Článek
Jako člověk, který se v energetice pohybuje desítky let, jsem zvyklý na krizové scénáře. Ale zpráva o vyšetřování blackoutu ze 4. července, kterou ČEPS nyní zveřejnil, je jako číst thriller. A bohužel, jeho zápletka odhaluje něco, o čem se v kuloárech bojíme mluvit nahlas.
Pojďme si ten příběh odvyprávět tak, jak se skutečně stal. Bez technické hantýrky, ale s krutou upřímností.
11:51:08 – Výstřel ze startovní pistole
Všechno začalo technickou „banalitou“. Mezi Výškovem a Hradcem v Ústeckém kraji praskla tahová spojka na lince 400 kV (V411). Spadl drát. Byla to skrytá vada z opravy v prosinci 2024, kterou nikdo nemohl vidět.
Kdyby to skončilo tady, nic by se nestalo. Naše sítě jsou stavěné na princip N-1. Vypadne jedna věc, zbytek to podrží. A přesně to se stalo – vteřinu po pádu drátu soustava držela. Jenže pak si s námi osud začal hrát kostky.
Minuta hrůzy: Když statistika selže
Pravděpodobnost toho, co následovalo, je 1 ku 3 milionům. Během necelých dvou minut po pádu linky se stalo něco, co by žádný model nepředpověděl. V severozápadních Čechách, oblasti hladové po energii, začaly padat elektrárny jako domino.
Na bloku 6 v Ledvicích selhalo relé a vypadl kotel. Elektrárna Počerady zareagovala na záchvěv sítě a její bloky přešly do ostrovního režimu. Najednou v regionu chybělo 470 MW výkonu.
Představte si to fyzikálně: Máte prasklou hlavní trubku (linka V411), kterou tam teklo 1 200 MW. A zároveň vám vyschnou místní studny (elektrárny). Voda – elektřina – si ale cestu najde. Vrhla se na jedinou zbývající cestu: linku V208 spojující Milín a Čechy Střed.
Ta linka okamžitě začala „svítit“. Přetížení vyskočilo na 150 %. V tu chvíli už neřešíte stabilitu sítě. Řešíte, že se vám vodiče roztaví, prověsí a v hustě obydlené části Prahy někoho zabijí nebo zapálí domy.
Záhada bloku 6: Jak nás zradilo relé za pár korun a „fantomová“ elektřina
Musíme se na chvíli zastavit u klíčového momentu, který celou situaci dramaticky zhoršil. Je to dokonalá ukázka toho, jak v komplexním systému může selhání součástky o velikosti krabičky od sirek ohrozit energetiku celého státu.
V 11:51:46, tedy chvíli po pádu drátu, dostal blok 6 v Ledvicích smrtící úder. Nebyl to blesk z čistého nebe, ale selhání obyčejného relé. Tato drobná součástka měla otevřít ventil pro vstřikování vody, která chladí páru. Protože relé nesepnulo, ventil se neotevřel. Teplota páry vyletěla do kritických hodnot a automatická ochrana okamžitě – a správně – odstavila kotel, aby nedošlo k havárii.
A tady začíná ten pravý thriller.
Když vám v autě dojde benzín, motor ještě chvíli běží setrvačností. Přesně to se stalo v Ledvicích. Kotel sice zhasl, ale v systému byla ještě naakumulovaná zbytková pára. Turbína se točila dál a generátor ještě téměř minutu dodával do sítě energii, i když už „umíral“.
V 11:52:45 došla pára definitivně. Výkon spadl na nulu. Za normálních okolností by zafungovala tzv. zpětná wattová ochrana – ta má poznat, že generátor nevyrábí, ale naopak by si začal brát proud ze sítě (fungoval by jako motor), a okamžitě by ho odpojila ("vykopla" jistič).
Jenže síť v tu chvíli nebyla normální. Kvůli pádu linky V411 se celá soustava kymácela, napětí a proudy oscilovaly. Tyto zákmity zmátly ochranu generátoru natolik, že nevyhodnotila situaci jako důvod k odpojení.
Výsledek? Elektrárenský „duch“.
Generátorový vypínač zůstal zapnutý.
- Fyzická realita: Blok stojí, nevyrábí nic, je to mrtvá váha.
- Digitální realita na dispečinku: Na obrazovkách v Praze svítila kontrolka „PŘIPOJENO“. Systém hlásil, že vypínač je sepnutý.
