Článek
Troufám si říct, že od finálového zápasu Kanada - USA z olympiády 2010 jsme neviděli hezčí zápas. Tohle byla skutečná oslava hokeje. Kanadě nikdo na letošní olympiádě takto zle nezatápěl. A myslím si, že i kanadské hvězdy toto nečekaly. A my po dosavadních výkonech taky ne. Ruku na srdce, kdo z vás si myslel, že tři minuty do konce budeme vést nad Kanadou 3:2? Můžeme být obrovští fanoušci, ale buďme upřímní, v tohle jsme nevěřili nikdo.
Přesto v nás může zůstávat pachuť z vícero směrů. Kanada byla k poražení a naši hoši nebyli daleko od toho, aby tento tým napráskaný hvězdami poslal domů a postaral se o další Zázrak na ledě. Namísto toho odchází z turnaje sic s hlavou vztyčenou, ale hořkostí z neproměněných tutovek, zbytečných dvou chyb vedoucí k brankám a také z příšerného výkonu rozhodčího, který zmrvil utkání na obě strany.
Šokující vedení po první třetině
V první třetině jsme sice po Pastrňákově zbytečné chybě brzy inkasovali. A hned první gól ukázal, jak geniální hráč je Connor McDavid. V plné rychlosti vypíchl puk a našel za sebou najíždějícího Celebriniho, který hraje velký turnaj. Sakra, vždyť ten kluk mohl jet Kanadu reprezentovat ještě na MS do 20 let! A teď na olympijském turnaji si připsal pátý zářez! Neskutečný plejer a Kanada má v Celebrinim obrovský poklad do budoucna.
Ale naši byli jak vyměnění oproti předchozím zápasům. Davidu Kämpfovi nescházelo mnoho aby hned po Celebriniho brance srovnal. A zbytek první části? Vyrovnaná hra u mantinelu a z bojovné hry, okořeněnou o oku lahodící akce, jsme překvapivě, ale zaslouženě otočili. Radko Gudas předskočil soupeře a založil nádhernou akci vedoucí k vyrovnávací brance Lukáše Sedláka. Na konci první části se pak probudil muž, na kterého padaly zraky celého hokejového Česka.
David Pastrňák. Na olympiádě se i navzdory pěti bodům neprezentoval dobrými výkony. Byl sice hlídaný, ale kazil jednoduché přihrávky, po zápase s Dánskem byl extrémně frustrovaný. A pak zničehonic prásk - 2:1 pro nás! Kredit zaslouží i náš nejstarší hráč - Roman Červenka. Ten chlap byl jednu dobu terčem vtípků všech fanoušků, protože i přes nevýrazné výkony a střeleckou impotenci v repre dresu vždy upřednostněn před jinými hráči. A on poslední roky zraje jako víno. Vždyť právě on měl za prvních 15 minut dvě asistence proti tak silnému týmu! Co mu chcete vytknout? V klíčovém zápase ukázal, že je lídr a ukázal svým spoluhráčům cestu k úspěchu.
Kanadský kolotoč a epická třetí třetina + prodloužení
Krátká střídačka v druhé třetině Kanaďanům rozvázala nohy a našim klukům bylo zatraceně horko. Co horko, to bylo peklo jak kráva! Omlouvám se za expresivní výraz, ale i ty statistiky hovoří jasně. 17:5 na střely na branku, Kanada hrála fantastický hokej a nám se ukázalo, jak je důležité míti Lukáše Dostála. Ten sice nezažívá v Anaheimu bůhvíjakou sezonu, ale tady se ukázal jako tahoun. A dokud on bude moct jezdit reprezentovat, do branky se zkrátka nikdo další nepodívá. To je skutečnost, protože Dostál v reprezentačním dresu je zkrátka Pan Dokonalý. Bohužel nestačil na MacKinnonovu střelu z přesilovky. Ale to si ještě rozebereme.
Třetí třetina pak byla absolutní reklama na hokej. To bylo nahoru dolů. Připomínalo to spíš boj o zlato a na férovku, než TEPRVE čtvrtfinále. A tam jsme předvedli asi náš nejlepší výkon. Kanada byla do gólu na 3:2 pod obrovským tlakem, přežila navíc už předtím dvě tyčky a Binnington v bráně se rovněž překonával. Takhle naposled drtili Kanadu Slováci ve Vancouveru, kteří se hnali v semifinále za vyrovnáním. Naši se tady drali za vedoucí brankou.
