20 let od italské olympiády 2006: Mělo Slovensko tehdy na zlatou medaili?

Slovenským hokejistům zjevně Itálie svědčí. Výborný výkon proti Finsku jistě hokejovým fanouškům vyčaroval úsměv na tváři. Mně osobně to vrátilo nostalgii do roku 2006, kdy takhle naši bratři z pod Tater ničili jednoho favorita za druhým. Dneska je sice jiná doba a jiný systém turnaje, ovšem jak Turín, tak Milán zastihl Slováky ve výborné formě. A stejně jako onehdy před dvaceti lety výborně hrající Slováci skolili v prvním zápase jednoho z favoritů turnaje.

Proto chci dnes začít první z dvou článků ohledně hokeje na ZOH a právě hokej z olympiády 2006 bude takovým úvodním buly. A našich bratrů se tento článek bude týkat významně, na rozdíl od ostatních týmů, které se hokejového turnaje zúčastnily. Proč? To se dozvíte v následujících odstavcích. Tak se pohodlně usaďte a vzpomeňme spolu na turínskou olympiádu, ze které si naši hokejisté odvezli bronzové medaile.

Tehdejší systém turnaje byl výrazně odlišný oproti dnešnímu systému. Oproti olympiádě v Salt Lake City se nehrály kvalifikační skupiny a turnaje se zúčastnilo dvanáct týmů tak, jak známe doteď. Nicméně týmy byly rozděleny do dvou šestičlenných skupin, z nichž první čtyři postupovaly do čtvrtfinále a narazily na sebe tak, jako známe například z mistrovství světa hráčů do 20 let.

Ve skupině A byl kromě našeho výběru také výběr Finska, Kanady, Německa, Švýcarska a domácí Itálie. A že to byla ekipa hvězd! Když se vám v jedné skupině sejdou na ledě persony typu Jaromír Jágr, Teemu Selänne, bratři Koivuové či legendární kanadští zabijáci Jarome Iginla, Vincent Lecavalier nebo Joe Thornton, je o zábavu postaráno. Skupinu tehdy vyhráli Finové, když neztratili ani bod, překvapivě druzí skončili Švýcaři, třetí Kanada, my jsme díky upachtěným výhrám s Němci a Italy brali čtvrté místo.

Skupina B ovšem byla neméně kvalitní. Rusko v čele s nastupujícími hvězdami Malkinem či Ovečkinem patřilo mezi hlavní favority turnaje. Švédové s legendárním Matsem Sundinem, dvojčaty Sedinovými nebo hvězdnou kolonií z Detroitu také cílili vysoko. Američané takovou hrůzu nenaháněli, ovšem jména Mika Modana nebo Chrise Cheliose budila respekt. Kazaši s Lotyši potvrdili pověst nepříjemně kousajících outsiderů. A pak zde byli Slováci. Tým, který naprosto zbortil všechny mýty a očekávání.

V olympijské sezoně 2005/06 zasáhlo do dění v NHL 32 slovenských hokejistů. A že to byly jména! 18 z nich pak tvořilo olympijskou soupisku, dále byli doplnění o Bartečka s Križanem ze švédské ligy, Štrbáka s Kapušem z ruské ligy a extraligovou stopu v olympijském výběru nechal brankář Ján Lašák. A zbytek soupisky? Naháněl hrůzu. V obraně řádili obr Zdeno Chára, ofenzivní bek Lubomír Višňovský či talentovaný Andrej Meszároš. V útoku pak znechucovali soupeřovu obranu Marián Gáborík, Marián Hossa, Miroslav Šatan, Jozef Stümpel nebo Peter Bondra. Kapitánem týmu byl již zesnulý Pavol Demitra.

Nutno říct, že kvůli zranění zůstali doma Michal Handzuš nebo Ladislav Nagy. Kariéru kvůli pochroumanému rameni přerušil i další skvělý hokejista Žigmund Pálffy. Nicméně ani to Slováky nezastavilo.

V prvním utkání porazili Rusko 5:3 zejména díky fantastickému Mariánu Gáboríkovi, který dvakrát ukázal záda ruským obráncům a rozhodl o výhře. V zápase proti Lotyšsku pak zatížili konto legendárního brankáře Arturse Irbeho šesti brankami. A další zápasy? USA porazili 2:1, po boji pak porazili nepříjemné Kazachy 2:1 a svou spanilou jízdu potvrdili i v zápase proti Švédsku, kdy vyhráli 3:0. Výsledek? 10 bodů ve skupině (za výhru se dávaly dva body), skóre 18:8 a zámořskými experty byli Slováci pokládáni za nejlepší tým na turnaji.

Ve čtvrtfinále pak čekal na rozjetý tým český výběr, který nepředváděl dobré výkony a měl problémy s rychlostí soupeřů. Pro Slováky jsme neměli být těžkou překážkou.

