Článek
Když jsem psal články o tom, že rozhodnutí o (ne)koalici SPD jsou polibkem smrti pro Andreje Babiše nebo že SPD s Motoristy jsou na ručník, kdekdo tato slova nebral vážně. Nyní můžeme s jistotou říct, že vláda během pár dní dokázala znechutit i svůj voličský elektorát. A činy některých členů, kteří tvoří většinu ve vládní koalici, hazardují a hazardovaly s reputací České republiky.
Andrej Babiš má dennodenně víc a víc starostí s těmi, kteří s ním vládu tvoří. A i on sám ví, že ve snaze si udržet imunitu před trestním stíháním, ho čekají nadmíru těžké čtyři roky. Ale je to vizitka jeho samotného. On se spojil s lidmi, kteří útočí na nejnižší lidské pudy, aby zachránil sám sebe. Bez ohledu na to, jak se hnutí ANO tváří prozápadně a proevropsky, mlčením v otázce ohledně skandálního projevu Tomia Okamury legitimizují tyto stupidní protiukrajinské narativy. Proto můžeme být rádi za lidi jako Robert Plaga a litvínovskou buňku hnutí ANO, kteří se vyhradili vůči této rétorice. Stejně jako proti zpochybňování ruského útoku ve Vrběticích.
Kde ANO hoří také, tak jsou sliby ohledně důchodové reformy nebo státního rozpočtu. Zatím to nevypadá, že by se něco v opatření, které nastolila vláda Petra Fialy, něco měnilo. Učebnicového podvodu se stavem státního rozpočtu se pak dopouští nejhorší ministryně financí Alena Schillerová. Ta si díky nevyčerpaným penězům z evropských fondů přikrášlila stav státního rozpočtu a veřejnosti sdělila stav horší o padesát miliard korun. Předpokládám, že pro ni nebude problém si pak tytéž peníze hodit do státního rozpočtu pro příští rok. A snižování schodku v rozpočtu? To nečekejte.
Kdo však zatím trpí nejvíce, to jsou Motoristé. Jejich hlavní tvář Filip Turek totiž má do vlády dveře zavřené i po apelu premiéra Babiše. Babiš ani Motoristé však nechtějí jít do kompetenční žaloby. Proč? Babiš ví, že Turek by byl obrovským reputačním rizikem a kromě Petra Macinky s Borisem Šťastným za Turka Motoristé příliš nebojují. Uvědomují si zřejmě, že Turek ve vládě by byl velký problém a také by resort obsadil nekompetentní člověk, co zkrátka ve vládě sedět nemá. A v nadsázce, Turek vysvětloval své kompetence k tomu být ministrem stylem „viděl jsem párkrát Ordinaci v růžové zahradě, můžu být ministrem zdravotnictví“. Ne, tenhle člověk fakt ve vládě být nemůže.
Motoristé kromě toho trpí i tím, že se jim nepodaří prosadit ani svůj ambiciózní ekonomický program. Jít do voleb s tím, že chtějí vyrovnaný rozpočet, to je samo o sobě chvályhodný počin. A přiznám se, ačkoli Motoristé mi příliš po chuti nejsou, tady si získali moje sympatie, že otevřeli toto téma. Ovšem skončilo jen u diskuze bohužel. S hnutím ANO něco takového možné není a nebude. A je to velká škoda. Motoristé by si navzdory svým kontroverzím získali mnoho voličů z opozičního tábora.
Co však způsobilo největší pnutí ve vládě, to jsou témata EU, NATO, nákup stíhaček F-35, muniční iniciativa a Ukrajina. O skandálním Okamurově projevu jsem už psal výše. Ovšem toto způsobilo i obrovské zklamání protiukrajinsky naladěných voličů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) šel naprosto ostře proti proudu, kdy podpořil Ukrajinu a odsoudil ruskou agresi. Navíc podpořil i nákup stíhaček F-35. To se však nelíbilo hnutí SPD, které pak natočilo video se Zůnou a místopředsedou hnutí Radimem Fialou, kde Zůna vzal svá slova zpět. To je ta přímá demokracie Tomia Okamury v praxi.
Že se nebude vystupovat z EU, ani NATO, to už se ukázalo hned v úvodu. Ovšem hnutí SPD doslova překonává lidské dno a hranici odpornosti. Důvod je jediný: Jindřich Rajchl. Bývalý pornoherec a předseda polorozpadlé strany PRO je pro Okamuru obrovským nebezpečím. Což o to, že je opředený jednou kauzou za druhou. Jeho rétorika vypadá tak, že se nejedná o českého poslance, ale kandidáta na šéfa ruské státní Dumy. A SPD, aby nepřišlo o volební příspěvky, neboť jejich kompetence k vládnutí není žádná, si dovolí takové extrémy jako to bylo v případě oněch Vrbětic. A po vystoupení ministra Zůny musí už úplně bít na poplach.
Takže pokud někdo volil současné vládní strany především pro to, aby se nepokračovalo v podpoře Ukrajiny, vystoupilo se z EU a podobné nesmysly, musí zažívat obrovské zklamání. Na podporu Ukrajiny se vybralo daleko více peněz než předtím. Filip Turek nebude ministr. Muniční iniciativa bude pokračovat. Stíhačky F-35 se nakoupí. Ministr zahraničí Petr Macinka pojede na Ukrajinu. Dokonce ho za protiruskou rétoriku odsoudil i Václav Klaus starší. A petici za odvolání Tomia Okamury z čela sněmovny podepsalo čtyřikrát více lidí, než dostal Okamura preferenčních hlasů.
Vládě Andreje Babiše se tak povedlo během pár dní vykopat ještě větší příkop k voličům opozice. A zároveň dokázala naštvat voliče svého tábora. Hnutí ANO mlčí, Motoristé trpí a SPD se před potopou chytá každého stébla. Navíc je zde značně rozštěpená vláda, která nemá elementární shodu na ničem od důchodové reformy, přes rozpočtovou stránku až po ukotvení České republiky v EU a NATO či podpoře Ukrajiny. Rozklíženost vládního tábora umocnil i Jaroslav Foldyna, který díky obratu v muniční iniciativě zvažuje, že nebude hlasovat pro důvěru vládě.
A pokud to prorusky smýšlejícím lidem nestačí, pak je nepotěší ani slova Petra Macinky, který řekl, že Rusko podporuje pouze pár naprostých pošuků. To je současná realita České republiky, kde prorusky smýšlející občané, kteří věřili, že jejich život se zlepší sundáním ukrajinských vlajek (kterých nyní visí ještě víc než předtím), opět zažívají debakl. A společně s nimi i příčetná občanská společnost.
