiny jde na celou rodičovskou pouze jeden z rodičů (nejčastěji jsou to ženy), jim velice uškodí, když vypadnou z pracovního procesu na celé 3 roky.

Protože to je to veřejné tajemství a důvod, proč někteří zaměstnavatelé i v 21. stol. na danou pozici vyberou radši muže než ženu. Protože mají u něj jistotu, že on jim nikam na několik let z práce neuteče a nebudou muset hledat za něj zanedlouho náhradu. Kdyby se ale péče o dítě dělila rovným dílem, tedy i rodičovská, tak by toto stigma rázem pominulo a rozhodovaly by skutečně pouze schopnosti, dovednosti a sympatie a nikoliv pohlaví.

Ve skutečnosti jsou ženy za mateřství trestány stále a děje se tak vlastně všude, nejen v zaměstnání, ale i ve společenském prostoru. Když jde ženatý muž, který má doma malé dítě, s přáteli na sklenku, tak se ho nikdo neptá, jestli má hlídání a kdo hlídá.

Pokud to ale udělá žena, tak se ve valné většině nevyhne této otázce, což je velmi smutné a svým způsobem diskriminační. Rodiče jsou snad oba, tak by k nim měl být i stejný přístup. Ženě přece nekončí její osobní život, když se stane matkou. I v tomto období má snad právo na svůj vlastní čas pro sebe, své koníčky a své přátele. Nikdy by se neměla obětovat pro blaho rodiny.

Jinak brzo vymřeme jako po přeslici, protože ženy už nejsou ochotné se neustále upozaďovat, neustále se o všechny pouze starat a vlastní potřeby dávat stranou. Chtějí taky žít chvilku po svém, věnovat se aspoň na okamžik samy sobě, najít si čas na své přátele a své koníčky. Ono jde všechno skloubit, ale musí každý přiložit ruku k dílu, nesmí to zůstat pouze na nich.

ŠVIHEL, Petr. Rodičovstvím k nezaměstnanosti. Každá čtvrtá matka končí na úřadu práce. [online]. Aktual. [2. 8. 2025]. © Seznam Zprávy, a.s.© Seznam.cz, a.s. Dostupné z:https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-rodicovstvim-k-nezamestnanosti-kazda-ctvrta-matka-konci-na-uradu-prace-282980

Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství, z.s. Návrat do zaměstnání po mateřské či rodičovské dovolené [online]. Aktual. [20. 1. 2025]. © 2022 Aperio. Dostupné z:
https://www.aperio.cz/clanky/navrat-do-zamestnani-po-materske-rodicovske-dovolene

PREUSS, Ondřej. Ukončení pracovního poměru po rodičovské [online]. Aktual. [15. 4. 2023]. Dostupný advokát © 2013-2025. Dostupné z: https://dostupnyadvokat.cz/blog/ukonceni-pomeru-po-rodicovske-dovolene

DLOUHÁ, Petra. V těhotenství vás vyhodit nesmí. Na co máte v práci nárok [online]. Aktual. [2. 8. 2018]. © 2000–2025 Peníze.cz a dodavatelé. ISSN 1213-2217. Dostupné z: https://www.penize.cz/pracovni-pomer/337762-v-tehotenstvi-vas-vyhodit-nesmi-na-co-mate-v-praci-narok

Jobs.cz. Co je dobré vědět, když se vracíte do práce po rodičovské dovolené [online]. Aktual. [13. 2. 2025] © Alma Career Oy and its subsidiaries. Dostupné z: https://www.jobs.cz/poradna/co-je-dobre-vedet-kdyz-se-vracite-do-prace-po-rodicovske-dovolene/