Článek
4:36 je nové six seven. To nehlásí jen transparenty na ulicích, ale zatímco populární brainrot hláška se promítla do slovníku lidí na celém světě, v České republice je 4:36 nyní oficiálně symbol odporu a spojení proti nedemokratickým zákonům. V Praze lidé zaplnili spodní část Václavského náměstí, v Brně bylo na deset tisíc lidí, v Ostravě se lidé pomalu ani nevešli na náměstí. Takový odpor vyvolala křížová výprava vlády proti České televizi a Českému rozhlasu. Na rozdíl od Slováků, kde si Robert Fico mohl měnit trestní zákon nebo zákon o veřejnoprávních médiích bez většího odporu, Česká republika vyslala vládě jasný signál, že má dát od médií ruce pryč.
Na druhou stranu bychom neměli zapomínat, že hrdinové tohoto boje za nezávislost ČT a ČRo nejsou primárně jen na ulici, ale především na Kavčích horách. A to jsou zaměstnanci obou veřejnoprávních médií. Klobouk dolů především před Danielem Stachem, jehož reportérská hvězda nyní vystřelila do jiné galaxie. Tento moderátor nejen, že je popularizátor vědy, ale on se stal hlavní tváří tohoto odporu mezi zaměstnanci a inspiroval další kolegy, aby se za ČT a ČRo postavili. Stávka České televize a Českého rozhlasu i desetitisíce lidí nás vrátila někde na přelom tisíciletí, kdy vypukly obří demonstrace během krize v České televizi.
Právě lidé jako Daniel Stach, Robert Záruba, Michal Kubal a další inspirovali i společnost, aby vyšla do ulic a vyjádřila veřejnoprávním médiím podporu. A jak jinak, ve většině měst se lidé začali scházet v symbolických 4:36. Ačkoli ještě oficiálně nemůžeme říct, že by tohle vládu zastavilo od prosazení této zrůdnosti, občanský odpor a stávku zaměstnanců České televize a rozhlasu nemůže přejít jen tak. A ví to i premiér Andrej Babiš. Muž, který svou politickou kariéru postavil vyloženě na průzkumech veřejného mínění, si teď skrz svou hamižnost a mocichtivost namaloval terč na záda. A ti, jenž se proti tomuto zákonu postavili, mu na záda nyní vystříleli celou flotilu šípů.
Vláda v čele s Babišem se úplně odbrzdila a ačkoli neustále tvrdí, jak plní programové prohlášení, tak je škoda, že s podobnou vehemencí se tak nezajímá o hypotéky, rostoucí schodek ve státním rozpočtu nebo zvyšující ceny energií. Vláda změnou zákona o financování veřejnoprávních médií a způsobem, jakým ho chtěla protlačit, totiž jednoznačně ukázala, že ji nejde o kontrolu financí. A ani o to, aby lidé platili méně, což je už z principu nesmysl. Ne, vládě totiž veřejnoprávní média nejsou po chuti, což můžeme vidět i z prohlášení extremistů typů Okamura či Rajchl, kteří by nejraději Českou televizi i Český rozhlas zrušili.
U Tomia Okamury je potom komické, když řekne, že proč by si měl platit za něco, co neslouží jeho zájmům a zájmům jeho země. Když bych chtěl být úplný hnidopich, tak zaprvé, nerozumím tomu, jak by česká veřejnoprávní média měla sloužit Japonsku. A zadruhé, Okamura, Rajchl a další ukázali, že jsou natolik intelektuálně vyprahlí, že neskrytě tvrdili, jak jim jde i o posílení kontroly obsahu. A zatřetí, ptám se Okamurovou logikou, proč bychom si měli z našich daní platit xenofoba a rasistu, jehož hnutí vysosalo na příspěvcích stovky milionů korun od státu? Osobně můžu říct, že někoho takového si taky platit nechci. Okamura neslouží zájmům České republiky, neslouží mým zájmům a Česká televize jen za minulý rok oslovila skoro devět milionů lidí starších čtyř let. Okamura získal ve volbách jen 437 tisíc hlasů. Kdo je tedy zbytečnější, pane Okamuro?