Gól na 3:2 pak byl revival Nagana. Euforický křik a najednou vědomí, že opravdu tyhle hvězdy můžou naši hráči zdolat! Bohužel pak přišel moment, kdy Nick Suzuki tečoval Toewsovu střelu mezi Dostálovy betony. A tady si myslím, že se prohrál zápas. Suzuki byl proti čtyřem našim hráčům a kdyby si nepočínali laxně na červené čáře, nemuselo vyrovnání přijít. Tohle byla obrovská chyba. Ale i přesto jsme měli další šance na to zápas urvat na svou stranu. Martin Nečas v 59. minutě i přes faul od Toewse mohl rozhodnout z úniku. V prodloužení pak Lukáš Sedlák i Radim Šimek mohli rozhodnout hned v úvodu. Bohužel pak přišel kouzelný moment Mitche Marnera a bylo po nadějích.
Ale za jedním si stojím. Třetí třetina a prodloužení byla bitva jak z hokejové pohádky. Tohle byl dokonalý hokej. A teď k tomu méně příjemnému.
Rozhodčí doslova zprasili tento zápas
I ten nejkrásnější zápas bohužel má velmi černou kaňku. A to v rozhodčích Holmovi a Rooneym. Souhlasím s Radimem Rulíkem, že to, co si rozhodčí dovolili, bylo neakceptovatelné. A nemám na mysli jen benevolentní postoj vůči dánské hře nebo to, že Švýcaři hráli ve čtyřech v prodloužení proti nám. V zápase s Kanadou se odehrálo těch sporných momentů více. Jeden sporný moment nám sice pomohl, nicméně od chvíle, co Gudas vyřadil ze hry Crosbyho, rozhodčí proti nám úplně otočili.
Sporné momenty zápasu
Vysoká hůl Celebriniho: Když si vzpomenu na MS 2014, když Jan Kovář zasáhl vysokou holí Kevina Bieksu a dostal 5+ do konce utkání, zaráží mě, proč nedostal za vysokou hůl trest i Macklin Celebrini. Jistě, hokejka mu dojela po střele, ale Pastrňáka krvavě zranil. A zkrátka tohle byla nebezpečná hra vysokou holí. To rozhodčí odpustili a Češi tak přišli o další přesilovou hru.
Přesilovky Kanady: Druhá a třetí přesilovka zkrátka být neměly. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přesilovka, která předcházela gólu na 2:2 zkrátka neměla být. MacKinnon se svalil po kontaktu s Kempným jako sud piva. Takových soubojů je v zápase třeba dvacet. A je zajímavé, že zrovna toto rozhodčí pískne, přestože krosček Dánů na Pastrňáka přehlédli. A za mě neměla být ani druhá přesilovka. Gudas dostal dvě minuty za identický souboj, který prošel Doughtymu. Ten rovněž nešetrně sestřelil Pastrňáka, ale obránci Los Angeles toto prošlo.
Gól Česka na 3:2: Klíčový moment, který nás dostal do vedení. Jen teda mě překvapila i těžká slepota kanadského týmu. Nevím, jestli je zmátlo, kolik bylo v tu chvíli na ledě osmiček z našeho týmu (Pastrňák, Hertl, Palát, Nečas), ale naši hráli v šesti a dost dlouho. Že nepřišel ani žádný protest, bylo také zajímavé. To i Lukáš Sedlák v zápase se Švýcary si šel s rozhodčími vyříkat, co se stalo. A Kanada nic. Coach challenge prý na toto vzít nelze, nicméně i tak to byl šok. A zjevně z toho všeho zůstali šokovaní i Kanaďané.
Fauly Kanady na konci třetí třetiny: Tady se lámal chleba. Po vyrovnání Kanaďané zhruba dvě minuty před koncem najeli do Lukáše Dostála, který zůstal ležet v brankovišti. Nájezd do gólmana = nedovolené bránění. A všude včetně NHL se toto trestá. A totéž platí i o faulu Devona Toewse na unikajícího Martina Nečase. Ten byl zahákován a rozhozen v koncovce, i když Nečas sám přiznává, že tohle měl proměnit. Ale opět, v NHL se toto trestá buď dvěma minutami anebo trestným střílením. Proč opět tady nic nepřišlo, zůstává záhadou.
Rozhodčí jako největší příšernost turnaje, Kanada bez rozhodčích neumí hrát velké zápasy
A opět se tak ukazuje, že Kanada velké a důležité zápasy na nás bez pomocí rozhodčích hrát neumí. Ať už to bylo v roce 2010 na MS, ať už to bylo na MS 2014 nebo 2015, zkrátka Kanada i se sebesilnějším výběrem bez tlačenky rozhodčích nezvládá velké zápasy. Nutno dodat, že rozhodčí jsou nejslabším článkem olympiády. Slováci mohou říct své ke svým zápasům, kdy rozhodčí jejich zápasy neskutečně prasili. A oproti rozhodčím z NHL i kritizovaný Jan Hribik působí jako fantastický rozhodčí.
