Evropská zpráva o českém blackoutu říká přesný opak toho, co tvrdí úřady

Nejdřív fakta, ať je to fér: závěrečnou zprávu o blackoutu ze 4. července 2025 vydal ENTSO-E sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav. Nezávislý expertní panel, osmnáct lidí z celé Evropy, v čele stál záměrně expert z nezasažené země (Litva), aby nikdo nemohl říct, že si to Češi napsali sami. Rok práce. 122 stran.

A teď to datum. Zpráva vyšla v pátek 26. června 2026. To nebyl obyčejný pátek. To byl den, kdy se letos  výjimečně dřív než jindy  rozdávalo vysvědčení. Poslední školní den. Den, kdy celá republika řeší jedničky, dvojky a balení kufrů, a poslední, co ji zajímá, je 122stránkový technický dokument v angličtině.

Nechceme nikoho z ničeho obviňovat. Ale jestli si někdo myslel, že tahle zpráva v prázdninovém shonu tiše zapadne  tak nás asi nezná.

My v CGFI jsme byli, přiznáváme, taky spíš v letním režimu. Píšeme tohle z našeho západu Čech, kde právě dozněl festival ve Varech  jeden z mála týdnů v roce, kdy se u nás něco děje a zbytek republiky se aspoň na chvíli dívá tímhle směrem. Jenže pak jsme vystřízlivěli a tu zprávu otevřeli. A prázdninová nálada skončila.

Protože tady je to hlavní.

Před půl rokem jsme zveřejnili vlastní analýzu toho výpadku. Napsali jsme, že nás od totálního blackoutu dělilo osm minut a kus štěstí. Že řídíme kritickou infrastrukturu naslepo. Část kolegů z branže nám tehdy naznačila, že přeháníme. Že „digitální slepota“ je moc silné slovo.

Evropská zpráva nám teď dala za pravdu do posledního puntíku.

Náš tým se těmi 122 stranami prokousal a vytáhl jednu jedinou větu, kterou byste si měli zapamatovat:

Osmnáct evropských expertů rok zkoumalo výpadek a nedokázalo zjistit, kam se během kolapsu ztratilo 151 megawattů výkonu  protože k tomu neexistují dostatečná data.

Sto padesát jedna megawattů. Zhruba tolik, kolik spotřebuje stotisícové město. Zmizelo z bilance  a nejde dohledat kam.

Úřady navenek říkají: nešťastný souběh náhod, pravidla byla dodržena, systém se vzpamatoval, vše je v pořádku. My čteme tu samou zprávu jinak: byla to ukázka, jak děravá je datová páteř naší energetiky. A ne, tohle není detail. Je to diagnóza celého sektoru.

Kostra příběhu z prosince sedí přesně. Linka V411 mezi Hradcem a Výškovem spadla v 11:51:08 kvůli prasklé tahové spojce. Vedlo přes ni v tu chvíli 1 200 MW, tedy 76,8 % kapacity. Soustava splňovala kritérium N-1  výpadek jedné linky měla ustát. A vteřinu po pádu ho i ustála.

Pak přišly ty dvě minuty, kdy statistika selhala. Během osmi minut soustava přišla o 2 300 MW zátěže  přesně 28 % veškeré spotřeby v regulační oblasti ČEPS. Praha a čtyři kraje zhasly. Světlo se vrátilo všem až v 17:35.

Evropská škála to řadí jako incident stupně 2. Pro srovnání: velký španělsko-portugalský blackout z dubna 2025 byl stupeň 3. My jsme byli o vlásek od stejné kategorie.

Takže ne, nepřeháněli jsme. Řekli jsme vám to. Ale to podstatné teprve přijde.

První věc, u které se člověk zarazí. Ta prasklá spojka byla skrytá vada z opravy provedené v prosinci 2024. To jsme psali. Co jsme nevěděli: expertní panel zjistil, že spojka byla nedostatečně dotažená v hliníkové části vodiče, lano povolilo a drát spadl.

A teď ta klíčová věta ze zprávy: panel nebyl schopen určit, proč ta oprava dopadla nedostatečným dotažením. Nedohledatelné. Rok zkoumání, a nikdo neví, jak se stalo, že se na páteřní lince republiky nedotáhla spojka. Doporučení číslo 1 proto zní: posílit kontrolu kvality prací na přenosové síti.

Přeloženo z úřední řeči: nemáme pořádnou kontrolu nad tím, jak se opravuje páteř naší energetiky. A když se to pokazí, nedopátráme se ani zpětně, jak.

V prosinci jsme psali o tom, jak blok 6 v Ledvicích shodilo selhání obyčejného relé. Někteří to brali jako beletrii. Zpráva to potvrzuje do detailu: blok 6 (292 MW) přišel o výkon kvůli výpadku kotle z vysoké teploty páry. Příčina? Zaseknutý obtokový ventil turbíny, který zaseklo vadné relé na jeho servomotoru.