Jenže Slováci potvrdili, že v zápasech proti Česku se jim i přes dobrou formu povětšinou nedaří. Je zkrátka na ně větší tlak, je to jako když Rakušané hrají jakýkoli zápas proti Německu, kdy zkrátka je vidět respekt vůči „staršímu bratrovi“. Ačkoli Slováci v historii zvládli například boj o 3. místo v roce 2003 nebo semifinále MS v roce 2012, tady i přes výborné výkony skončili hned v prvním kole.

A důvod? Slováci upustili od své nápadité útočné hry. Přizpůsobili se české hře a tím prakticky umetli cestu našim do semifinále. Nevyužili ani jednu ze sedmi přesilovek, naopak, díky Šatanově chybě na modré inkasovali během vlastní přesilovky z Ručinského hokejky. Naši navíc Slováky přestříleli a kromě pár závarů před Hniličkou a jedné Hossovy střely do tyče naši bratři nic kloudného nevymysleli.

Kouč Alois Hadamczik takticky přechytračil svého oponenta Františka Hossu. A kromě výpadku se Švédy pak naši přehráli i Rusy a odvezli si zaslouženou bronzovou medaili. Slováci skončili „až“ na pátém místě a mohli toto brát jako zklamání. I bez právě Handzuše, Nagyho, Radivojeviče, Cibáka, Kolníka nebo Pálffyho předváděli famózní výkony. A je pěkné, když za celý turnaj prohrajete „jen“ jednou. Když je to ale hned v úvodu vyřazovací fáze, je to spíš k pláči.

Odpověď je jednoduchá: Ano, rozhodně mělo. Slováci měli tehdy nejlepší tým ve své historii. Hráči jako Šatan, Stümpel nebo Demitra byli na vrcholu svých kariér. Navíc tým perfektně vyvažovali veteráni jako Peter Bondra či mladší hráči jako Gáborík, Meszároš nebo Surový. Tým byl namixovaný fantasticky a troufám si říct, že to byl nejlepší výběr v historii samostatné slovenské reprezentace.

Dneska nemá cenu spekulovat, jak se neslo v kuloárech, že Švédové vypustili poslední utkání, aby pošetřili síly na čtvrtfinále. Prohra 3:0 už zůstane zapsána v historii. A troufám si říci, že Slováci by Švédy na téže olympiádě porazili znovu. Navzdory tomu, jak nabitý kádr Švédové onehdy měli. A totéž si myslím i o případném zápasu s Finskem. Vzhledem k neúspěšným olympiádám v Naganu 1998 a Salt Lake City 2002 byl toto pořádný skok nahoru. A potvrdilo to jen vzestupnou trajektorii, na které se slovenský hokej od titulu v roce 2002 nacházel

Olympijský hokejový turnaj z roku 2006 zůstane navždy jednou z největších bolístek slovenské hokejové historie. A to ještě tehdy bratia netušili, že o čtyři roky později jejich zklamání bude ještě o to vyšší než v Turíně. Ale o tom příště.

Brankáři

#25 Ján Lašák (Pardubice/Česko)

#37 Peter Budaj (Colorado Avalanche/NHL)

#60 Karol Križan (MODO Hockey/Švédsko)

Obránci

#3 Zdeno Chára (Ottawa Senators/NHL)

#6 Radoslav Suchý (Columbus Blue Jackets/NHL)

#7 Martin Štrbák (CSKA Moskva/Rusko)

#14 Andrej Meszároš (Ottawa Senators/NHL)

#17 Lubomír Višňovský (Los Angeles Kings/NHL)

#29 Ivan Majeský (Washington Capitals/NHL)

#68 Milan Jurčina (Boston Bruins/NHL)

Útočníci

#10 Marián Gáborík (Minnesota Wild/NHL)

#12 Peter Bondra (Atlanta Thrashers/NHL)

#15 Jozef Stümpel (Florida Panthers/NHL)

#18 Miroslav Šatan (New York Islanders/NHL)

#20 Richard Zedník (Montreal Canadiens/NHL)

#22 Richard Kapuš (Metallurg Novokuznetsk/Rusko)

#23 Luboš Bartečko (Luleå HF/Švédsko)

#28 Ronald Petrovický (Atlanta Thrashers/NHL)

#38 Pavol Demitra (Los Angeles Kings/NHL); †7. 9. 2011 ve věku 36 let

#40 Marek Svatoš (Colorado Avalanche/NHL); †4. 11. 2016 ve věku 34 let

#43 Tomáš Surový (Pittsburgh Penguins/NHL)

#81 Marián Hossa (Atlanta Thrashers/NHL)

#91 Marcel Hossa (New York Rangers/NHL)

IHLC Results – 🇨🇿 Czechia 3-1 Slovakia 🇸🇰 – 22 Feb 2006 – International Hockey Lineal Championship

Seznam slovenských hráčů v NHL v sezóně 2005/2006 – Wikipedie

statistiky hokejového turnaje ze ZOH 2006

Slovenský olympijský sen - Turín 2006

Turín 2006 - Prvýkrát v plnej sile

Lední hokej na Zimních olympijských hrách 2006 – turnaj muži – Wikipedie