Historické paralely zápasu i olympiády + zajímavosti
Od kritiky rozhodčích se vrátím opět k ryze sportovním zajímavostem. Tento zápas mi hodně připomínal zápas Světového poháru 2004, kdy Češi proti Kanadě hráli fantastický zápas, sahali po postupu do finále a Luongo v bráně byl v podobné permanenci jako Binnington. Bohužel ani fantastický výkon nám nestačil na finále. Letos rozhodl Mitch Marner v prodloužení, onehdy Vincent Lecavalier. A Kanada pokaždé zvítězila 4:3 po prodloužení.
Tato olympiáda má rovněž i několik paralel se zmíněnou olympiádou v roce 2010 ve Vancouveru:
- Češi vypadli ve čtvrtfinále po těsné prohře a neproměněných šancích s favoritem
- Švýcaři vypadli po těsné prohře ve čtvrtfinále po těsném výsledku a dobrém výkonu s favoritem
- nabitý tým Švédska vypadl ve čtvrtfinále po těsné prohře
- opět je stejné semifinálové složení Kanada, Finsko, Slovensko a USA
- čtvrtfinálové složení bylo identické kromě ruské neúčasti
- Německo podobně jako Rusko vypadlo ve čtvrtfinále po vysoké prohře o čtyři branky
- opět může dojít na finále Kanada-USA a boj o bronz v zápase Finsko-Slovensko
Pokud bychom se měli dívat na tyto paralely a brát je vážně, tak jen chci připomenout, že v roce 2010 po zimní olympiádě získala česká reprezentace zlato na mistrovství světa. Tak kluci, berte tyto paralely vážně. Ale ne, teď na vážnější notu a opět to bude srovnání s Vancouverem.
Když vezmu olympijský turnaj, na kterém startovaly hvězdy NHL, tak právě od Vancouveru 2010 jsou Češi prvním týmem, který na ZOH vedl v zápase nad Kanadou. Poslední tým, který takhle za účasti hvězd NHL vedl nad Kanadou, byl tým USA a tehdy vyhrál 5:3 po dvou gólech Rafalskiho a dalších brankách Druryho, Langenbrunnera a Keslera. Je právo být po dnešním zápase smutný, ale zároveň i hrdý.
Závěr: Český hokej patří mezi nejlepší na světě a čeká nás zářivá budoucnost
Kluci, nemáte se za co stydět! Sakra, vždyť toto byl asi nejsilnější tým kanadské historie. A to doma zůstali Scheifele, Bedard, Bouchard, O'Reilly, Connor, Geekie a další. My jsme složili tým, který měl půlku hráčů z evropských soutěží. A to nepřijeli z NHL Zacha, Chytil nebo Kulich. Navíc se zranil další hráč z NHL Radek Faksa. Ne, český hokej se fakt nemá za co stydět a proti Kanadě se ukázalo, že český hokej patří oprávněně mezi nejlepší na světě.
A budoucnost? Máme fantastické ročníky 2003-2007. Vždyť když se podíváte na to, jaké hráče máme v těchto ročnících, tak se můžete tetelit blahem. Když se na to podíváme i dle pozic, tak:
Brankáři - Suchánek, Hrabal, Oršulák
Obránci - bratři Jiříčkové, Ticháček, Špaček, Fibigr, Badinka, Galvas, Mrtka, Alscher, Dvořák, Hamara, Svozil, Kočí, Port, Brůna, Moravec
Útočníci - Kulich, Šapovaliv, Šalé, Becher, Chmelař, Štancl, Čihař, Novotný, Jecho, Sikora, Brabenec, Szturc, Melovský, Maštalířský, Benák, Curran, Kubiesa
A to jsem vypátral zhruba zpaměti ty nejvýraznější borce, co se v rozmezí těchto let narodili. Veteráni okolo Romana Červenky, Jana Rutty nebo Radima Šimka udělali fantastický last dance. A můžou se s úsměvem dívat na to, jací následovníci je čekají. Neproměněné šance a dvě zbytečné chyby ale bohužel naše medailové naděje odstřelily.
Český hokeji, bravo! Opět jsi ve světové elitě po dekádě temna.
Zdroje
Livesport statistiky