Součástka o velikosti krabičky od sirek na začátku dominového efektu, který skoro položil republiku. Fyzika je neúprosná: 292 MW zmizelo, přetížení se přelilo na linku V208, ta vyskočila na 142,9 % a začala doslova hořet. Při finálním kolapsu se celý odříznutý ostrov zhroutil během 780 milisekund.

To je fyzika. S tou se nedá smlouvat. Ale teď přijde část, kde už nejde o fyziku, ale o nás.

Vraťme se k té jedné větě. Během kolapsu vznikla v soustavě odchylka 151 MW ve směru výpadku výroby. Zjednodušeně: sto padesát jedna megawattů, které v bilanci chybí  a nikdo neví proč.

Expertní panel k tomu píše, že je vysoce pravděpodobné, že šlo o ztrátu nějakého neidentifikovaného zdroje, ale nemá dost dat, aby to potvrdil. Proto vzniklo doporučení napravit správu vyšetřovacích dat napříč soustavou, distributory a výrobci.

Zastavte se u toho na vteřinu. Osmnáct nejlepších evropských expertů. Rok práce. Přístup ke všem systémům ČEPS, distributorů i elektráren. A výsledek zní: promiňte, kam se ztratilo 151 megawattů, vám neřekneme  ta data prostě nikde nejsou.

„V jakémkoli vyspělém digitálním systému je rekonstrukce události ex post rutina  máte logy, časové řady, auditní stopu. Tady rok práce osmnácti expertů skončil u toho, že 151 MW zkrátka není z čeho dohledat. To není chyba vyšetřovatelů. To je selhání architektury.“  Tomáš Barczi, AI Methodology Lead ve Škoda Auto a Microsoft MVP, spolupracující s CGFI

Tohle je přesně to, co jsme v prosinci nazvali digitální slepotou  jen ještě horší. Nejenže dispečeři neviděli realitu v reálném čase. My si tu realitu nedokážeme rekonstruovat ani rok poté.

A tady je nejtvrdší kus celé zprávy  a paradoxně ten nejnadějnější, protože ukazuje, kde přesně je páka.

Když dispečeři manuálně vypnuli přetíženou linku V208, udělali to na základě výpočtu, který jim řekl, že to nebude mít další následky. Jenže mělo. Vypnutí přetížilo přípojnicovou spojku v Krasíkově nad mez ochrany, ta vypadla a ostrov se zhroutil.

Zpráva ale zpětně zjistila něco zásadního: pravidelný N-1 report z 11:55 správně ukazoval, že vypnutí V208 spojku v Krasíkově přetíží nad limit. Ta informace tam byla. Ležela v systému. Jen  slovy zprávy  nebyla v daném okamžiku zaznamenána.

Informace existovala. Jen ji v těch osmi minutách chaosu nikdo neviděl.

Systém to spočítal správně. Data existovala. Ale mezi desítkami dalších čísel na obrazovce tu jednu kritickou nikdo nezachytil. Proto zpráva doporučuje vybavit dispečery nástroji, které v reálném čase vizualizují riziko kaskády  a začít vůbec ukládat data z online N-1 výpočtů. Ano, čtete správně. Doporučení roku 2026 zní, že bychom ta data měli ukládat.

To není technologie 21. století. To je digitální archeologie.

Teď se dostávám k tomu, proč o tom píše institut zaměřený na finance a data, a ne jen elektrikáři. Protože ten blackout je jen špička ledovce. Ten skutečný problém se jmenuje EDC  a týká se přímo vás.

Uzavřené systémy, které nevidí realitu a nesdílejí data, se v české energetice netáhnou jen nahoře na přenosové soustavě. Táhnou se celým sektorem, až k vaší domácí zásuvce.

Vezměte si Elektroenergetické datové centrum (EDC). Má to být mozek nové, sdílené energetiky  místo, kde se potkávají data o výrobě a spotřebě, aby fungovaly komunitní zdroje, sdílení elektřiny mezi sousedy, chytré optimalizace. V CGFI jsme s EDC strávili měsíce datové i právní analýzy. A narazili jsme na zeď.

Ptali jsme se regulátora, jestli někdo prověřil, že EDC je v souladu s evropskými pravidly pro ochranu a sdílení dat. Odpověď, kterou máme písemně: papírově to nikdo neřešil. Žádná taková analýza nikdy nevznikla.

A samotné EDC nám  rovněž písemně  potvrdilo tři věci:

Uzavřený systém, který sbírá patnáctiminutová data, ale reportuje je klidně jednou denně. Žádné otevřené rozhraní. A regulátor, který ho pustil do provozu, aniž si na papír sepsal, jestli vůbec sedí s evropským právem.

„V bankovnictví je dnes standardem, že klient může svá data s jednorázovým souhlasem sdílet s aplikací třetí strany. Je to bezpečné, auditovatelné a odvolatelné. Že totéž není samozřejmostí u vlastních dat o spotřebě elektřiny, je v roce 2026 těžko obhajitelné.“  Renáta Outlá, expertka na bankovnictví a digitální identitu, CGFI

Vidíte ten vzorec? Nahoře na přenosce nedokážeme najít 151 MW, protože data nikde nejsou. Dole na trhu s daty se k vlastním datům schválně nesmíte dostat. Je to jedna a ta samá filozofie: data jsou moc, tak si je zavřeme. A úřady u obojího tvrdí, že je vše v pořádku.

