Článek
Jsem na rodičovské dovolené a mám dvouletou holčičku. Říkejme jí třeba Amálka. Jako každý jiný den i tento začal běžnou rutinou: vstávání, vzbuzení Amálky, kterou posléze posadím na nočník, já si mezitím vyčistím zuby, poté se obleču a pak obleču i Amálku a usadíme se spolu ke kuchyňskému stolu, kde se společně nasnídáme.
Po snídani si Amálka chvíli hraje sama, já poklidím nezbytné věci doma a pak jdeme ven na hřiště. Po procházce se občas někde zastavíme. Někdy zajdeme do boxu vyzvednout či poslat zásilku, jindy se zastavíme v obchodě a nakoupíme. V pátek jsme šly zrovna na nákup, abychom doplnily běžné potraviny, které došly: pečivo, šunku, sýr, mléko apod.
Když už jsem měla všechny potřebné položky v košíku, tak jsem se podívala do příruční taštičky u kočárku a sáhla jsem jednak po telefonu, abych se podívala do appky, zda mám na běžném účtu dostatek peněz, jednak po peněžence, ze které jsem vytáhla bankovní kartu a zákaznickou kartičku obchodu. Obě karty jsem si rovnou ponechala v ruce a ještě jsem sáhla do druhé tašky, která je připevněna dole na kovové konstrukci kočárku, zda tam mám nějaké igelitové tašky nebo ne a naštěstí tam byly.
Na moment jsem se nad něčím zamyslela a najednou, když mě Země zavolala zpět, jsem zjistila, že mám v ruce pouze jednu kartu, naštěstí tu důležitější, bankovní kartu. Instinktivně jsem začala hledat na zemi, v obou taškách, v kočárku, zvedla jsem dcerku z kočárku, zda na ní třeba nesedí a nic. Dále jsem prohledala i nákupní košík, zda mi nevypadla tam a není někde mezi nákupem, ale rovněž nic. Znovu jsem prohledala i peněženku, zda jsem jí tam nevložila zpátky, ale jakoby se po ní slehla zem.
Šla jsem tedy k pokladně a zeptala jsem se pokladní, zda mě může nějak do systému přidat ručně i bez karty, abych nepřišla o body za nákup, ale bohužel to prý nejde. Tento obchod ještě nemá vlastní mobilní aplikaci, pouze členství formou plastové kartičky, na které sbíráte body za nákup, které později při nasbírání 10 000 bodů vyměníte za 100 Kč slevu, která se vám automaticky načte při dalším nákupu. Jedinou možností tedy bylo nechat původní kartu zablokovat a vyplnit formulář s žádostí o novou kartu. O dosud nasbírané body naštěstí nepřijdu, ale bude trvat 2 měsíce, než se převedou.
Doma mi to nedalo, protože jsem si říkala, že se přece ta karta nemohla propadnout do země. Dokonce už jsem si začala říkat, co když je to jen má utkvělá představa, že ji držím v ruce, a ve skutečnosti to mohlo být úplně jiný den. Však to určitě sami znáte, jak si člověk potom připadá jako pitomec nebo blázen, který neví, co kdy dělá.
Přesně proto po odvedení malé nahoru, aby si tam chvilku hrála sama, jsem se vrátila do přízemí, kde parkuji kočár, a doslova jsem obsah celé brašny vysypala na zem, abych se ujistila, že jsem kartu jen nepřehlédla, ale skutečně tam nebyla. Poté jsem se podívala i do kočárku, kde Amálka seděla, do meziprostoru mezi sedací plochou a opěrátkem, kde je taková malá štěrbina, kam odkládám čepici a rukavice, ale ani tam karta nebyla.
Přesunula jsem se tedy k brašně dole u kol. Vyndala jsem nejprve deku a pláštěnku kočárku a nic. Teprve když jsem sáhla rukou hlouběji, tak jsem nahmatala cosi hranatého a doufala jsem, že se bude jednat o tu kartu a nemýlila jsem se, byla to ona.
Velmi jsem si oddychla, protože už jsem si připadala jako blázen. Musela mi tam zřejmě vypadnout v momentu, kdy jsem vytahovala igelitovou tašku ven a zůstala mi v ruce jen bankovní kartička.
A co z toho vyplývá? Když jsme přepracovaní, nevyspalí nebo rozrušení, děláme chyby, jsme roztržití a máme krátké výpadky či zkraty, kdy se může stát cokoliv. Je dobré v takových chvílích nepanikařit a zachovat chladnou hlavu. Všechno zvláštní se dřív nebo později vysvětlí.
Zdroje
Článek byl sepsán na základě vlastní zkušenosti v jednom nejmenovaném obchodě.
