Zimní, nebo letní čas? Toť věčná otázka

Možná málo kdo ví, že myšlenku, aby lidé lépe využili denní světlo a přizpůsobili tomu tedy svůj denní režim, čili aby chodili spát dříve a zároveň dříve vstávali, zmínil už v roce 1784 americký státník a diplomat Benjamin Franklin. Bylo to myšleno ale s nadsázkou.

První skutečně míněný návrh na zavedení letního času byl uskutečněn v roce 1907 londýnským stavitelem Williamem Willettem v eseji The Waste of Daylight. Návrh se ale nepodařilo prosadit.

To se podařilo až o 9 let později, tedy v roce 1916, během 1. sv. války, a to hned v několika evropských zemích: v Německu, Rakousko-Uhersku, kam spadalo mj. tehdejší Československo, dále ve Švédsku, Rusku i USA. Ovšem letní čas neměl dlouhého trvání. Po několika letech byl opět zrušen.

Opětovně byl navrácen až během 2.sv. války za účelem úspory elektrické energie. V Československu to bylo konkrétně v roce 1940. Navíc tu za války panoval docela zmatek, kdy mezi lety 1940-42 zde běžel nepřetržitě letní čas. Střídání středoevropského (někdy chybně nazývaného jako zimní čas) a letního času tu fungovalo až do roku 1949. Pak následovala třicetiletá pauza a v roce 1979 opět došlo ke každoročnímu střídání zimního a letního času.

Po opětovném zavedení se střídá čas pravidelně 2× ročně. Dříve docházelo k posunu na letní čas v dubnu, ovšem od roku 1981 v poslední březnovou sobotu. Přechod zpět nejprve nastával v září, ovšem od roku 1996 Evropská unie rozhodla o ustálení změny času a přesunutí až na poslední říjnovou sobotu. Což jinými slovy znamená, že v úplném začátku byly časy rozloženy rovnoměrně (každý na 6 měsíců), což mimochodem dávalo mnohem větší smysl vzhledem k ubývání denního světla na podzim, než je tomu nyní, kdy standardní, tedy středoevropský čas, máme pouze 5 měsíců a letní čas 7 měsíců.

Stejně jako se označení letní čas používá pro posunutí hodin o jednu hodinu napřed oproti standardnímu středoevropskému času, tak označení zimní čas se používá pro posunutí hodin o 1h zpět oproti standardnímu středoevropskému času.

Středoevropský čas je pro nás vždy výchozím bodem, protože odpovídá našemu zeměpisnému pásmu. Chybné označení „zimní čas“ pro středoevropský čas se vžilo proto, že tento čas používáme v zimních měsících. Skutečný zimní čas byl u nás zaveden pouze jednou, a to od 1. prosince 1946 do 23. února 1947. V praxi má zimní čas ještě mnohem menší uplatnění než letní čas a ani se v současnosti nikde nezavádí.

Poměrně dlouhou dobu se debatuje o zrušení střídání času a zavedení času jednoho. Evropská unie ovšem požaduje shodu mezi sousedními státy, což je ten kámen úrazu, protože zde shoda nepanuje.

Podle doktorky farmakologie Aleny Sumové, která je zároveň i expertkou na chronologii a chronotypy, by celoroční zavedení letního času mělo velmi negativní dopad na značnou část populace. Tma by se totiž během podzimních a zimních měsíců posunula i do brzkých ranních hodin, kdy už je většina lidí nucena být fyzicky i psychicky aktivní, protože mnoho dospělých chodí na ranní směnu do práce a děti do školy. Zároveň je třeba obzvlášť upozornit na riziko, že by děti nejen začínaly vyučování potmě, ale během těch nejkratších dní by tma trvala i 2 vyučující hodiny.

Čas není jen výmysl člověka a nelze tak snadno přepnout celé tělo na nový čas. Vnější čas (tedy ten, co měříme) ovlivňuje náš vnitřně nastavený časový horizont. V těle savců sídlí v mozku centrální hodiny, které jsou uloženy v tzv. suprachaismitických jádrech. „Ta jsou strategicky umístěna nad křížením optických nervů a přijímají tak informaci o vnějším světle, kterou dále posílají do celého organismu.“ Přenastavení vnitřních hodin trvá průměrnému zdravému jedinci přibližně jeden den. Ovšem orgány potřebují mnohem více času, aby mohly zaregistrovat a vstřebat tuto změnu, protože nejsou ovlivňovány světlem napřímo. Z toho pak mohou vznikat zažívací potíže, bolesti hlavy a u zvlášť citlivých jedinců to může spustit i mnohem závažnější onemocnění nebo vlivem stresu i psychickou poruchu. Horší adaptaci přirozeně zažívají nemocní lidé, lidé vyššího věku a právě děti.

Lidský organismus své vnitřní hodiny pravidelně seřizuje podle světla. Proto se stává, že v letních měsících nevyžaduje naše tělo tolik odpočinku a spánku jako je tomu v měsících zimních. Vnitřní hodiny člověka by samozřejmě tikaly dál, i kdyby ve vnějším prostředí panovaly konstantní podmínky (představme si třeba stálou tmu), ale lidé rozdělujeme do dvou skupin a každá by se s tím vyrovnávala zcela jinak.