Tady buďme přesní, protože se snadno sklouzne k laciné konspiraci. Nejde o žádné spiknutí zlých lidí v tmavé místnosti. Je to horší  je to struktura.

Uzavřený systém vytváří uzavřený trh. Kdo ovládá jediné rozhraní, ovládá všechny, kdo se přes něj musí napojit. Když je přístup odsunutý o dva roky, chrání to ty, kdo tam už jsou, před konkurencí. Když regulovaný monopol staví vlastní výpočetní vrstvu místo toho, aby otevřel data a nechal trh, ať si nástroje postaví sám, platí tu druhou stavbu z regulovaného poplatku úplně každý z nás  máte to v ceně elektřiny.

A do toho česká klasika veřejných IT zakázek: uzavřené formáty, jediný možný dodavatel, specifikace ušitá na míru tomu, kdo tam už sedí.

„Vendor lock-in není náhoda, je to výsledek špatně napsaného zadání. Stát se dobrovolně přiváže k jednomu dodavateli a pak roky platí za to, že z té klece nemůže ven. Evropská pravidla přitom otevřenost dat čím dál víc vyžadují  Praha to zatím spíš přečkává, než plní.“  Jan Metelka, senior advokát, spolupracující s CGFI

To všechno dohromady nedělá zlý úmysl. Dělá to prostředí, kde se nevyplácí otevírat data a vyplácí se je držet zavřená. A dokud to prostředí nezměníme, budeme si každých pár let opakovat 4. červenec.

Jedna světlá věc, protože příběh ji má. Když se soustava zvedala z popela a přetížené linky nešly zatížit, dispečeři dali pokyn k najetí paroplynové elektrárny Počerady 2. První plynová turbína naběhla v 15:18 a dodala flexibilní, řiditelný výkon přesně tam, kde chyběl. Právě to umožnilo připojit všechny zpět.

Bez rychlého, řiditelného zdroje bychom tu tmu měli podstatně déle. Pro každého, kdo tvrdí, že stačí slunce a vítr a všechno ostatní vypnout  podívejte se na 4. července. Flexibilita je královna.

A tři věci, které v oficiální zprávě takhle napřímo nenajdete:

1. Staré poučky drží na papíře, a stejně zhasneme. Soustava splňovala N-1. Všechno „podle předpisů“. A přesto se to složilo. Bezpečnost dnes není jen měď a ocel  je to schopnost systému vidět sám sebe v reálném čase.

2. Data nejsou luxus, jsou to samotná bezpečnost sítě. Když osmnáct expertů nedokáže najít 151 megawattů, protože „nejsou data“, je to selhání architektury. Vizualizace rizika pro dispečery a ukládání výpočtů nejsou IT rozpočtová položka. Jsou to opatření, která příště rozhodnou o tom, jestli Praha zhasne.

3. Otevřete rozhraní. Nahoře i dole. Ať mluvíme o dispečerských nástrojích na přenosce, nebo o veřejném přístupu k datům na EDC pro obyčejného člověka  je to jeden a ten samý princip. Kdo vidí data, ten řídí. Kdo je zavírá, řídí naslepo a druhé nechává slepé taky.

Výpadek 4. července nebyl selháním lidí. Dispečeři byli hrdinové okamžiku  s osmi minutami a bez nástrojů, které měli mít, odvedli maximum. Bylo to selhání naší představy, že se dá řídit energetika budoucnosti technologiemi a myšlením minulosti.

A hlavně: byla to obžaloba kultury, která data raději zavírá, než sdílí, a pak tvrdí, že je vše v pořádku. Odolná a konkurenceschopná Evropa se takhle nepostaví. Postaví ji lidé a organizace, kteří status quo bourají  ne ti, kdo ho udržují, protože jim vyhovuje. To není otázka jednoho relé nebo jedné linky. Je to nutná změna myšlení. A přesně o ni nám v CGFI jde.

Co s tím teď? Jestli vám dává smysl, že bychom měli vidět, co se děje ve vlastní síti  a mít přístup k vlastním datům o spotřebě  sdílejte tenhle text dál. Klidně ho pošlete svému zastupiteli nebo poslanci; tahle debata patří na stůl, ne do zprávy vydané v den vysvědčení. A jestli chcete sledovat, kam se naše práce na otevřenosti energetických dat posune dál, sledujte Czech Green Finance Institute. Příště už totiž nemusíme mít po ruce plynovku a osm minut štěstí.

Analýza vychází ze Závěrečné zprávy expertního panelu ENTSO-E „Grid Incident in Czech Republic on 4 July 2025“ (26. 6. 2026) a navazuje na předchozí text CGFI z prosince 2025. Všechna technická čísla pocházejí z oficiální zprávy; jejich interpretace je expertním názorem CGFI.