Článek
Krásný, vysoký keř. Na jaře obsypaný drobounkými květy v barvě slonové kosti, které jsou uspořádané do jako dlaň velkých květenství. Jejich vůně je velmi intenzivní a nepřehlédnutelná. Někomu příjemně voní, jinému zas až tak moc ne, a proto se mu někde říká smradlavý. Lidových názvů má ale bez černý víc. Na Moravě mu občas říkají chebz, chebzí nebo pukač a jako přívlastek, místo černý, se používá bílý, planý, smradlavý, divoký či psí.
Limonádu nebo kosmatici?
Asi většina z vás ví, že se z květů černého bezu připravuje domácí limonáda. Receptů na ni najdete na internetu spoustu. Ale kdo z vás už jedl kosmatici? Že nevíte, co to je? Je to lidový název pro oblíbenou pochoutku našich předků. Květenství obalené v jemném těstíčku a usmažené na sádle. Podobně jako květák nebo řízek. Jen je tu jedna velká odlišnost. Kosmatice nádherně a intenzivně voní. Tedy těm, kterým voní černý bez. Jeho intenzivní vůně být na někoho příliš silná. Já ale kosmatici miluji a každý rok netrpělivě vyhlížím, kdy bezové keře začnu kvést. Letos je to právě nyní. Tak tu příležitost nepropásněte.
Kde černý bez najdete
Keř je celkem nenáročný na světlo a snáší dobře i polostín, a tak se s ním můžete setkat u cest, na mezích, na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích i na rumištích ale i v zahradách, kolem domů a plotů a na různých veřejných prostranstvích. Jediné, co nemá rád, je příliš velké sucho.
Není neobvyklé potkat ho i ve velkých městech. V Praze mě překvapilo, že se objevuje často i na sídlištích mezi paneláky. Rozhlédněte se kolem sebe v místě, kde bydlíte, určitě ho najdete také. A v tuto dobu ho najdete nejsnáze, protože jsou už zdaleka vidět jeho bělavá květenství velká jako dlaň.
Léčivá síla keře
Naše prababičky dobře věděly, proč se říká „před heřmánkem smekni, před bezem klekni“. To kvůli jeho léčivé síle. Nejen jeho květů, ale i plodů, kterým se říká bezinky nebo kozičky.
Zralé plody se používaly a dodnes používají k výrobě domácích marmelád, vín, likérů i čajů. Čaj se ale většinou vaří z usušených květů. Z listů rozhodně ne. Ty jsou lehce jedovaté.
A co se bezem léčilo? Skoro všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se také na rány po pokousání vzteklým psem. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.
Květy především
Ze všeho nejvíc se ale používal odvar ze sušených květů. Jeho pití rozpouštělo hleny a podporovalo pocení. Teplý čaj pomáhal snižovat horečku a mírnit kašel. A čistil tělo i svojí močopudností, která pomáhala k vylučování škodlivin z těla. Obecně podporoval funkci ledvin a močového ústrojí.
Chlazený neslazený čaj z květů pak zase sloužil jako skvělý lék při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti, pomalém trávení a nedostatečné činnosti žlučníku.
Nejen květy, ale i kůra i listy
V lidovém léčitelství se ale nepoužívaly jen květy a plody bezu. Využívala se i kůra a listy bezu. Ne ale k výrobě čajů nebo jinému typu konzumace, protože jsou mírně jedovaté a vnitřní užití by vedlo k prudkým průjmům a zvracení.
Podobné nepěkné příznaky můžete zažít také, když to přeženete se syrovými bezinkami. Já to zažila jako malé, asi pětileté, dítě, když mě babička neuhlídala a já otrhala bez jejího souhlasu bezinky na keři za lavičkou, na které seděla a povídala si s přítelkyněmi. To, jak mi tehdy bylo špatně, si pamatuji dodnes. Na plody bezu se od té doby nemohu ani podívat. Květy ale miluji.
A abych nezapomněla na listy, i ty se používají. V minulosti se doporučovaly jako obklady při revmatismu. Odvar z listů pak na hubení hmyzu.
Mystická, čarovná síla bezu
Naši předkové měli mnohem bližší vztah s přírodou a věřili, že každá rostlina, strom či keř mají nějakou svoji zvláštní, magickou sílu. Čarovnou sílu. Bez měl pro svoje léčivé vlastnosti dávat lidem sílu, stálé zdraví a dlouhý věk. Proto ho kdysi jako dárek ke svatbě dával novomanželům. Dostávali malou rostlinku, aby si ji zasadili u svého domu.
U domu se sázel černý bez pro ochranu zdraví lidí. Hospodáři starající se o domácí hospodářská zvířata, ale mysleli i na ně. Vysazovali proto černý bez i blízko chlévů. Věřili, že zahání dobytčí mor.
Teď je ten správný čas
Pokud jste dostali chuť na bezinkovou limonádu nebo si z květů rádi připravujete sirup, tak hurá na louky. Teď je ten správný čas. Keře pokvetou postupně asi tři týdny. A podle toho, v jaké nadmořské výšce, bude to od konce května do července. Plody pak dozrají koncem srpna. Tedy za předpokladu, že nějaké květy na keřích zůstanou.
Tak z vesela do přírody, přátelé. A nemusíte hned oškubat každý keř, stačí i jen přivonět. I vůně je léčivá. Přesvědčte se sami.