Nebudeme si dokonala připomínat to, jakým způsobem vláda zákon protlačila. Ale pokud jí jde o kontrolu financování, mohla na to jít úplně jiným způsobem, například změnou zákona o NKÚ. Kdyby se upravila legislativa tak, že by ČT a ČRo podléhaly kontrole NKÚ, bylo by to mnohem efektivnější, koneckonců s tímto souhlasí i zaměstnanci a nejužší aparát obou médií a vyvolalo by to podstatně méně kontroverzí než to, co se stalo na konci října ve 4:36. Jenže tohle není nevědomost vlády, tohle je naprostý úkaz hulvátství a částečně i dýmová clona. Ve víru těchto kontroverzí se má projednávat ve sněmovně na návrh Taťány Malé (ANO) zákon o střetu zájmů, který by pomohl Agrofertu a Andreji Babišovi. Například by tak zákon o střetu zájmů připadal už jen na ministra zemědělství, nikoli na premiéra, přestože stojí v čele vlády.
Samozřejmě, že vláda si opět najde tupý argument a výmluvu, že ono to tak prostě nějak vyšlo, ve skutečnosti vláda opět ukáže její společný cíl. A to vytvořit koalici, která bude sloužit jen osobním a byznysovým zájmům Andreje Babiše a koalici společného nevydání se k trestnímu stíhání. Ale zpět k veřejnoprávním médiím. Vláda se velmi často a ráda ohání tím, že dle průzkumů i od Kantaru od té zlé České televize, nechtějí občané platit koncesionářské poplatky. Jenže vláda taktně vynechává, že lidé zároveň chtějí, aby byla zachována nezávislost veřejnoprávních médií. Jenže to lidé jako Babiš, Okamura nebo Rajchl, kteří chodí do diskusí jen se svými věrnými anebo blokují permanentně své názorové oponenty na sociálních sítích, vidět nechtějí. Protože nač by se museli týrat tou ošklivou realitou, že jo.
Kdyby se takto udělal průzkum, jestli lidé chtějí platit daně, tak já jsem absolutně přesvědčen, že více než 80% lidí řekne, že je platit nechtějí. Protože na co platit daně, když si ty peníze vydělávám já, no ne? A to můžu pokračovat dál a dál, stejně jako argument, že proč si platit Českou televizi a Český rozhlas, když se na to nedívám. Kolik lidí používá dálnice v Česku, přestože po ní nejezdí? Kolik lidí si platí zdravotní pojištění, přestože jsou celý rok zdraví? To bychom rázem viděli taky zajímavé výsledky v průzkumech. Jenže pro vládu informovanost občanů rozhodně prioritou není. Kdyby nepostavili ANO, SPD a Motoristé svou předvolební kampaň na lžích, dezinformacích a lacinému populismu, tak by dnes Tomio Okamura mohl maximálně plakat ve svém domě z válců a jít opět prodávat plyšáky.
Jenže největší past je toto pro hnutí ANO, které ačkoli má populismus ve své DNA, tak zároveň vyplnilo středové pole českého politického spektra. Budete se divit, ale právě hnutí ANO sbírá mezi středovými voliči největší podporu. Jistě, na populismu vydělává taky a ne málo, ale ne všichni voliči Andreje Babiš slyší jen na dva tisíce k důchodu. Babišovi pomáhá i jeho ideologie catch-all party, jenže ta se mu teď začíná bortit jako domeček z karet. Voliči hnutí ANO jsou především velmi konzervativní a tradicionalističtí, sledují pořady jako StarDance, Peče celá země nebo pravidelně sledují zpravodajství na ČT24. A tohle si také uvědomuje i sám Andrej Babiš. Jen se těmito kroky rozhodl jít na ruku SPD a plivnout do obličeje především svým voličům.
Stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu ukázala, že jsme v situaci, jaká tady nemá obdoby. A nezbývá nám všem, než poděkovat zaměstnancům za jejich odvahu jít takto proti parnímu válci, který vláda odbrzdila. Ačkoli to může vypadat na Facebooku, že veřejnoprávní média tady pomalu nikdo nechce, realita v ulicích hovoří jasně. A to i v tom, že falešné účty do ulic dostat nemůžete a když už někdo vulgárně řve proti všemu, co mu přijde zpravidla se jedná o pár frustrátů, co potřebují své chyby hledat v někom a v něčem jiném. Přičemž data České televize mluví jasně, koho a jak dokázala oslovit a i právě ta sorta jedinců, co potřebuje setrvale na všechno řvát, tu Českou televizi sleduje taky. Možná ne zpravodajství, ale druhou nejvyšší fotbalovou ligu nebo MS v hokeji sledují taky. Akorát už by bylo těžké pro ně říct, že tu ČT sledují taky, protože vlastně je zlá a vysílá lži.