„Menší část populace má svou vnitřní periodu kratší a ve stálé tmě by se tak každý den o několik minut předbíhala.“ Ty označujeme jako skřivany. Jsou to lidé, co rádi brzy vstávají, jsou více aktivní dopoledne než odpoledne, ovšem večer preferují dřívější usínání. Pro ty by celoroční letní čas smysl nedával vůbec.

Větší část populace má svou vnitřní periodu delší než 24h, mají tendenci se zpožďovat a těm říkáme sovy. Ráno si radši přispí a večer pak preferují pozdější usínání. To by u nich laickým pohledem směřovalo spíše k celoročnímu letnímu času, ale je nutné u sov zmínit jednu zásadní věc, že naprosto klíčové pro jejich kvalitní spánek a zdravé vstávání je, aby při vstávání byli vystaveni dennímu světlu, aby jejich vnitřní hodiny měly možnost zjistit, že je den a automaticky se předběhnout a dále se nezpožďovat, což bývá problém obzvláště v zimních měsících, kde to jde stěží i při standardním času, natož při času letním. To dlouhodobě u těchto lidí způsobuje nižší fyzickou i psychickou aktivitu vlivem stále trvající únavy, dále se může objevovat podrážděnost až agrese. Navíc se paradoxně u nich díky letnímu času v létě problém ještě prohlubuje kvůli tomu, že je díky posunu o hodinu dopředu déle do noci vidět, což problémy s brzkým usínáním ještě u sov umocňuje.

Já osobně musím souhlasit s odborníky a preferovala bych jednoznačně standardní středoevropský čas, takže ten, který je veřejností chybně označován jako zimní. Tento čas je přirozený vzhledem k naší zeměpisné poloze a tento čas aspoň částečně kompenzuje kratší dobu denního světla v zimě ráno, protože ráno dělá den. Je přece mnohem důležitější, aby většina z nás měla dobrý start dne na úkor pozdějšího světla večer. Potřebujeme nějak fungovat ve škole a v práci nejen v létě, ale po celý rok, kdy by celoroční letní čas škodil.

Argumenty, že při zavedení středoevropského času bude v létě vidět už ve 4h ráno, mi přijdou liché. To mi snad chcete tvrdit, že doma nemáte žaluzie či závěsy a pravidelně je nepoužíváte pro zakrývání oken, abyste si mohli dopřát kvalitní spánek ve tmě? Navíc i když je letní čas, tak je stejně vidět jen o hodinu později, kdy mnozí lidé stejně ještě spí, protože ne všichni začínají ranní směnu v 6h ráno, takže tak či tak musí mnozí i při letním čase řešit tentýž problém s přebytečným světlem v době, kdy ještě chtějí spát.

Dalším častým argumentem je, že lidé mohou více času trávit venku a mohou si dopřát fyzickou aktivitu i ve večerních hodinách. To vážně všichni večer sportují nebo chtějí sportovat? Silně o tom pochybuji. Pokud by to totiž byla pravda, tak by 60% Čechů netrpělo nadváhou, nemyslíte? Navíc ani pro tělo není žádoucí vystavit se v pozdních večerních hodinách ani světlu, ani nadměrné fyzické aktivitě, protože to akorát oddálí pocit únavy a prohloubí problémy s usínáním.

Takže upřímně nevím, proč se nad tím stále tak polemizuje a proč už dávno tento pseudoproblém nebyl vyřešený jednou a provždy. Přirozený v souladu s naší zeměpisnou polohou je standardní středoevropský čas, chybně označovaný jako zimní, zatímco letní byl uměle vytvořený, tak ten by se měl logicky zrušit. Ale chápu, že pro mnohé by to bylo nespravedlivé, takže já bych zvolila formu referenda, ať rozhodne lid.

Změny času a naše vnitřní hodiny [online]. Publikováno v časopise 10/2020. © dTest, o.p.s. Dostupné z:https://www.dtest.cz/clanek-8337/zmeny-casu-a-nase-vnitrni-hodiny

LUŽNÁ, Vendula. Proč ani letos nebyla změna času naposledy? [online]. Aktual. 30. 10. 2023. © 2016 - 2025 Vědavýzkum.cz. ISSN 2533-4522. Dostupné z: https://www.vedavyzkum.cz/veda/z-domova/proc-ani-letos-nebyla-zmena-casu-naposledy

Více než 60 procent Čechů má nadváhu, trpí jí až čtvrtina dětí. Obezita způsobuje závažné zdravotní komplikace [online; tisková zpráva]. Aktual. 4. 3. 2024. Státní zdravotní ústav. Dostupné z: https://szu.gov.cz/aktuality/vice-nez-60-procent-cechu-ma-nadvahu-trpi-ji-az-ctvrtina-deti-obezita-zpusobuje-zavazne-zdravotni-komplikace/