Článek
O tom, jestli snížit hranici věku pro volební právo, vzbuzuje diskuze až teprve v posledních pár letech. Strany napříč politickým spektrem se začínají víc a víc orientovat i na mladé voliče, což je chvályhodný počin. Jen někteří se tak tváří naoko, další pro změnu se snaží mladým lidem výrazně nabízet. O tom, že mladí lidé táhnou, ukazuje i složení sněmovny, kde jsou například Julie Smejkalová, Katerina Demetrashvili nebo i takový poslanec Motoristů Matěj Gregor. I díky těmto lidem mají mladí lidé větší naději, že někdo bude řešit jejich problémy současnosti.
Jenže není to jen o tom něco dělat pro mladé, ale i mladé lidi zapojit. I proto vznikají mládežnické organizace politických stran nebo o úspěších mladých každý rok informuje třeba Forbes i skrz rubriku 30 pod 30. Pokud bychom se měli bavit v ryze politickém hledisku, tak zejména opozičním stranám se daří mladé lidi zapojovat do dění nejvíce. Ačkoli nedávný průzkum odhalil, že mezi vysokoškoláky má údajně hnutí ANO těsně nejvyšší podporu, tak u mladých lidí obecně je ten rozdíl diametrálně odlišný. Kdyby rozhodovaly jen hlasy mladých lidí do 29 let, opozice by měla ústavní většinu. Totéž však platí i z druhé strany barikády.
I proto je to debata o volebním právu od 16 let předmětem debaty. Vláda sice tento návrh neschválila, nicméně tohle vnímám jako velkou chybu a trhlinu ve snaze získat si mladé voliče. Skrytě lze však z toho vnímat i skutečnost, že hlavní voličský elektorát vlády je u lidí v důchodovém věku a tímhle si může svůj elektorát pojistit. Chápu lidi, kteří s tímto nesouhlasí a mají za to, že mladí lidé nic neví o životě a nic nezažili. Jenže narativ o mladých lidech je silně individuální a rozhodně ne všichni mladí lidé nic nezažili.
Berte tento článek opět jako názorové hodnocení a ti, co mě znají, už asi tuší teď, jak se k této problematice stavím a jaké stanovisko zastávám. Proto si dovolím rozčlenit svůj názor i do kapitol, které běžné dělám u sportovních článků. Tak se pohodlně usaďte a přeji příjemné čtení.
Volební právo by mělo být přímo od 15 let
Osobně bych se vůbec nebál snížit hranici volebního práva od 15 let. Ačkoli dnes mnoho lidí může namítat, že děti ve školách hloupnou, školství zaznamenalo velký pokrok. Řeší se společenská témata, na školách jsou hodiny finanční gramotnosti, dbá se na důraz v občanské výchově. Jistě, není to tak na všech školách, ale aspoň vidíme věci, kdy se školy a školství jako takové snaží připravit děti na život po škole. Toto se týká nejen základních, ale i středních škol.
Patnáctileté děti dnes nejsou jen rozmazlení rebelové, kteří si dělají, co chtějí. Pokud se tací najdou, tak berme v potaz to, že jak si rodič vychová dítě a jak mu stanoví limity, podle toho se to dítě chovat bude. To, jak bylo dítě vedeno a integrováno do společnosti, je do nemalé míry odpovědnost rodiče. Ale to jsem odbočil k úplně jinému tématu, než jsem chtěl, spíš jsem chtěl nastínit skutečnost, že ne všichni mladí lidé nebo teenageři jsou špatní.
Děti když vychází devátou třídu, mají mnohem lepší základ ve společenském rozhledu než jak tomu bylo před lety. A není to jen o hodinách finanční gramotnosti nebo občanské výchovy. Pořádají se různé semináře, kde jsou děti varovány, jak si dávat pozor před podvodníky anebo se testuje jejich všeobecný přehled. Pamatuji si, když takto Scio nám dávalo testy všeobecných předpokladů, když jsem šel na druhý stupeň základní školy. Dneska děti zkrátka vychází jako úplně jiní lidé, mají nástroje k tomu posílit svůj společenský přehled. To, jak je pak využijí, je jen na nich, ale obecně si stojím za tím, že dnešní děti opravdu tak hloupé nejsou.
A když zapátrám jen lehce do minulosti, tak v roce 2016 děti ve srovnávacích testech znalostí vytřely svým rodičům zrak. A dnes? Dnes díky moderním a pokrokovým metodám výuky si myslím, že jsou ještě o level výš.
Dítě má od 15 let vyšší osobní odpovědnost, může mít i volební právo
Když se podíváme do Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., tak se dovtípíme toho, že dítě má trestní odpovědnost už od patnácti let. Je to logické, člověk v tom věku, pokud je příčetný, dokáže dle svého psychologického vývoje rozpoznat závažnost a protiprávnost svého jednání. Respektive měl by. Což jak vidím na sociálních sítích, kde se na první pohled milé tetičky s pejsky na fotkách neváhají v diskuzích rozjet, jak někomu přejí smrt, tak mám své pochyby o vývoji těchto jedinců. Ale držme se toho, co je většinově ve společnosti.