Demonstrace v ostatních městech zároveň také ukázaly, že 4:36 není jen symbol odporu, ale i obrovského spojení. Lidé se i v nepěkném počasí rozhodli jít do ulic a vyjádřit nesouhlas s vládou. Zajímalo by mě, jaké pocity se hlavou honily Jindřichu Rajchlovi, který už jednou demonstranty nazval opilci, kterými pohrdá. Tak povídejte, pane neúspěšný právníku a rekordmane v čerpání poslaneckých náhrad, jak se vám dívalo na zaplněná náměstí ve městech? Asi blbě, co? Vzhledem k tomu, jaké ticho po pěšině bylo ze strany vlády po celý den, tak jen touto pomyslnou řečí těla si můžeme myslet své, že tohle vládě fakt po chutí být nemohlo a nemůže. A ani jejich nejsuverénnější výrazy a pohádky o dobrých vztazích ve vládě tomu fakt nepomohou.
Vláda de facto prohrála boj o změnu financování veřejnoprávních médií. Vidí, že tnula do obřího sršního hnízda, proto i premiér Andrej Babiš najednou couvá a ve druhém čtení už je najednou otevřený nějaké diskusi. Tohle je pro změnu symbol rezignace, který ale ještě neznamená nic. Pro Babiše je tohle signál, aby se pokusil zmírnit pro teď napětí, protože se zatraceně bojí jedné události. A to chystané obří demonstrace na Letné 15. listopadu. Dva dny na to si pak připomínáme události 17. listopadu a Babiš už hovoří o tom, že se Milion chvilek a další pokusí zneužít události 17. listopadu ke svému prospěchu. Pane premiére, nemějte strach. Lidé ví, co chtějí. A ukázali vám to už v komunálních a senátních volbách.
Jenže zákon o změně financování veřejnoprávních médií je pořád na stole a dříve nebo později si ho vláda bude chtít protlačit. Proto pokud demonstrující se chystají jet na Letnou, tak jeďte. Babišovi a ostatním se v té změně rétorice nedá věřit vůbec nic. Jeho tvrzení o tom, že mu nejde o kontrolu obsahu, že mu jde jen o změnu financování, to je stejná blbost jako když říkal, že určitě nebude zneužívat novináře v Mafře k jeho politickému prospěchu. A nakonec jsme viděli, co odhalila anonymní skupina Julius Šuman. Jen abych připomněl, tento člověk také tvrdil, že nechce jít do politiky, že nechce být premiérem, že nechce kandidovat na prezidenta, že nechtěl jít do KSČ nebo že nechtěl jít do StB, ve které vlastně nikdy nebyl. Tolik jen, abyste věděli, kdo slibuje diskusi ve druhém čtení.
Demonstrace na Letné bude bezpochyby finální bitva o veřejnoprávní média. Pokud zůstanou nezávislá nebo aspoň podléhat kontrole NKÚ, s čímž souhlasím taky, bude to ještě větší debakl vlády než byl v nedávných volbách. Jan Moláček v podcastu Deníku N řekl, že očekává účast až půl milionu lidí na Letné. Pokud by se stalo něco takového, už by to byl signál pro vládu, zda-li není na místě vyklidit pole, podat demisi anebo minimálně výrazně změnit dosavadní kurz vládnutí. Osobně čekám, že účast bude někde okolo 400 tisíc lidí, přestože bych tady měl asi upozornit na jednu věc. Před Sametovou revolucí v roce 1989 sice byly také demonstrace, ale ještě pár dní před děním 17. listopadu by nikdo neřekl, že by režim měl ten rok padnout. A nakonec se to stalo.
Mocichtivost, hamižnost a snaha o implementaci Orbánova režimu do České republiky může být pro Andreje Babiše i jeho martyriem. Stejně tak pro Tomia Okamuru nebo Petra Macinku. Nyní už ale tohle není jen souboj mezi koalicí a opozicí. Už je to souboj vlády proti občanům, institucím a demokratickým pojistkám. A tady zatím vláda prohrává na plné čáře a to ještě zdaleka pro ní nemusí být konec proher. Občané se vzedmuli k odporu, Česká televize a Český rozhlas šly do stávky a vláda působí bezradně. Babišovi se sype jeho hnutí, z SPD a Motoristů má každý legraci a dobré vztahy nejsou ani ve vládě, což můžeme vidět zejména okolo osoby Roberta Plagy.
Demonstrace na Letné rozhodne, jestli veřejnoprávní média zůstanou nezávislá. Byli jste s námi, my jsme s vámi. Tak ať mír dál zůstává s touto krajinou!
Zdroje
Instagram - Štít demokracie
Instagram - Visegrádský jezdec
Facebook - Milion chvilek pro demokracii
Instagram - Zdislava Pokorná