Dispečerský systém (TRIS) byl naprogramovaný na logiku: „Pokud je vypínač nahoře, zdroj jede.“ Nenapadlo ho zkontrolovat, že ačkoliv je vypínač nahoře, na „budíku“ výkonu je nula. Dispečeři tak v kritických minutách počítali s výkonem cca 290 MW, který už fyzicky neexistoval. Byla to neviditelná díra v trupu lodi, kterou nikdo nehlásil, dokud do ní nezačala téct voda.
Digitální slepota za stamiliony
Tento moment v Ledvicích mě jako ředitele Czech Green Finance Institute děsí. Dispečeři měli na reakci necelých 7 minut. Sedm minut na to, aby zachránili republiku před totálním blackoutem. Jenže letěli naslepo.
Tohle je přesná metafora pro stav digitalizace české energetiky. Utrácíme miliardy za „smart gridy“, ale ve skutečnosti stavíme digitální muzea. Podívejte se na projekt Energetického datového centra (EDC). Má to být mozek nové energetiky. Realita? Systém sice sbírá 15minutová data, ale často je reportuje jednou denně.
To není řízení sítě v 21. století. To je digitální archeologie. V době, kdy váš chytrý vysavač posílá data do cloudu v reálném čase, my řídíme kritickou infrastrukturu na základě toho, jestli je páčka nahoře nebo dole, místo abychom viděli reálný tok dat. 4. července nás tato „slepota“ málem stála celou soustavu.
Sophiina volba a záchrana plynem
V čase 11:59:44 udělali dispečeři jedinou možnou věc. „Amputovali“ přetíženou část, aby zachránili pacienta. Manuálně vypnuli linku V208. Vznikl energetický ostrov, který se během sekundy zhroutil do tmy. Praha a čtyři kraje zhasly.
Ale příběh má i světlou stránku, která je důležitá pro každého investora, kterého v Czech Green Finance Institutepotkávám. Obnova.
Zatímco lidé v Praze nadávali na nefungující tramvaje, dispečeři jeli podle scénáře „Black Start“. A víte, co nás nakonec zachránilo a umožnilo stabilizovat síť, abychom mohli všechny připojit zpět?
Byl to plyn.
Konkrétně paroplynová elektrárna Počerady (EPC2). Dispečeři dali ve 14:20 pokyn k jejímu najetí. Právě tento flexibilní, řiditelný zdroj dodal potřebný výkon tam, kde chyběl, a umožnil odlehčit přetížené linky. Do 17:35 svítili všichni.
Co si z toho odnést? (Můj expertní pohled)
Jako Šimon Barczi vám k tomu řeknu tři věci, které v oficiální zprávě nenajdete takto napřímo:
- Staré standardy jsou mrtvé. Soustava splňovala bezpečnostní kritérium N-1. Přesto zkolabovala. V době klimatických změn a energetické tranzice už staré poučky nestačí.
- Plyn a flexibilita jsou nutnost. Kdo tvrdí, že můžeme všechno vypnout a spoléhat jen na slunce a vítr, ať se podívá na grafy ze 4. července. Bez rychlého najetí plynovky bychom tu tmu měli mnohem déle. Pro udržitelnou taxonomii je to jasný vzkaz: Flexibilita je královna.
- Musíme přestat digitalizovat papír. Potřebujeme systémy, které vidí realitu v milisekundách. Ne drahá „řešení“, která nám řeknou, co se stalo včera.
Výpadek 4. července nebyl selháním lidí. Dispečeři byli hrdinové okamžiku. Bylo to selhání naší představy, že můžeme řídit energetiku budoucnosti technologiemi minulosti. Je čas to změnit.
Tento článek vychází z detailní analýzy oficiálních dokumentů zveřejněných provozovatelem přenosové soustavy (ČEPS, a.s.) a expertního posouzení Czech Green Finance Institute. Pro hlubší pochopení technických detailů doporučujeme prostudovat následující materiály:
- Závěrečná technická zpráva: Rozbor závažné provozní a poruchové události (PaPU) v ČR: Výpadek vedení V411 a následné bezproudí v části soustavy (ČEPS, a.s., 2025).
- Oficiální vyjádření: Tisková zpráva k výsledkům vyšetřování výpadku 4. 7. 2025: Důvodem byl souběh vzájemně nesouvisejících událostí (ČEPS, a.s., 19. 12. 2025).
- Technické detaily a Q&A: FAQ k výsledkům vyšetřování výpadku (ČEPS, a.s.).
- Implementační plán: Příloha č. 2: Soubor opatření posilujících odolnost soustavy (ČEPS, a.s.).
- Validace: Factual Report (ENTSO-E), potvrzující plnění kritéria N-1 před incidentem
