Článek
Matějská pouť byla a možná dodnes je atrakcí, která stále láká ty, kteří tento druh zábavy od dětství nepřestali mít rádi. Které dítě by odolalo houpačkám, nejrůznějším kolotočům, střelnici s růžemi z papíru a taky všemožným sladkostem, kterými si upatlají nejen ruce a pusu. To prostě k pouti patří. A také plyšáci všech tvarů a velikostí představující zvířátka, postavičky z filmů a co já vím co všechno ještě, co znají z pořadů pro děti.
Jak je možné, že se mezi plyšáky pro děti na Matějské pouti objevily i hračky ve tvaru mužských pohlavních údů? U prvního stánku, který najdete velice blízko za vchodem do areálu, kde se koná Matějská, jsou penisy všech možných velikostí hezky vystavené na odiv ve výši očí dětí tak ve věku 4 - 6 let. Ve dvou barvách. Ve světle béžové a čokoládově hnědé. Důvod této barevnosti je zřejmý. Pro dospělé. Pro bělochy a černochy. Ty největší stojí 450 Kč. No, nekupte to, že.
Pokud nejste dost ostražití rodiče nebo prarodiče, pak se vám snadno může stát, že budete muset své pětileté holčičce, nebo podobně starému chlapečkovi, vysvětlovat, co je to za hračku, co představuje a jak se s ní hraje. Děti jsou prostě zvídavé. S králíčky, kočičkami a pejsky jste jim už ukázali, jak se hladí, nosí v náručí a k jakým hrám se zvířátka hodí a k jakým ne.
Domnívám se, že nikdo z vás ale nechce vidět pětiletou holčičku, natož chlapečka, jak se doma mazlí s půlmetrovým plyšovým penisem. Nebo dokonce, jak ho pusinkuje. Když může pusinkovat plyšáky představující pejska či kočičku, tak proč ne taky tuhle hračku, že? Pohled na malé dítě hrající si s penisem, byť plyšovým, by ocenil zřejmě pouze pedofil.
Prošla jsem celou Matějskou pouť, abych se podívala, jestli tam objevím něco, co by se mohlo líbit desetiletému kloučkovi. Už je příliš velký na to, aby ho bavily vláčky jezdící pomalinku do kolečka po elipse, nebo lodičkové houpačky ve tvaru zvířátek. Pozvání na kolotoč, kde uprostřed stojí konvice na čaj a kolem se točí malé šálky, by ho leda rozesmálo. Stejně tak jako nabídka, jestli si nechce zajít do strašidelného domu nebo zkusit lovit na háček „rybičky“ plovoucí ve vodě.
Možná by ho ještě zaujala tradiční autíčka nebo házení míčkem na plechovky. Ale spíš už také ne. No a pak už zbývají jen dvě šílené obrovské atrakce, které vám lítají jako kladiva nad hlavou. Bála jsem se při jejich hlučném přeletu nade mnou. Jak asi musí být vyděšené, malé dítě? Nebo otrlé? A mám pocit, že se na tyto poněkud nebezpečné atrakce smí až přinejmenším od patnácti let nebo ještě později.
Pak je na pouti ještě několik málo kolotočů pro odvážné, kteří věří svému žaludku natolik, že to risknou. Já bych pozvracené dítě rozhodně zachraňovat nechtěla. Najít záchody nebo možnost, kde dítě umýt, je navíc velké dobrodružství.
Jen jedna hra by ho zaujala zcela určitě. Ta, kde se pomocí jakýchsi háků vytahují plyšáci z uzavřeného boxu. Musíte být obratní a mít i dost štěstí, abyste hračku uvnitř dostali ven. Jenže i tady celý jeden box zabírají veliké, růžové penisy.
Ne, opravdu se nechci dívat na svého vnuka, jak zápasí s plyšovým údem, aby ho dostal ven. A už vůbec si nechci ani představit, co by s ním pak tak asi mohl dělat, kdyby ho vytáhl. Takže na pouť už s ním nepůjdu. Až bude větší, a bude-li to lákat, zajde si tam sám. Já, jako babička skvělého kluka už jen zamáčknu slzu, protože chodit s vnoučaty na Matějskou byla radost i pro mě. Za tuto cenu mi to ale nestojí.
Na pouť, kde většina atrakcí je určena nejmenším dětem, se podle mě nehodí hračky v podobě genitálií. Na jakoukoliv veřejnost vystavování jakýchkoliv genitálií nepatří. Nebo na to máte jiný názor?