Od patnácti let má zkrátka člověk zase o kus větší osobní odpovědnost než roky předtím. Neříkám, že by mladší dítě nemělo být potrestáno, pokud někomu ublíží nebo něco ukrade, mělo by také nést odpovědnost. Řídím se čistě paragrafy. Děti od patnácti let chodí na různé diskotéky či Open Air akce. A tam musí mít taktéž velké dílo osobní odpovědnosti. Pokud by se opilo a policie si ono dítě nebo děti na zátahu vytipují, nemá rázem odpovědnost jen za sebe. Ale také za celou svou rodinu, která rázem se ocitne pod dohledem úřadů.
Takže pokud dítě má od patnácti na sobě naložený díl odpovědnost už od takto brzkého věku, nevidím důvod, aby nemohlo mít volební právo. Školy by tak opět posílily občanskou nauku a výuku základů společenských věd. Pokud dítě zvládá odpovědnost samo za sebe, nevidím jediný důvod nesvěřit mu i volební právo. Informací má v dnešní době mnohem víc než kdysi. Volební právo od šestnácti let je třeba i v Rakousku nebo Brazílii. A dát ho od patnácti? Buďme první na světě a ukažme, že nejsme jen národ boomerů.
Dítě v patnácti rozhoduje o svém budoucím životě, může jít i volit
V mnohých případech o sobě děti po konzultaci s rodiči dělají klíčová rozhodnutí ještě dříve. Jít na šestileté nebo osmileté gymnázium, to není něco, co si vyžaduje nerozhodnost nebo neuváženost. Naopak, je to velmi důležité rozhodnutí, které profiluje základy k budoucnosti dítěte. Ale obecně platí, že na konci deváté třídy, pokud dítě nepropadne, rozhoduje v patnácti letech o tom, kam půjde na školu a jaká bude další etapa jeho života. Debatu o tom, že si někdy rodiče léčí komplexy na svých dětech otvírat nebudu, stojím si opět za tím, co je zde nastoleno většinově.
Dítě v patnácti letech nemá jen trestní odpovědnost, ale i odpovědnost za to, jakým směrem se profesně jeho život ubere. A na to se nabalují další a další zkoušky, které musí zvládnout, aby se z něj nestal panák bez budoucnosti. Když tedy je naložena na dítě odpovědnost o jeho budoucím životě už v patnácti letech, jaký je relevantní důvod pro to mu nesvěřit i volební právo? Nést vlastní osobní odpovědnost za svůj vlastní život prakticky od teenagerského věku je mnohem těžší než jít odvolit na základě informovaného rozhodnutí.
Jistě, jsou to pro někoho pouhé dva argumenty, proč by hranice volebního práva měla být snížena. Ale když se na to podíváme blíže a uvědomíme si, že opravdu děti nejsou jen nezodpovědné, tak už i problematika této oblasti nám nebude tak cizí.
Ať jdou mladí volit v lokálních volbách
Rozhodně bych však nechtěl tady hned rozdávat volební práva jako karty při pokeru. Tato oblast je pro mě něco jako otázka celostátního referenda, zkusme si to na lokální úrovni. Zkusme dát prostor mladým lidem, a je jedno, jestli jim je patnáct nebo šestnáct. Dejme jim prostor vyjádřit svůj názor na lokální úrovni a otestujme si, kolik jich vůbec přijde k těm volbám. Když to funguje i jinde, bude to fungovat i u nás, pokud to správně implikujeme do společnosti.
Ve chvíli, kdy by se toto chytlo mezi mladými na lokální úrovni, nebyl by důvod jim nesvěřit volební právo i ve sněmovních nebo prezidentských volbách. Navíc můžeme kolikrát vídat mladé lidi, kterak se zapojují do kampaní jako dobrovolníci, pomáhají se správou sociálních sítí politiků či stran. Takže informovanost a přehled z jejich strany rozhodně není problém. A když už se zapojují do těchto akcí anebo do mládežnických organizací stran, ať se zapojí i do lokálních voleb.
Hlas mladých má stejnou váhu jako ten od důchodců
Závěr ukončím extrémně kontroverzním tématem, kde najdu své příznivce i odpůrce. A to je ten, že hlas mladých má stejnou váhu jako ten od důchodců. Jistě, můžeme být vděčni našim předkům, co vybudovali, že tady postavili domy, firmy, bytové jednotky, železnice a podobně. Ale zároveň jim můžeme být vděčni i negativně za to, že z většiny (dle průzkumů) volili lidi, kteří mladým lidem projídají budoucnost výměnou za populistické rozhazování. Věk automaticky neznamená moudrost nebo vydobytý respekt. Především druhou věc si člověk musí zasloužit.
A mladí lidé by neměli být z těchto debat a událostí vynecháváni. Naopak, ve volbách se rozhoduje o zemi, ve které oni žijí také. Člověk v patnácti či šestnácti letech za čtyři roky vlády se stane plnoletým a pak se ptá, proč vlastně nemohl nic ovlivnit před těmi čtyřmi lety. Protože rozhodnutí, které za ně učiní jejich rodiče, prarodiče či příbuzní ve volbách, se ještě během mandátu vlády přímo dotýká jich samotných a dotýká se jejich budoucnosti. Proto tvrdím, že hlas mladých lidí má úplně stejnou váhu jako těch od důchodců.
A ohánět se tím, že je někdo starší a něco vybudoval, je stejná hloupost jako obhajovat zločiny bohatých lidí a argumentovat to závistí těch chudých.
Vládo, dej mladým lidem možnost volit minimálně od těch 16 let.
Anketa
Zdroje
Instagram - @programydovoleb
průzkumy veřejného mínění
